3 C 53/2020 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu dne 11. 2. 2020 žalobní návrh, ve znění usnesení OS [okres] [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 2. 10. 2020, jímž bylo rozhodnuto o připuštění změny žalobního návrhu, kterým se domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem, nahrazení projevu vůle, a to ve vztahu k nemovitým věcem, účtu specifikovaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobkyně tvrdila, že se stala na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 28. 1. 2015, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 28. 1. 2015 výlučným vlastníkem nemovitého majetku v [katastrální uzemí] nad [příjmení], [katastrální uzemí] u [obec] a [katastrální uzemí]. Nemovitý majetek takto nabytý byl zapsán jako výlučné vlastnictví žalobkyně v příslušném katastru nemovitostí. [celé jméno žalovaného] se po uplynutí nějaké doby od smrti bratra paní [celé jméno žalobkyně], JUDr. [jméno] [příjmení], fyzicky nastěhoval k [celé jméno žalobkyně] do jejího domu [adresa] v [obec] s celou svojí rodinou, kde zůstali všichni bydlet až do listopadu 2018, aniž by k tomu měl kdokoliv z nich jakýkoliv právní důvod, vyplývající např. z příbuzenského poměru. [celé jméno žalovaného] je ve vztahu k žalobkyni cizí osobou, stejně jako jeho rodinní příslušníci. [celé jméno žalovaného] se zejména před žalobkyní, i před jejím okolím, stavěl do pozice ochránce veškerých zájmů žalobkyně, a to způsobem podrobně popsaným v rámci jeho trestního stíhání ve spisu Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Na žalobkyni opakovaně působil tak, aby přistoupila k založení svěřenského fondu, do něhož vloží svůj nemovitý majetek, který je předmětem této žaloby. Využil při tom lehké mentální retardace žalobkyně, jejíž popis a rozsah je rozveden ve spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] a ve spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Dne 28. 4. 2015 tak žalobkyně přistoupila k podpisu notářského zápisu, sepsaného v zasedací místnosti společnosti [právnická osoba] na adrese [adresa], [ulice a číslo], notářem jednajícím jménem Mgr. [jméno] [příjmení], notářky se sídlem v [obec], [ulice a číslo], sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] 2015, který obsahuje Statut Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně]. V článku II. tohoto zápisu je označen majetek, který tvoří Svěřenský fond při jeho vzniku, a prohlášení žalobkyně, že jako zakladatel v souladu se svojí vůlí vyčleňuje a převádí do uvedeného svěřenského fondu takto označený majetek. Téhož dne, tedy 28. 4. 2015, zřejmě paní [celé jméno žalobkyně] sepsala formou notářského zápisu dále Smlouvu o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci, která dle zápisu provedeného dne 29. 6. 2015, na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] v části E označené jako Nabývací tituly nese označení [spisová značka] a je tedy vkladovou listinou. Oproti tomu [stát. instituce], [stát. instituce] vyznačil vlastnické změny v oddílu E listu vlastnictví [anonymizováno] pro k. ú. [obec] u [obec] na základě vkladové listiny označené„ Smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci ze dne 28. 4. 2015“ bez uvedení jejího čísla. V každém případě oba uvedené katastrální úřady vyznačily změnu vlastnictví u nemovitostí v k. ú. [část obce] a v k. ú. [obec] u [obec] na Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, svěřenského správce [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a tento vlastnický stav je vyznačen i ke dni podání žaloby. Nemovitosti zapsané na listu vlastnictví 12 pro k. ú. [část obce] u [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] zůstaly ve vlastnictví žalobkyně, nebyly vyčleněny do Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenského fondu, a z tohoto důvodu nejsou předmětem této žaloby. Podle § 581 zák. č. 89/2012 Sb. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Z uvedeného je naprosto zřetelné, že právní jednání žalobkyně směřující k založení Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenského fondu a k vyčlenění a převedení takto označeného majetku do Svěřenského fondu je jednáním absolutně neplatným. Takové jednání nemohlo tedy přivodit převod jakéhokoliv majetku do svěřenského fondu, ani jmenování [celé jméno žalovaného] svěřenským správcem. Zákonem jinak předpokládané účinky nemohla přivodit ani následná právní jednání žalobkyně, tedy ani např. dne 18. 