11 C 41/2017-190 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 100 730 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný se na žalobce obrátil s žádostí o vypracování cenové nabídky na stavební práce – pokládky 50m2 betonové zámkové dlažby a s tím související nezbytné práce. Žalobce zaslal žalovanému cenovou nabídku ze dne 20.7.2016, označenou [číslo] s cenou ve výši 106 049. Na základě nabídky uhradil žalovaný žalobci zálohu ve výši 30 000 Kč dne 3.8.2016 a 60 000 Kč dne 14.8.2016. V průběhu provádění prací však žalovaný rozšířil ústně objednávku tak, že po žalobci navíc požadoval položení zámkové dlažby v rozsahu celkem 126 m2. Žalobce souhlasil, dílo v požadovaném rozsahu provedl a výslednou cenu ve výši 190 730, Kč vyúčtoval žalovanému po započtení záloh fakturou č. 2016, na částku 100 730 Kč. Žalovaný odmítl částku uhradit a v následné korespondenci začal tvrdit, že dlažba má vady (barevná nejednotnost). Dále žalovaný tvrdil, že dílo není dokončeno, což však žalobce odmítá, neboť dílo bylo předáno a žalovaný jej užívá. Zakončení provizorními dřevěnými lištami pak požadoval sám žalovaný, neboť tato část díla je na pozemku obce. Spory mezi účastníky nastaly až potom, co žalobce zaslal žalovanému konečnou fakturu, do té doby žalovaný nenamítal ani vady díla, ani nic ohledně toho, že by dílo nebylo dokončeno. 2. Žalovaný k věci uvedl, že dílo nebylo dosud dokončeno, neboť dlažba je fixována pouze provizorními dřevěnými lištami a vrstva zeminy není srovnána, ani odvezena, proto nemohlo být ani předáno a žalobce není oprávněn požadovat zaplacení ceny díla, neboť to mu vzniká až provedením díla. Dále žalovaný uplatnil vady díla spočívající v tom, že dlažba nemá jednotnou barvu a jednotný odstín. Cena díla byla mezi účastníky sjednána na částku 106 049 Kč na celé dílo, nikoliv pouze na dílo v rozsahu 50 m2, ústní dohoda mezi účastníky byla položit dlažbu na terasu, chodníky a stání pro auta, podle nákresu, což si následně účastníci potvrdili emailem. O zamýšleném navýšení ceny díla žalobce žalovaného vůbec neinformoval, žalovaný se o tom dozvěděl až z vystavené faktury. Pokud by věděl, že cena za dílo dosáhne částky 190 73,0 Kč, smlouvu s žalobcem by nikdy neuzavřel. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobce s žalovaným uzavřeli na základě cenové nabídky ze dne 20.7.2016, označené [číslo] s cenou ve výši 106 049 ústní smlouvu o dílo, kterou se žalobce zavázal pro žalovaného položit zámkovou dlažbu v rozsahu 50 m2 a související zemní práce. Na základě nabídky uhradil žalovaný žalobci zálohu ve výši 30 000 Kč dne 3.8.2016 a 60 000 Kč dne 14.8 Žalobce ve výsledku pro žalovaného provedl, nad rámec ústní smlouvy, na základě ústní dohody pokládku dalších 76 m2 zámkové dlažby a související zemní práce. Celé dílo pak žalobce žalovanému vyúčtoval po započtení záloh fakturou č. 2016 na částku 100 730 Kč. Žalovaný odmítl částku uhradit a v následné korespondenci začal tvrdit, že dlažba má vady (barevná nejednotnost). <i>4. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 5. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující důkazy: Z nabídky [číslo] ze dne 20.7.2016, kterou vystavil zpracovatel [jméno] [příjmení], vyplývá, že nabídka se vztahuje na 50 m2 pokládky betonové dlažby do štěrku, 110 m obrubníků, za celkovou cenu s DPH ve výši 106 049 Kč. 6. Z vyúčtování [číslo] ze dne 25.9.2016 bylo zjištěno, že za položení 126m2 přírodní dlažby klasik a související stavební práce bylo žalovanému vyúčtováno celkem 190 729,80 Kč, po započtení zaplacených záloh ve výši 30 000 Kč dne 3.8.2016 a 60 000 Kč dne 14.8.2016 byl žalovanému vyúčtován doplatek ve výši 100 729,80 Kč. 7. Na fotografii, kterou žalobce soudu předložil při jednání dne 8.6.2020, je patrná modře označená část díla, kterou měl žalobce provést na základě cenové nabídky a červeně část, kterou provedl na základě následné dohody. 8. Z emailové komunikace mezi účastníky bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalovanému emailem ze dne 27.7.2016 kompletní nabídku a žádal žalovaného o výběr položek, které bude opravdu chtít. K emailu jsou připojeny soubory CN -121282-. [příjmení] Žaluzie Max.xls, IDS_CZ_2014_10 pdf. a MAX_25_CZ_2015:1.pdf. Žalovaný reagoval emailem ze dne 29.7.2016, ve kterém žalobci sdělil, že„ chce vše kromě [příjmení]“. 