22 C 143/2020 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce podal soudu dne 1. 5. 2020 žalobní návrh, jímž se domáhal uložení žalované povinnosti k úhradě částky 20 000 Kč s následujícími tvrzeními. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem o velikosti spoluvlastnického podílu 1/12 na nemovitostech, jimiž jsou budova s číslem evidenčním [anonymizováno], rodinná rekreace, na pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcelní číslo [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zbořeniště, pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra], zahrada, pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Spoluvlastníky nemovitostí se účastníci stali dle usnesení Okresního soudu Praha – východ z 29. 1. 2014, č. j. 25 D 507/2013-69 (dědictví a vypořádání SJM po otci žalobce a manželovi žalované). Dne 13. 5. 2015 byla podána žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitostí zapsaných v katastrálním území a obci [obec] na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], Okresní soud v Děčíně, sp. zn. 18 C 282/2015. Dne 30. 7. 2015 byl žalované zaslán návrh dohody doporučeným dopisem ([anonymizováno]), dle informací z aplikace České Pošty doručen žalované 5. 8. 2015, kde, mimo jiné, byl navržen způsob řešení vypořádání spoluvlastnických podílů nemovitostí v obci a [katastrální uzemí]. Nyní probíhá řízení u Okresního soudu pro Prahu-východ, sp. zn. 4 C 241/2016. Dne 7. 8. 2015 byl žalobci jako spoluvlastníku nemovitostí v [katastrální uzemí] doručen e-mail od sousedů s výzvou na odstranění stavby (bazénu) stojícím na cizím pozemku. Dne 10. 8. 2015 doporučeným dopisem žalované zaslána reakce na dopis ze dne 7. 8. 2015, nabídnuto řešení vypořádání spoluvlastnických podílů nemovitostí v obci a [katastrální uzemí], byla činěna opakovaná žádost o předání kopie klíčů k domu v [obec], aby jej mohl jako vlastník využívat, dle informací aplikace Česká Pošta žalované doručen 14. 8. 2015. Jedinou reakcí je arogantní dopis žalované poškozeným sousedům. Bez jakékoli konzultace, souhlasu, je nabízen sousedům k odprodeji pozemek, jehož je žalobce spoluvlastníkem. Dne 21. 8. 2015 doručena opětovná výzva sousedů. Dne 8. 2. 2016 s ohledem k dlouhodobému znemožnění plně užívat nemovitost v k. ú. [obec], které je žalobce spoluvlastníkem a oprávněným z titulu věcného břemene doživotního užívání, vše vyvrcholilo tím, že mu byla po dobu, kdy se v nemovitosti zdržoval, uzavírána teplá voda, tudíž podal žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví řízení. Věc byla vedena Okresním soudem Praha-východ pod sp. zn. 5 C 43/2016, byl vydán prvoinstanční nepravomocný rozsudek, návrhu bylo vyhověno. Dne 4. 7. 2016 byla zaslána doporučeným dopisem předžalobní výzva k uhrazení 10 000 Kč za každý měsíc, který nemohl nemovitosti v k. ú. [obec] užívat, byla činěna opětovně žádost o protokolární předání klíčů k nemovitosti (zásilka č. [anonymizováno]), dle aplikace Česká Pošta – sledování zásilek odmítla žalovaná 8. 7. 2016 zásilku převzít. Dne 12. 7. 2016 byly zaslány předmětné dokumenty včetně průvodního dopisu elektronicky právnímu zástupci Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci vypořádání nemovitostí. Na konci roku 2019 se objevuje na serveru [webová adresa] inzerát na prodej podílu 5/6 uvedené nemovitosti. Další z menšinových spoluvlastníků zaslal realitnímu makléři e-mail s upozorněním, že u nemovitosti jsou nedořešené soudní spory, dne 9. 12. 2019 realitní makléř reagoval. Na začátku roku 2020 spoluvlastník a soused p. [příjmení] sdělil, že většinový vlastník měl svůj podíl prostřednictvím uvedeného realitního makléře prodat. V katastru nemovitostí dosud žádný zápis nebyl. Nabyvatel se však do předmětné nemovitosti měl již nastěhovat. Kontaktován e-mailem právní zástupce žalované (5 C 43/2016) Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalobce je řádným spoluvlastníkem nemovitostí v k. ú. [obec], i přes opakované výzvy mu doposud nebyly předány klíče, aby mohl nemovitosti z titulu spoluvlastnictví užívat, dohoda není možná, navíc v nemovitosti bydlí jiná osoba. Nechť je vydáno bezdůvodné obohacení dle § 2991 zákona 89/2012 Sb., rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1645/2013, období 1. 7. 2018 - 30. 4. 2020, celkem 22 kalendářních měsíců v částce 909,10 Kč za každý kalendářní měsíc, tj. za uvedené období 20 000 Kč. Na realitním serveru [webová adresa] není žádná nemovitost v obci [obec] k pronájmu. Podobnou nemovitostí k pronájmu je rodinný dům 100m2, [anonymizována dvě slova], okres [obec a číslo] 000 Kč/měsíc, rodinný dům 206 m2, [obec], okres [okres], 10 000 Kč/měsíc; portál [webová adresa]: chalupa [jméno] v obci [obec], pronájem části chaty 27. 