35 C 143/2021-36 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 10. 5. 2017 jeho předchůdce (společnost [právnická osoba]) uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytl částku 17 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem 29 % ročně kapitalizovaným částkou 3 041 Kč, odměnou za zpracování v částce 4 274 Kč a poplatkem za komfortní splácení v hotovosti v částce 7 494 Kč. Žalovaná celkově uhradila pouze částku 14 342 Kč. Žalobce tak požadoval uhrazení zbývající části jistiny, úroků a poplatků a dále smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení za období následující po termínu splatnosti. Svou aktivní legitimaci žalobce dovozoval od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předchůdce žalobce dne 10. 5. 2017 uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytl částku 17 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem kapitalizovaným částkou 3 041 Kč, odměnou za zpracování v částce 4 274 Kč a poplatkem za komfortní splácení v hotovosti v částce 7 494 Kč (prokázáno předmětnou smlouvou o zápůjčce). Žalovaná celkově uhradila částku 14 342 Kč (prokázáno přehledem plateb). Žalobce předmětnou pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, což bylo žalované oznámeno (prokázáno předmětnou smlouvou včetně příloh a oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaná však přes výzvu žalobce dluh neuhradila. 4. Soud posoudil věc tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). 5. Soud se zaobíral tím, zda žalobce (jeho předchůdce) v souladu s § 86 - 87 zákona řádně zkoumal schopnost žalované dluh splácet, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy, a to neplatnost absolutní (viz rozsudek Soudního dvora C -679/18 OPR-Finance proti GK). 6. Věřitel splní svoji povinnost náležitě zkoumat schopnost dlužníka dluh splnit, pokud s náležitou péčí zkoumá dlužníkovy majetkové poměry, přičemž nespoléhá toliko na dlužníkova tvrzení, ale tyto skutečnosti si i nechá doložit. 7. Žalobce tvrdil, že schopnost žalované dluh splnit byla zkoumána na základě informací poskytnutých od samotné žalované, které byly ověřeny proti dokladům, které předložila. Žalobce však v tomto směru žádné důkazní návrhy neučinil, respektive odkázal toliko na smlouvu a smluvní podmínky, přičemž tyto listiny ničeho nevypovídaly o majetkových poměrech žalované. Žalobce se k jednání nedostavil, takže nemohl v tomto směru být poučen dle § 118a o. s. ř. Soud za této situace uzavřel, že žalobce neunesl břemeno důkazní k prokázání toho, jak byla zkoumána schopnost žalované dluh uhradit. 8. Ani žalobcem citované rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020 – 97, na věci nic nemění, když to vychází z předpokladů, které se žalobci nepodařilo prokázat. 9. Pokud žalobce (jeho předchůdce) nesplnil povinnosti dané § 86 – 87 zákona, způsobil tak, že smlouva je absolutně neplatná. Soud tak žalobci přiznal z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. částku, která byla žalované poskytnuta a kterou soud ponížil o již uhrazené plnění v částce 14 342 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná je se zaplacením této částky v prodlení, přiznal soud žalobci též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. 10. Soud následně zamítl žalobu, pokud jde o již uhrazenou jistinu, nezákonně sjednaný úrok a poplatky, a to včetně veškerého příslušenství. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná byla podstatně úspěšnější, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly.