9 C 36/2018 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím. Tvrdil, že jako zhotovitel uzavřel s žalovanou jako objednatelem dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu v obci [obec] na pozemku parc. [číslo] to v souladu s provedeným ohlášením stavby č.j. 5625/12/SÚ ze dne 11.9.2012 a předané projektové dokumentaci. Termín dokončení díla byl ujednán na duben 2014. Dle uzavřené smlouvy o dílo měla žalovaná platit cenu díla průběžně, a to dle skutečně provedených prací a oboustranně odsouhlasených jednotkových cen položkového rozpočtu. Cena díla byla v článku 4.1 smlouvy sjednána na částku [částka] včetně DPH; dle téhož článku smlouvy byla žalovaná povinna zaplatit žalobci (na základě zálohové faktury) zálohu ve výši [částka] včetně DPH do 14 dnů od podpisu smlouvy, což žalovaná učinila. V průběhu realizace díla žalobce vystavoval v souladu s článkem 4.1 smlouvy za skutečně provedené práce faktury se splatností 14 dnů, jejichž součástí byl (v souladu s článkem 4.1 smlouvy o dílo) soupis provedených prací. Provedené práce byly oceněny dle odsouhlasených jednotkových cen; celková fakturovaná cena za dílo byla [částka] včetně DPH. Tyto faktury nebyly žalovanou až do května 2014 jakkoliv rozporovány. Protože v průběhu realizace díla poskytla žalovaná žalobci zálohy v celkové výši [částka] včetně DPH, které byly započteny na cenu díla, domáhá se žalobce po žalované zaplacení částky [částka] včetně DPH, kterou i přes opakované výzvy žalovaná neuhradila. V reakci na výzvy žalovaná toliko obecně rozporovala výši fakturovaných částek a množství skutečně provedených prací na díle, a dále rozporovala skutečnost, že došlo k předání díla. Žalobce uvedl, že jednotkové ceny za realizované dílo byly fakturovány vždy dle schváleného položkového rozpočtu, který je nedílnou součástí ceny díla. K předání díla došlo až v listopadu 2014, ačkoliv žalovaná předmětné dílo fakticky užívala již od května 2014. V říjnu 2014 předložila žalobci zápis z kontrolního dne ze dne [datum], v němž až po půl roce faktického užívání díla vytkla vady; žalobci uvedené vady odstranil v průběhu měsíce říjen a listopad 2014. Žalovaná předmětné dílo mohla užívat, o čemž svědčí to, že stavba byla zkolaudována k bydlení. Protože dle smlouvy o dílo měla být cena díla hrazena průběžně a její splatnost nebyla navázána na protokolární předání a převzetí díla, je žalovaná povinna zaplatit žalobci zbývající dlužnou částku. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl na základě odporu žalované zrušen. 3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla žalobu zamítnout. Učinila nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, na jejímž základě se žalobce zavázal vystavět pro žalovanou rodinný dům v [adresa]. Předně namítla, že žalovaná pohledávka je promlčená. Ve smlouvě o dílo bylo sice sjednáno, že se řídí obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, dále jen„ ObchZ“), nicméně k tomu je nezbytné, aby se účastníci na podřízení smlouvy režimu ObchZ dohodli. K tomu nestačí pouze odkaz na ObchZ v záhlaví smlouvy tak, jak je uveden v předmětné smlouvy o dílo. Dále je třeba, aby dohoda o aplikaci ObchZ nesměřovala ke zhoršení postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem (dle § 262 odst. 1 ObchZ), v tomto případě žalované. Dle judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31Cdo 3737/2012) taková dohoda ve vztahu, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261 ObchZ, směřuje ke zhoršení právního postavení objednatele, který není podnikatelem, jestliže se strany současně nedohodly, že ke včasnému oznámení vad postačí, oznámí-li objednatel vady díla zhotoviteli v záruční době. Protože takovou dohodu účastníci neučinila, je dohoda o volbě práva neplatná, a smlouva o dílo se jako celek řídí občanským zákoníkem (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013). Obecná promlčecí doba činí 3 roky, a tudíž uplatněné pohledávky jsou ke dni podání žaloby promlčeny, neboť byly promlčeny již v roce 2017). Dále uvedla, že se na žalobce obrátila s žádostí, zda by mohl pro ni postavit dům za částku [částka], což žalobce přislíbil, že to s ohledem na množstevní slevy u dodavatelů bude možné. Položkový rozpočet žalobce následně vypracoval na částku [částka], nicméně uvedl, že některé položky bude možné nahradit levnější variantou, některé nebude třeba využívat vůbec (pokud již žalovaná nebude mít dostatečné finanční prostředky). S ohledem na odchylky v rozpočtovém limitu žalované