9. V dopise ze dne 24.11.2016 oznámil zástupce žalovaného žalobci právní zastoupení žalovaného a sdělil žalobci, že dílo nebylo dosud dokončeno (fixace dlažby provizorními dřevěnými lištami) a uplatnil vadu spočívající v barevné nejednotnosti dlažby. 10. Ze znaleckého posudku č. [spisová značka] znalce Ing. [celé jméno znalce], vyplývá, že znalec určil obvyklou cenu skutečně provedených prací na částku 106 277 Kč s tím, že obvyklá sleva poskytovaná z důvodu neodstranitelných estetických závad je podle znalce 4- 8%, v posuzovaném případě stanovil znalec slevu na 6%. 11. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], znalkyní v oboru ekonomika, odvětví nemovitosti, fakturace a rozpočtování, byla zjištěna cena za 76m2 dlažby odvozená od sjednané ceny ve výši 79 982,50 Kč a obvyklá cena v cenové hladině roku 2016 ve výši 94 315 Kč. 12. Ze znaleckého posudky [celé jméno znalkyně], znalkyně z oboru ekonomika, odvětví cena a odhady, byla zjištěna cena obvyklá za položení 76 m2 zámkové dlažby ve výši 71 839 Kč. 13. Znalec [celé jméno znalce] k věci uvedl, že co se týče znaleckého úkolu, je si vědom, že úkol neodpovídá zadání, nicméně snažil se zjistit, co bylo provedeno původně a co nad rámec, bohužel však toto nezjistil a proto vycházel z toho skutečného koncového stavu, tj. co všechno bylo provedeno a následně na tom všem zohlednil dané vady. Dále uvedl, že pokud by mu byl teď i po vysvětlení znovu zadán doplněk znaleckého posudku, tak by odpověděl stejně. Musel by mít najisto dáno, co konkrétně bylo provedeno. Poukázal na to, že nebyla dána projektová dokumentace a z cenové nabídky nelze odhadnout, co mohlo být provedeno a co nikoli s ohledem na to, že se neliší jenom metráže. Například kolem domu byl udělaný kačírkový obsyp, který vůbec není v nabídce. Samozřejmě i tento ocenil, neboť bylo zjištěno, že toto bylo provedeno. Proto v podstatě vycházel z kompletu celého díla. K doplňujícímu dotazu soudu uvedl, že co se týče korekce snižování ceny, jak je uvedeno ve znaleckém posudku ve výši 5 898 Kč, že to je tzv. sleva estetického hlediska, estetického užívání, která se určuje v rozmezí 4 – 12% s tím, že on tuto slevu použil na danou věc, protože jinak by se musela dlažba celá rozebrat. Poukázal na to, že to provedení díla je neodborné, že v podstatě žádný nemůže podat vedle sebe dlažbu, která vůbec neodpovídá, světlou, tmavou, proto učinil tu slevu, protože dílo je užíváno s těmito nedostatky. K dotazu poté, co mu bylo nastíněno, že původní objednávka byla 50m2, pak došlo k navýšení, uvedl, že tím pádem je možné, že k takovému navýšení nedošlo, nicméně to nezmění nic na jeho závěrech, které uvedl, neboť toto na jeho závěru nemá vliv, neboť vycházel ze skutečného stavu, tj. co bylo provedeno. K dalšímu dotazu uvedl, že k vadám na dlažbě došlo samovolně, samo od sebe, nikoliv nějakým předčasným užíváním, že k tomu došlo právě proto, že nebyla položena odborně. Poukázal například na přílohu č. 5 znaleckého posudku, kde jsou zřejmé rozestupy a v podstatě tak zvaná lámající se dlažba. K tomuto vysvětluje, že je tam špatně udělané podloží, proto došlo k úsypu, k posunu a k lámání té dlažby. K tomu, zda je tam špatné podloží, znalec žádné šetření nedělal, toto zná a ví, co dělá zámková dlažba, že to bylo zřejmé pohledem, kdy tam byly propady. Doplnil, že pokud by to bylo provedeno na správném podloží, které by bylo udusáno, srovnáno, tak by k tomuto nedošlo. K dotazu právního zástupce žalovaného znalec uvedl, že co se týče barevné nejednotnosti, tak ta se nachází všude. Uvedl, že nemůže být pravdivá argumentace účastníků, že v podstatě druhá várka byla jiné barvy. 14. Samozřejmě připouští, že to se tak stává, že jedna várka může mít jeden odstín, druhá várka může mít trošku jiný odstín, nicméně pokud by to bylo tak, jak bylo ze spisu seznatelné, tak by v podstatě byla jedna část jednoho odstínu a druhá část druhého odstínu. Tady však je to zřejmé, že to je prokládané, prostě ta barevná nejednotnost je všude, jak u baráku, tak je i vepředu. Samozřejmě může to být dáno někdy na přeskáčku, ale mělo by to mít smysl, měla by to být pravidelná mozaika, ne tak, jak je v tomto případě. K dalšímu dotazu právního zástupce žalovaného znalec uvádí, že co se týče těch vad, tak samozřejmě diskutoval s vlastníkem ohle