22 C 178/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobci podali soudu dne 8. 4. 2021 žalobní návrh, jímž se domáhali zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, jimiž jsou st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je dům [adresa], rodinný dům, [parcelní číslo] – ostatní plocha, o výměře [výměra], vše v k. ú. [část obce] u [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ na listu vlastnictví [číslo] s následujícími tvrzeními. Žalobci a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky označených nemovitých věci. Žalobci si nepřejí ve vztahu k předmětným nemovitostem nadále setrvat ve spoluvlastnictví s žalovanou. Žalobci zároveň sdělují, že si nepřejí, aby předmětně nemovitosti užívala jakákoliv třetí osoba, ani syn žalované a bývalý spoluvlastník nemovitostí pan [jméno] [příjmení], narozen [datum]. Žalobci se pokoušeli s žalovanou dohodnout o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně a) žalovanou dvakrát osobně navštívila, žalovaná s ní však odmítla jednat a odkázala ji na jednání se svým synem. Tento jednání nejprve přislíbil, následně však domluvenou schůzku odvolal, přestal zvedat telefon a neodpovídal na zaslané SMS zprávy. Žalobci se pokusili žalovanou kontaktovat písemně, zaslaný dopis se však nevyzvednutý vrátil. Předmětnou nemovitost tvoří malý rodinný dům s malým přilehlým pozemkem. Proto nelze uvažovat o rozdělení věci. Žalobci mají zájem, aby jim předmětné nemovitosti jako celek byly přikázány do jejich společného jmění manželů. Obvyklá cena nemovitostí byla zjištěna znaleckým posudkem zhotovitele [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [číslo]. Tímto znaleckým posudkem byla obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/2 na předmětných nemovitostech stanovena na částku 1 100 000 Kč. Žalobci mají k dispozici dostatečné finanční prostředky k vyplacení vypořádacího podílu žalované. Částečně jde o úspory žalobců, částečně o budoucí hypoteční úvěr, který žalobcům poskytne UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. 2. Žalovaná ve věci neučinila žádného vyjádření. 3. Skutková zjištění: 4. Žalobci jsou vlastníky v podílu ½ v režimu společného jmění manželů, žalovaná je vlastníkem v podílu ½, k nemovitostem, jimiž jsou pozemky st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je dům [adresa], rodinný dům; [parcelní číslo] – ostatní plocha, o výměře [výměra], vše v [katastrální uzemí], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, na listu vlastnictví [číslo] (výpis z katastru nemovitostí na čl. 6 – 9 spisu) 5. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], vypracoval znalecký posudek [číslo] jehož předmětem bylo ocenění nemovitostí, rodinný dům [adresa] včetně příslušenství, pozemku parc. č. st. [číslo], [číslo] [obec]. Znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř. Znaleckým posudkem byla určena obvyklá cena předmětných nemovitostí částkou 2 445 000 Kč, a to s přihlédnutím k jejich stavu, místním podmínkám a poloze. Částka připadající na spoluvlastnický podíl ½ byla snížena o 10 %, s tím, že snížení ceny je dáno vždy při realizaci prodeje pouze spoluvlastnického podílu. (znalecký posudek na čl. 11 – 26 spisu) 6. Společnost UniCreditBank stvrdila, že klientovi, jímž jest žalobce b) byla učiněna nabídka hypotečního úvěru,„ hypotéka účelová“, výše úvěru 2 000 000 Kč, období 5 let, doba splatnosti v měsících 360, úroková sazba 1,85 % p. a., výše splátky 7 283 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 9 00 Kč, poplatek za ověření podpisu 30 Kč, poplatek za podání návrhu katastrálnímu úřadu 2 000 Kč, RPSN % 2,55 % (individuální nabídka hypotečního úvěru na čl. 10 spisu) 7. Ke jménu žalobce b) je veden společností U účet s disponibilním zůstatkem 511 148 Kč (detail služby účtu na čl. 27 – 28 spisu) 8. Skutkový stav: 9. V řízení na základě provedených důkazů bylo vzato za prokázané, že účastníci řízení jsou vlastníci každý v poměru ½, žalobci v režimu společného jmění manželů, pozemku st. p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, výměra 72 m2, součástí je dům [adresa], rodinný dům; [parcelní číslo], ostatní plocha, výměra 69 m2, katastrální území Pacov u Říčan, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, list vlastnictví [číslo]. Obvyklá cena předmětných nemovitostí činí 2 445 000 Kč. Společnost UniCreditBank stvrdila, že