a položkovém rozpočtu vypracovaném žalobcem se účastníci dohodli, že žalobce bude materiál i práce průběžně fakturovat, aby nenastala situace, že žalovaná již nebude mít peníze na další stavbu, a před vystavením faktur bude žalobce vždy žalovanou informovat o pracích a materiálu, aby žalovaná měla možnost posoudit alternativy z hlediska ceny a časové náročnosti. Žalobce však faktury v rozporu s dohodou řádně nevystavoval, vystavoval pouze zálohové faktury, které obsahovaly pouze kusý popis prací nebo materiálu. Žalovaná opakovaně žádala po žalobci (zejména e-maily ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]), aby provedl vyúčtování, což však žalobce učinil až v září 2014. V září 2014 předal syn žalobce žalované faktury ([číslo] 2013, 17/ 2013, 06/ 2014, 09/ 2014, 10/ 2014, 11/ 2014 a 12/ 2014), kdy datum vystavení těchto faktur ve většině případů značně předcházelo datu jejich faktického předání žalované; jejich součástí však v rozporu se smlouvou nebyly žádné podrobnější informace o pracích a materiálu dodaných na stavbu předmětného díla. Žalovaná poté vznesla výhrady, a to, že nedošlo k předání díla, a požádala o jeho protokolární předání, namítla řadu vad a nedodělků; dále namítla, že fakturou [číslo] 2013 je požadováno zaplacení prací, které nebyly provedeny, fakturu [číslo] 2014 nemůže považovat za oprávněnou, a fakturou [číslo] 2014 byly fakturovány revize, které nebyly dodány, a požádala o jejich dodání; dále poukázala na to, že sama eviduje na své straně přeplatek ve výši [částka]. Žalovaná nemohla podrobně rozporovat jednotlivé položky, neboť faktury a jejich přílohy neobsahovaly podrobnou identifikaci položek, na což žalobce opakovaně upozorňovala. Uvedla, že značné množství materiálu a prací, se kterými počítal rozpočet, žalobce nedodal (zateplení, fasáda, chodníky), anebo žalobce použil jiný (levnější) materiál, než s jakým počítal rozpočet. Z tohoto důvodu bylo mezi účastníky ujednáno, že faktury žalobce vystaví až po řádném odsouhlasení skutečně provedených prací a dodaného materiálu. Žalovaná své shora uvedené výhrady vznesla v dopise ze dne [datum]; při následné schůzce dne [datum] na místě realizace díla, tedy v domě v [obec], vypracovala zápis z kontrolního dne, v němž uvedla celkem 16 faktických závad a 2 závady ve fakturách a požádala, aby faktury byly doplněny o položkový rozpočet materiálu a prací dodaných na dílo. V návaznosti na to žalobce opravil v průběhu října 2014 část vytknutých vad a předal žalované tabulku vystavených faktur se započtením zálohových faktur s vyčísleným dluhem žalované ve výši [částka]. V listopadu 2014 pak žalobce zaslal žalované předávací protokol, v němž zachytil toliko částečnou reakci na výtky žalované, a následně dne [datum] zaslal žalované upomínku na zaplacení částky [částka]. V prosinci 2014 vystavil žalobce další fakturu [číslo] 2014 na částku [částka], a vyzval žalovanou upomínku k úhradě částky [částka]. Zbývající vytknuté vady a nedodělky žalobce neodstranil. Žalovaná svým dopisem ze dne [datum] odmítla vystavené faktury zaplatit a vyzvala žalobce ke splnění smluvní povinnosti, tedy předložení seznamu skutečně provedených prací a položkového rozpočtu a předložení stavebního deníku; mezi účastníky v návaznosti na to proběhlo osobní setkání dne [datum]. I přes opakované žádosti žalovaná nedostala dokumenty (revizní zprávy) potřebné pro kolaudaci díla, a tudíž si byla nucena potřebné revizní zprávy a materiál pro kolaudaci zajistit sama. V dubnu 2017 (tedy po 2 letech) žalovaná obdržela výzvu k zaplacení částky, která je předmětem tohoto řízení; účastníci (respektive jejich zástupci) spolu komunikovali ohledně dodání dokumentů požadovaných žalovanou již v roce 2014, potřebné dokumenty žalobce však nepředložil. Výzvou ze dne [datum] pak žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka]; žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], kdy opakovaně požádala o sdělení, z čeho konkrétně se má dlužná částka skládat. Na tento dopis žalobce již nereagoval a podal žalobu. 4. Po poučení soudem podle § 118a odst. 1 o.s.ř. (při jednání konaném dne [datum]) žalobce doplnil své tvrzení, že se předmětnou žalobou domáhá zaplacení nedoplatku na faktuře [číslo] 2014 ze dne [datum] ve výši [částka], na faktuře [číslo] 2014 ve výši [částka] a na faktuře [číslo] 2014 ve výši [částka]. Předmětem faktury [číslo] 2014 byl nedoplatek za provedené elektroinstalační práce ve výši [částka], které nebyly součástí rozpočtu díla oceněného žalobc