22 C 145/2021-45 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu dne 26. 11. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 22 903,63 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Původní věřitel, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , jméno FO, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, , v pozici postupitele postoupil pohledávku dle § 1879 a násl. občanského zákona na žalobkyni, postupníka, s účinností k 3. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalované, dlužníkovi, dle § 1882 odst. 1 o. z. oznámena písemně, dopisem ze dne 23. 7. 2020. Dne 11. 11. 2019 byla žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byla služba spočívající v možnosti disponovat finančními prostředky ve výši 20 147,81 Kč, žalovaná měla oproti tomu zejména povinnost řádně hradit měsíční splátky. Výše měsíční splátky činila 1 000 Kč. Žalovaná čerpala finanční prostředky dne 22. 11. 2019, viz výpis z účtu. Dle pokynů žalované jí dne 22. 11. 2019 byla poskytnuta celá výše úvěru. Žalovaná nehradila měsíční splátky pravidelně, pro následné neurazení dluhu byl zesplatněn celý úvěr k 30. 6. 2020, čímž vznikla povinnost žalované jednorázově uhradit zbytek dluhu a veškeré příslušenství. Žalovanou částku 22 903,63 Kč tvoří odkoupená pohledávka - jistina 19 575,40 Kč, odkoupený úrok 2 047,19 Kč, odkoupené poplatky 600 Kč, odkoupená smluvní pokuta 251,54 Kč, náklady vymáhání 50 Kč a odkoupené dlužné pojistné 379,50 Kč. Právní zástupce žalobkyně ve snaze předejít soudnímu řízení vyhotovil a dne 23. 7. 2020 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř. Žalovaná neuhradila ničeho. U smluv uzavřených prostřednictvím smluvního prodejce je v žádosti o úvěr uvedeno číslo začínající číslicí 2 (sloužící ke komunikaci mezi zprostředkovatelem a úvěrujícím), následně je žádosti úvěrovaného přiděleno číslo začínající číslicí 4, slouží ke komunikaci mezi původním věřitelem a úvěrovaným. Původní věřitel uzavřel dne 11. 11. 2019 smlouvu o úvěru, zavázal se poskytnout žalované úvěr na nákup vybraného zboží celkem 9 999 Kč. Žalovaná se zavázala splácet formou 48 měsíčních splátek po 332 Kč (s pojištěním schopnosti splácet byla sjednána měsíční splátka v celkové výši 346 Kč). Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje 17. 12. 2019. Roční úroková sazba činila 25,08 % a RPSN pak 28,18 %. Zároveň žalovaná s původním věřitelem uzavřela téhož dne smlouvu o revolvingovém úvěru, přičemž původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr do výše stanoveného úvěrového rámce 20 000 Kč. Splácet se žalovaná zavázala formou měsíčních splátek alespoň 5 % z dlužné splátky, nejméně 500 Kč. Roční úroková sazba činila 23,76 %, RPSN 35,58 %. Žalovaná úvěr čerpala 12. 11. 2019, co se účelového úvěru 9 999 Kč týká a nad rámec toho dále v průběhu trvání smluvního vztahu čerpala revolvingový úvěr (viz výpis z účtu). Řádně a včas nehradila, uhradila pouze jednu splátku 1 468 Kč. Dostala se tak do prodlení s úhradami dlužných částek. V návaznosti na to přistoupil dle čl. VII. 3. obchodních podmínek původní věřitel k zesplatnění úvěru k 30. 6. 2020 prostřednictvím zaslání odstoupení od smlouvy. Z výpisu k úvěrovému účtu vyplývá, že žalovaná pohledávka je tvořena v částce 19 575,40 Kč dlužnou jistinou; v částce 2 047,19 Kč smluvním úrokem kapitalizovaným ke dni zesplatnění úvěru právě na tuto částku; v částce 600 Kč náklady spojenými s vymáháním pohledávky (žalované vyúčtováno jako náklady vymáhacího procesu 3. 2. 2020); v částce 251,54 Kč smluvní pokutou 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. Smluvní pokuta byla ujednána na 0,1 % denně z částky dlužné splátky za prodlení s úhradou splatné (dospělé) splátky, kdy oprávnění původního věřitele účtovat tuto pokutu bylo ujednáno v žádosti o úvěr, část Přehled finančních důsledků nesplácení úvěru. V částce 379,50 Kč jde o dlužné pojistně účtované v souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru, součástí bylo i pojištění schopnosti splácet; v částce 50 Kč se jedná o náklady vzniklé v souvislosti s uplatněním pohledávky, ABC costs (25,90 Kč + 0,37 Kč a 2 x 11,86 Kč). Žalobkyně se ve snaze minimalizovat náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 513 o. z., pokusila kontaktovat žalovanou běžnou poštou, ke splnění dluhu nedošlo. S ohledem na snahu předejít vymáhání pohledávky prostřednictvím právního zástupce z řad advokátů, následně i soudu, požaduje žalobkyně náhradu nákladů vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, vypočtených dle hotových výdajů, zejména na poštovné a na interních ABC Costs výdajích dle metodiky Activity-Based-Costing. (V ABC Costs dokumentu jsou položky uvedeny tučně). Souhrnně činí pohledávka 22 903,63 Kč. Oprávnění původního věřitele účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náklady vymáhání pohledávky vyplývá z úvěrové smlouvy (přehled finančních důsledků nesplácení úvěru na poslední straně této smlouvy). Z čl. VII. 5 obchodních podmínek vyplývá, že ke dni zesplatnění úvěru se splatné příslušenství pohledávky stává součástí jistiny. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat úrok z prodlení i z částky kapitalizovaného úroku. Dle zákona účinného v době uzavření smlouvy, § 86 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, posoudil původní věřitel úvěruschopnost žalované z informací získaných od žalované při osobním pohovoru, získané informace ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, shledal, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti úvěr splácet. Původní věřitel posoudil především schopnost žalované (viz žádost o úvěr) splácet sjednané pravidelné splátky úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů žalované, způsobu plnění jejích dosavadních dluhů na základě informací, které žalovaná poskytla při ústním pohovoru, zaznamenáno v čl. II. smlouvy o úvěru. Zejména došlo k vyvinutí zákonem zamýšleného úsilí ověřit informace od žalované nahlédnutím do BRKI, NRKI, databází sdružení SOLUS, insolvenčního rejstříku ISIR, když dále původní věřitel telefonicky kontaktoval zaměstnavatele žalované k zjištění příjmové stránky, zohlednil dostupné pohyby na bankovním účtu žalované v relevantním časovém období k zjištění osobního rozpočtu žalované za současného reflektování státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Žalovaná sjednala smluvně i další povinnosti po dobu trvání smluvního vztahu. V žádosti o spotřebitelský úvěr prohlásila v čl. II. smlouvy o úvěru, že informace uvedené v žádosti jsou úplné, přesné, pravdivé, nezamlčela žádné relevantní informace potřebné k posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr. V případě porušení informační povinnosti žalované bylo dáno oprávnění prohlásit kteroukoli pohledávku za ihned splatnou a žádat o její splacení, pozastavit nebo ukončit poskytování produktů nebo služeb žalované, ukončit závazek, smluvní vztah s žalovanou. S ohledem na uvedené, celkovou výši poskytnutého úvěru, respektive stanovené měsíční splátky shledal původní věřitel, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobce (z pozice banky a pod dohledem ČNB) kladla na posouzení úvěruschopnosti velký důraz, v případě nesplnění nezbytných podmínek žalovanou by právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalované neposkytl.2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právní