22 C 93/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu dne 16. 12. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalované k úhradě částky 18 300 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO]) a žalovaná uzavřely dne 30. 9. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalobkyně coby postupník uzavřela dne 11. 12. 2019 se společností [právnická osoba] [IČO] coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr, kapitalizovaný úrok z prodlení, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek, celkem tak částku ve výši 42 250 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek ve 13 splátkách, první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná ke dni 25. 10. 2017. Právní předchůdce žalobkyně poskytl úvěr žalované dne 30. 9. 2016, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prodlení a žalobkyně má tak nárok i na zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 26. 10. 2017 do zaplacení. Žalovaná částka 18 300 Kč je tak tvořena neuhrazenou jistinou úvěru po lhůtě splatnosti, kterou žalobkyně uplatňuje ve výši 18 300 Kč. Posouzení schopnosti žalované splácet předmětnou zápůjčku dlužníka spočívalo v prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele zápůjčky. Těmito kritérii jsou maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, 0 zahájených exekučních řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů, lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Při posuzování úvěruschopnosti byla žalovaná povinna vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů. Na základě těchto postupů dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Tento závěr nijak žalovaná nevyvrátila. Naopak právní předchůdce žalobkyně její úvěruschopnost zcela legitimně očekával a od počátku byl v dobré víře, když neměl důvod pochybovat o platnosti právního vztahu. Pokud žalovaná nebyla úvěruschopná, pak neuvedla pravdivé skutečnosti při kontraktačním procesu. Za nikoliv nevýznamnou považuje žalobkyně též skutečnost, že žalovaná služby poskytovatele úvěru sama aktivně vyhledala a požádala jej o poskytnutí rychlé půjčky v hotovosti, tedy nejednalo se zde o poskytnutí (či snad dokonce vnucení) hotovostního úvěru žalované zprostředkovatelem na nějaké předváděcí marketingové akci, tedy o situaci, kdy by úvěrující mohl případně ovlivnit rozhodování žalované jako spotřebitele. Právní předchůdce žalobkyně měl ostatně právo předpokládat a očekávat, že žalovaná, jako úvěrovaná, má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, jak plyne z ustanovení § 4 o. z. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. 3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. 5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 30. 9. 2016 smlouvu [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 18 000 Kč v 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč. Výpůjční úroková sazba byla uvedena 25,85 % p. a., RPSN byla uvedena 187,6 % Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 43 000 Kč. Téhož dne byla datována Rozhodčí smlouva ke smlouvě [číslo] Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná signovala předpis splátek ke smlouvě o úvěru. Dále žalovaná vyplnila Žádost o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta/klientů. Žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené a předložila rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Příbrami s tím, že pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, přídavky na dítě ve výši 500 Kč, příspěvek na živobytí ve výši 6 690 Kč, dále rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dle kterého je otec povinen hradit na výživu nezletilých dětí výživné ve výši celkem 8 000 Kč, a občanský průkaz. Průměrný měsíční příjem celé domácnosti uvedla 40 000 Kč, průměrné výdaje domácnosti uvedla 15 000 Kč /smlouva na č. l. 12 – 13 spisu, rozhodčí smlouva na čl. 13 -14 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 16, 2. strana – 18 spisu, předpis splátek ke smlouvě o úvěru na čl. 18, 2. strana spisu, žádost o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta/klientů na čl. 19-24 spisu, občanský průkaz na čl. 25, kontaktní osoba na čl. 26 spisu/ 7. [právnická osoba] jako prodávající a společnost [právnická osoba] jako kupující uzavřely Smlouvu o prodeji části závodu, kterou byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO] Součástí smlouvy je i seznam pohledávek. /příloha žalobkyně - elektronický systém soudu/ 8. [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 11. 12. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek. Součástí smlouvy je seznam postupovaných pohledávek. /smlouva o postoupení pohledávek, seznam postupovaných pohledávek – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu/ 9. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 2. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky, tak jako i oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni. /předžalobní upomínka, podací lístek na čl. 26-28 spisu/ 10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 11. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 30. 9. 2016 smlouvu [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 18 000 Kč v 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč. Výpůjční úroková sazba byla uvedena 25,85 % p. a., RPSN byla uvedena 187,6 % Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 43 000 Kč. Téhož dne byla datována Rozhodčí smlouva ke smlouvě [číslo] Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná signovala předpis splátek ke smlouvě o úvěru. Dále žalovaná vyplnila Žádost o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta/klientů. Žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené a předložila rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Příbrami s tím, že pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, přídavky na dítě ve výši 500 Kč, příspěvek na živobytí ve výši 6 690 Kč, dále rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 11. 11. 2014, č. j. [číslo jednací], dle kterého je otec povinen hradit na výživu nezletilých dětí výživné ve výši celkem 8 000 Kč, a občanský průkaz. Průměrný měsíční příjem celé domácnosti uvedla 40 000 Kč, průměrné výdaje domácnosti uvedla 15 000 Kč [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba] jako kupující uzavřely dne 28. 9. 2018 Smlouvu o prodeji části závodu, kterou byla část závodu společnosti [právni