7 C 448/2020-17 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 503,19 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I. tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne 23. 5. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 7 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 29 % ročně kapitalizovaným pro dobu do předpokládaného řádného splacení na částku 3 186 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 484 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 740 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Datum poslední předpokládané splátky bylo stanoveno na 3. 4. 2018. Žalovaný však tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně nesplácel řádně; poslední splátka byla uhrazena dne 19. 6. 2017. Ke dni 24. 6. 2019 dosahoval dluh na jistině výše 6 358,66 Kč a na smluvních poplatcích výše 4 144,53 Kč. Žalobkyně rovněž žádá uhrazení smluvního úroku a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Dne 24. 6. 2019 pak žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Součástí výzvy byla též doložka, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. I přes doručení výzvy (vč. doručení fikcí) se účastníci k výzvě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne 23. 5. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 7 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit, spolu s úrokem kapitalizovaným pro dobu předpokládaného řádného splacení částkou 932 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 344 Kč a odměny za zpracování a doručení ve výši 2 054 Kč, tj. v celkové výši 5 330 Kč. Tuto částku měl žalovaný uhradit v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Pro případ prodlení žalovaného mohla právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši stanoveném prováděcím předpisem. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 24. 6. 2019, včetně přílohy, zjistil soud, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla k tomuto dni na žalobkyni oprávnění požadovat nesplacenou část dluhu žalovaného. 6. Z dopisu, který zaslala dne 24. 6. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, soud zjistil, že žalovaný byl informován o změně osoby, jíž má svůj dluh hradit. 7. Dopisem ze dne 12. 3. 2020 byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. 8. Z tabulky umoření ze dne 4. 8. 2019 soud zjistil, že zůstatek nesplacené jistiny činí 6 358,66 Kč a že sjednaný úrok mezi žalobkyní a žalovaným činil 29 % ročně. 9. Ze shora uvedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Dne 23. 5. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 7 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit, spolu s úrokem kapitalizovaným pro dobu předpokládaného řádného splacení částkou 932 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 344 Kč a odměny za zpracování a doručení ve výši 2 054 Kč. Tuto částku měl žalovaný uhradit v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Pro případ prodlení žalovaného mohla právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši stanoveném prováděcím předpisem. Ke dni 24. 6. 2019 pak právní předchůdkyně žalobkyně převedla oprávnění neuhrazenou část tohoto dluhu po žalovaném požadovat na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož dne. Žalovanému ke dni postoupení pohledávky zbývalo uhradit na dlužné jistině 6 358,66 Kč a na poplatku 4 144,53 Kč. 10. Zaplacení celé dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly ze strany žalovaného tvrzeny, tedy ani prokázány. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako zapůjčitel, a žalovaný, jako vydlužitel, uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně tak žalovanému poskytla peněžní prostředky, které byl žalovaný povinen vrátit, a to i s domluvenými úroky a poplatky. Žalovaný však tuto částku žalobkyni nevrátil. Ke dni postoupení pohledávky tak činil dluh na jistině zápůjčky částku 6 358,66 Kč, na poplatku částku ve výši 4 144,53 Kč, na kapitalizovaném úroku částku ve výši 2 289,65 Kč ve výši úroku 29 % ročně z částky 6 358,66 Kč jdoucím od 4. 4. 2018 do 24. 6. 2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 1 035,12 Kč ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 6 358,66 Kč od 27. 6. 2017 do 24. 6. 2019. Žalobkyni dále náleží úrok ve výši 29 % ročně z částky 6 358,66 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. 16. Za prokázanou má soud i aktivní legitimaci žalobkyně, neboť na ni byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení převedena v souladu s § 1879 o. z. 17. Soud proto žalobkyni v jejím nároku vyhověl a to včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.). 18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch a zaslala žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dní před podáním žaloby předžalobní upomínku, byla jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Výše jí účelně vynaložených nákladů činí 2 252 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč (dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), z odměny advokáta ve výši 900 Kč, kdy odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč (dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“)), při 3 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT). Dále se výše přiznané náhrady nákladů skládá z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 ve spojení s § 13 odst. 4 AT a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (21% z 1 200 Kč). 19. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).