10. 2018, žalobkyní podepsaný notářský zápis sp. zn. [anonymizována dvě slova] 2018, o Prohlášení osoby obmyšlené dle Statutu Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, v jehož článku II. žalobkyně prohlásila jako osoba obmyšlená, že se vzdává práva na plnění ze Svěřenského fondu v plném rozsahu, což měla učinit za účelem ukončení správy Svěřenského fondu, neboť žádná správa svěřenského fondu ani nevznikla. V současnosti vykazovaný stav v katastru nemovitostí, kdy je vyznačeno ohledně vlastníka, jiného oprávněného“ Spravovaný svěřenský fond: Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, sídlo neurčeno, Svěřenský správce: [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], identifikátor [číslo]“, není v souladu se skutečným právním stavem, kdy ohledně předmětných nemovitostí má být jako vlastník vedena právě žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], to podle stavu, který panoval před datem 28. 4. 2015. 2. Rozsudkem [příjmení] [okres] č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne 27. 5. 2020 bylo rozhodnuto o udělení souhlasu žalobkyni s právním jednáním spočívajícím v podání žalobního návrhu ze dne 11. 2. 2020 proti [celé jméno žalovaného], svěřeneckému správci Svěřeneckého fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenecký fond ve věci vedené [příjmení] [okres] pod sp. zn. [spisová značka]. 3. Žalovaný v písemném podání ze dne 30. 10. 2020 uvedl následující. Napadená právní jednání jsou platná, žalobkyně v době, kdy tato jednání činila, netrpěla duševní poruchou, která by ji činila neschopnou takto právně jednat. Pokud by se ovšem v řízení prokázal opak a soud by žalobkyni stran neschopnosti činit uvedená právní jednání přisvědčil, pak by takové závěr pravděpodobně musel být vztažen i na jednání spočívající v uzavření dědické dohody s [jméno] [příjmení], která byla posléze schválená v dědickém řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Tuto dědickou dohodu uzavřel za žalobkyni žalovaný na základě udělené plné moci. Pokud žalobkyně nebyla již v té době pro duševní poruchu schopna právně jednat, jak v žalobě tvrdí, pak nemohla ani platně žalovanému udělit plnou moc k uzavření dědické dohody a nemohla ani sama projevit vůli ke sjednání takové dědické dohody, což by mělo za následek absolutní neplatnost dědické dohody a potažmo nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, která na základě neplatné dědické dohody nemohla předmětný majetek, k němuž se domáhá určení vlastnického práva, nabýt. Žalobkyně, resp. její opatrovník by měl zvážit, zda žalobní tvrzení a neschopnosti žalobkyně právně jednat v roce 2015 z důvodu nezpůsobilosti k právnímu jednání pro duševní poruchu je skutečně tvrzením ve prospěch žalobkyně či nikoliv. Žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován ani jako fyzická osoba, ani jako svěřenský správce. Žaloba na určení vlastnického práva musí vždy směřovat vůči tomu, kdo se v rozporu s hmotným právem za vlastníka považuje a vystupuje tak (domnělý vlastník). Žalovaný však touto osobou není. Žalovaný jako fyzická osoba nikdy netvrdil, že by mu náleželo vlastnické právo k předmětným nemovitostem ani, že by mu kdy svědčila pohledávka z běžného účtu vůči [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] Žalovaný jako fyzická osoba nikdy jako vlastník předmětných nemovitostí nebyl zapsán v katastru nemovitostí. Žalovaný jako fyzická osoba ani nemá žádnou povinnost s žalobkyní uzavřít jakoukoliv smlouvu ani jí cokoliv vydat. Žalovaný jako fyzická osoba zjevně není ve věci pasivně věcně legitimován. Žalovaný jako svěřenský správce svěřenského fondu zřízeného žalobkyní sice je zapsán k předmětným nemovitostem v katastru nemovitostí, avšak zjevně v rozporu s hmotným právem. Jeho funkce svěřenského správce zanikla odstoupením ze dne 27. 9. 2018. K zániku svěřenského fondu pak došlo ze zákona ke dni 1. 7. 2018 dle článku II. odst. 3 zákona č. 460/2016 Sb. jelikož návrh na zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů nebyl podán do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona (důsledkem je zánik správy svěřenského fondu tedy zánik svěřenského fondu jako takového dle § 1471 a násl. občanského zákoníku). Po zániku svěřenského fondu je dle § 1472 svěřenský správce vydat majetek obmyšlenému a není-li jej, pak zakladateli. Žalovaný však již svěřenským správcem není. Je zjevné, že svěřenský fond ze zákona zanikl zánikem jeho správ