3 C 141/2021-14 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka], představující nesplacenou jistinu ve výši [částka] a nesplacený poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], spolu se zákonným úrokem z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem žalobkyni vrátit do [datum], avšak tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty, zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalovaný na svůj dluh po výzvě právní zástupkyně žalobkyně uhradil [částka], z této částky byla umořena smluvní pokuta a část nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav ve věci samé. Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce prostřednictvím formuláře na webových stránkách žalobkyně [webová adresa]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v celkové výši [částka] na jeho účet číslo [bankovní účet] a žalovaný se zavázal žalobkyni zápůjčku vrátit do [datum] spolu s poplatkem ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (prokázáno smlouvou o zápůjčce a všeobecnými obchodními podmínkami). Žalobkyně žalovanému poskytla na výše označený účet dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka] (prokázáno výpisem z účtu). Žalovaný byl následně vyzýván k úhradě dlužné částky, a to výzvami ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (prokázáno kopiemi těchto upomínek). V čl. 2 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného s plněním jejího závazku. V čl. 2 smlouvy byl dále sjednán poplatek ve výši [částka] za každou písemnou upomínku představující účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího lístku). Po zaslání upomínky žalovaný uhradil část dluhu ve výši [částka], přičemž touto částkou byla umořena smluvní pokuta a část nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.</i> <i>7. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.</i> 8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. <i>9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 téhož ustanovení nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Podle odst. 3 téhož ustanovení nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].</i> 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 11. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní jakožto zapůjčitelem a žalovaným jakožto vydlužitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. v limitech daných zákonem o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným poplatkem (který po obsahové stránce není ničím jiným než kapitalizovaným úrokem). Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti neuhradil a dostal se tak do prodlení (§ 1968 o. z.). 12. Soud shledal nárok žalobkyně důvodným v té části, v níž se domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl (výrok I). 13. Naopak v části, v níž se žalobkyně domáhá úhrady částky [částka] odpovídající části nákladů za čtyři zaslané písemné upomínky, soud žalobu zamítl, neboť se zjevně nemůže jednat o účelně vynaložené náklady. Za přiměřený okolnostem soud považuje takový postup, který dá dlužníku formou zpoplatněné upomínky„ druhou šanci“ před zasláním předžalobní výzvy, která je honorována v rámci nákladů řízení jako 1 úkon právní služby. Ostatní vynaložené náklady související s opakovaným upomínáním nemohou jít k tíži žalovaného. Co do nároku na zaplacení částky [částka] soud proto žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení procesně neúspěšná pouze v části požadovaného příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Náklady řízení v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, který je nadto opakovaně soudně uplatňován (viz např. sp. zn. 10 C 95/2019, 21 C 239/2019 nebo 36 C 174/2019), a jehož předmětem je vymáhání pohledávek, kdy tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka]. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 vyhlášky. 15. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody k jejímu prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).