8. 2016 - 3. 9. 2016, tj. od soboty do následující soboty, 8 610 Kč, chalupa pod [příjmení] v obci [obec], 27. 8. 2016 - 3. 9. 2016, tj. od soboty do následující soboty, 9 443 Kč. Dlouhodobý nájem podobné chaty, které je spoluvlastníkem, by stál nejméně 11 000 Kč měsíčně, plus náklady na zprostředkování realitní kanceláře, atd., krátkodobý nájem několikanásobně více. Žalobce se však domáhá pouze poloviny částky, která mu dle jeho názoru z titulu neoprávněného obohacení patří. Navíc by nesehnal nemovitost v obci [obec], kde má z dávných dob a po nebožtíku otci staré známé. Vlastnické právo je chráněno i Listinou základních práv a svobod, čl. 11. Žalovaná dlouhodobě porušuje cizí vlastnické práva u nemovitostí v k. ú. [obec] i v k. ú. [obec] bez snahy sjednat nápravu. 2. V průběhu řízení žalobce změnil žalobní návrh v části žalobních tvrzení tak, že se nadále nedomáhá plnění za období od 1. 7. 2018 do 30. 4. 2020 v částce 909,10 Kč měsíčně, nýbrž za období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2020 v částce 800 Kč měsíčně. Soudem byla připuštěna změna žalobního návrhu v části obsahující žalobní tvrzení tak, že předmětem sporu je užívání žalovanou nad rámec spoluvlastnického podílu, znemožnění užívání žalobcem, nemovitosti - domu č. e. 4 v obci [obec] v období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2020, kdy takto získaná hodnota žalovanou činí 800 Kč měsíčně. 3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvádí, že žalobce se v základu téhož nároku domáhá i v dalších řízeních vedených u Okresního soudu Praha – východ, kdy tvrdí, že je mu znemožněno užívání nemovitosti v k. ú. [obec] či v k. ú. [obec]. Žalobce odkazuje na korespondenci z období let 2015 a 2016, neurčitě a vágně uvádí, že mu bylo znemožněno užívání nemovitostí, aniž specifikuje kdy, kým a jakým způsobem mu mělo být znemožněno nemovitosti užívat. Vyžívá se v opakovaném podávání žalobních návrhů, účelových a šikanózních. Žalovaná tvrdí, že žalobci v užívání nemovitostí nikdy nebránila, což bylo zjištěno i v řízeních vedených u OS Praha – východ. Žalovaná vznáší námitku překážky věci rozhodnuté. Pokud se žalobce domáhá úhrady částky 20 000 Kč, je tato výše irelevantní, žalobcem je tato částka oblíbenou, výši případné úhrady lze stanovit pouze na základě znaleckého posudku. Žalobu podal syn žalované, mezi účastníky jsou neutěšené rodinné vztahy. Daná žaloba je dalším šikanózním krokem vůči žalované, z hlediska dobrých mravů, na které nyní je kladen důraz více, nežli za účinnosti obč. zák., je nemravná, odporující zásadám dobrých mravů. Skutek žalobce specifikuje vágně, není zřejmé, v čem je spatřován nárok na bezdůvodné obohacení, kdo se měl bezdůvodně obohatit, jakým způsobem žalovaná žalobci brání v užívání nemovitosti a zda vůbec je tedy na její straně dána pasivní legitimace. Není zřejmé, z čeho žalobce vychází při určení výše nároku. Žaloba je zmatečnou. Po poučení dle § 118a, odst. 1 o. s. ř. žalovaná doplnila skutková tvrzení následně. Žalobce se domáhá plnění za období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2020. Tvrdí, že nemovitost měla být užívána výhradně žalovanou, žalovaná však nemovitost neužívala. Jedná se o rekreační objekt, v němž žalovaná byla za uvedené období maximálně dvakrát. Pokud žalobce tvrdí, že neměl k dispozici klíče, takto není pravdou, žalobce k dispozici klíče má. Tvrzení, že žalobci nebylo bráněno v přístupu do nemovitosti, mohl do ní kdykoliv vstoupit, má k dispozici klíče, doloží slyšení žalované a svědka [celé jméno svědka]. Žalovaná dále jako obranu v řízení, nikoliv jako protinávrh, uplatňuje hrazené rekonstrukční práce za období 2017 až 2019. V předmětné nemovitosti byly rekonstruovány podlahy, byl instalován nový bojler, také zde bylo vymalováno. Lze pochopit, že se spoluvlastník domáhá bezdůvodného obohacení a tvrdí, že druhý ze spoluvlastníků nemovitost užíval nad rámec svého podílu, zde však není zřejmé, jak mělo žalobci být bráněno v užívání nemovitosti, když měl k dispozici klíče. Tvrzení žalobce nejsou žádným způsobem podložena. Žalovaná opět zdůrazňuje, že se zde jednalo a jedná o rekreační objekt, který není trvale užíván. Přístup do tohoto objektu žalobce měl. Spor je vlastně sporem osobním, který vznikl v roce 2015 po smrti otce žalobce a jeho bratra, pro žalovanou je situace vyčer