klientovi, jímž jest žalobce b) byla učiněna nabídka hypotečního úvěru,„ hypotéka účelová“, částka 2 000 000 Kč, období 5 let, doba splatnosti v měsících 360, úroková sazba 1,85 % p. a., výše splátky 7 283 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 9 00 Kč, poplatek za ověření podpisu 30 Kč, poplatek za podání návrhu katastrálnímu úřadu 2 000 Kč, RPSN % 2,55 %, uvedený bankovní ústav vede účet ke jménu žalobce b) s disponibilním zůstatkem 511 148 Kč. 10. Žalovaná v řízení netvrdila ničeho. Tvrzení žalobců, skutečnosti z důkazů jimi předložených nesporovala. Odkázat je nutno na ustanovení § 120, odst. 1, věta prvá, o. s. ř., dle nějž účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. 11. Právní hodnocení: 12. Dle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník s komentářem v platném znění, o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 13. Žalobci se domáhají rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud odkazuje na ustanovení § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Dále odkazuje na Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str. 543 a násl. Právní úprava je koncipována tak, že spoluvlastník nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat proti své vůli. Adekvaci ustanovení § 142, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 89/2012 Sb. neupravuje. Nezrušit spoluvlastnictví tak v zásadě nelze. Jediný korektiv je zakotven v ustanovení § 1154 o. z. – odklad zrušení spoluvlastnictví založený dohodou, který však nebrání nakládání se spoluvlastnickým podílem, § 1155 o. z. – odklad zrušení spoluvlastnictví založený rozhodnutím soudu, kdy o tomto soud nerozhoduje z úřední povinnosti, ale vždy k návrhu. 14. V souzené věci se z tvrzení žalobců podává, že nechtějí ve spoluvlastnictví setrvat, odklad spoluvlastnictví nebyl uplatněn. S odkazem na shora uvedený komentář soud dále konstatuje, že jsou v zásadě dvě formy likvidace spoluvlastnictví, a to zrušení podílového spoluvlastnictví a oddělení z podílového spoluvlastnictví, § 1140, odst. 2 o. z., kterýžto právní institut zákon č. 40/1964 Sb. Zásadním rozdílem uvedených právních institutů je ten, že v případě zrušení podílového spoluvlastnictví dochází k úplné a definitivní likvidaci dosavadního spoluvlastnického vztahu, v případě oddělení ze spoluvlastnictví dochází pouze ke změně v okruhu spoluvlastníků, přičemž samotné spoluvlastnictví zůstává zachováno. V daném případě má dojít k úplné likvidaci spoluvlastnictví, soud tak věc hodnotí jako zrušení podílového spoluvlastnictví, nikoliv oddělení. 15. Dále je nutno uvést, že zákon č. 89/2012 Sb. shodně jako zákon č. 40/1964 Sb. stanoví taxativním způsobem způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem, a to primárně rozdělení věci, poté přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, teprve není-li toto možné prodej věci ve veřejné dražbě, Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str. 578. Způsob vypořádání je tak zde dán zákonem, soud tudíž není žalobním žádáním vázán, § 153, odst. 2 o. s. ř. 16. Předně je tak třeba se zaobírat tím, zdali nemovitosti lze reálně dělit. Předmětem sporu byly nemovitosti, pozemky, kdy součástí je i budova. V řízení nelze vzít za prokázané, že nemovitosti lze reálně dělit. Tuto skutečnost žalobci tvrdili, žalovaná toto skutkové tvrzení neučinila sporným. Především je však nutno odkázat na znalecký posudek, který byl vypracován k ocenění předmětných nemovitostí. Tento sic neobsahoval výslovný závěr o nedělitelnosti nemovitostí, avšak obsahuje fotodokumentaci, z níž je tato skutečnost zcela jednoznačně patrná. Předmětný dům je situován na převážné části pozemku, jeho dispozice není taková, že by obsahoval samostatné bytové jednotky. K domu je situována hospodářská budova, k níž je přístup pouze přes pozemek před domem. Jedná se o dům venkovského typu se sedlovou střechou, kterého stavební dispozice je určena k obývání jako celek. K tomuto soud odkazuje na rozhodnutí vydané NS ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 2474/2006, které uvádí, že„ pokud by rozdělení věci nebylo uskutečnitelné bez nákladných úprav, jednalo by se o věc reálně nedělitelnou; před případným rozdělením věci je soud povinen zabývat se tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci (nebo někteří z nich) ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebníc