34 C 297/2019-63 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jakožto pronajímatelem a žalovanou jakožto nájemcem uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova] [číslo] na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaná se zavázala hradit měsíční nájem ve výši [částka] bez DPH. Za říjen 2018 vystavila žalobkyně fakturu dne [datum] na částku [částka] (včetně DPH) splatnou dne [datum]. Přes výzvy žalobkyně žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Další původně žalovaný nárok na zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu konečného vyúčtování předčasně ukončeného nájemního vztahu vzala žalobkyně v průběhu řízení zpět a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno (usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], č. j. [číslo jednací]). 3. Žalovaná, které byl ustanoven opatrovník v souladu s § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. s. ř.“), neboť zde nebyla osoba oprávněná za ni jednat (§ 21 o. s. ř.), s žalobou nesouhlasila, majíc za to, že žalobkyně nedoložila doručení předmětné faktury a žalovaná částka proto není splatná, nadto dle obchodních zvyklostí účastníků, tito odvíjeli splatnost nájemného od příslušné faktury. 4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. 5. Žalobkyně jakožto pronajímatelem a žalovaná jakožto nájemce uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalobkyně žalované do užívání vozidlo [anonymizováno 10 slov] [číslo], a žalovaná se za to zavázala hradit měsíční nájem ve výši [částka] bez DPH s tím, že nájemné se platí„ vždy nejpozději do 5 kalendářního dne každého měsíce nájmu vozidla, na který je faktura vystavena“, na účet specifikovaný ve smlouvě (nájemní smlouva [číslo] zejména čl. II bod 2). Dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu znějící na částku [částka] včetně DPH s názvem„ pronájem vozu dlouhodobě říjen 2018“ (faktura [číslo]). Žalovaná dne [datum] předmětné vozidlo vrátila (protokol o vrácení vozidla). Žalovaná hradila každý měsíc částku [částka] (včetně DPH) za pronájem, poslední částka byla připsána na účet žalobkyně za pronájem za září 2018 (výpisu z účtu spolu s fakturou [číslo]). Žalobkyně urgovala neuhrazení předmětné faktury emailem ze dne [datum] zaslaným na adresy [email] a [email] s tím, že se písemná korespondence vrací jako nevyzvednutá (email ze dne [datum], včetně potvrzení o doručení). Původní [právnická osoba] (výpis z obchodního rejstříku). Před podáním žaloby byla žalovaná upomínána o úhradu dlužné částky (předžalobní upomínka ze dne [datum], včetně doručenek). 6. Další navrhované důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť se vztahovaly k nároku, který vzala žalobkyně posléze zpět, a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno. 7. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu, na základě které žalovaná užívala vozidlo, za což se zavázala hradit žalobkyni měsíční nájem v žalované výši. Dle nájemní smlouvy byla splatnost určena pevným datem. Nájem za říjen 2018 žalovaná přes výzvy žalobkyně neuhradila. 8. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění shledal soud žalobu důvodnou. <i>9. Podle § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>10. Podle § 1958 odst. 1o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.</i> <i>11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi účastníky tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl osobní automobil. Žalobkyně splnila svou povinnost přenechat žalované předmět nájmu, žalovaná však svou povinnost zaplatit nájemné nesplnila. 13. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, podle něhož v případě, že si strany určily pevné datum, do kterého má být nájemné placeno (bez ohledu na doplnění, že má být placeno na základě faktury vystavené do určitého data) – nemá v takovém případě faktura povahu vyzvání věřitele k plnění (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2614/2019 či ze dne 28. 1. 2019, sp. zn. 32 Cdo 4610/2018). 14. V projednávané věci byla dle nájemní smlouvy splatnost nájemného určena pevným datem (do 5. kalendářního dne každého měsíce nájmu vozidla, na který je faktura vystavena), na němž se účastníci dohodli, přičemž z provedených důkazů nijak nevyplývá, že by účastníci vázali splatnost nájmu na doručení faktury; číslo účtu, na který měla žalovaná hradit (a ostatně tak činila v předchozích obdobích) byl zřetelně uveden přímo v nájemní smlouvě. Vzhledem k tomu, že předmětná faktura byla vystavena za říjen 2018, měla žalovaná dle smlouvy uhradit žalovanou částku do [datum], den následujícím se proto dostala do prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů; dále též„ o. z.“) a je povinna platit z příslušné částky také úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož předmětem sporu byl vzájemný závazek podnikatelů, má žalobkyně rovněž nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním této pohledávky ve výši [částka] (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 15. Soud proto žalobě vyhověl (výrok II). 16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a žalovaná se zpětvzetím souhlasila, soud v rozsahu zpětvzetí řízení dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil (výrok I). 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná z 26 % (původní žalovaná částka činila [částka], přičemž v rozsahu [částka] a [částka] bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby, tedy žalobkyně procesně zavinila, že řízení muselo být zastaveno - § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. – tj. žalovaná byla úspěšná co do 36,76 %, zatímco žalobkyně co do 63,23 %). Žalobkyni náleží náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a z nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z původní tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění z [datum], žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum]), a z tarifní hodnoty (po částečném zpětvzetí částky [částka]) ve výši [částka], tj. [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum]), dále z 9 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto částek, tj. ve výši [částka], celkově tedy [částka], což v rozsahu úspěšnosti žalobkyně (26 %) činí po zaokrouhlení částku [částka]. 18. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III). 19. Za úkon spočívající ve vyjádření žalobkyně ze dne [datum] soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť tvrzení obsažená ve vyjádření již měla být součástí samotné žaloby.