35 C 342/2021-31 — Okresní soud Praha-východ

Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 19. 10. 2020 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem 3 791 Kč dne 16. 11. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, požadoval žalobce uhrazení této částky a ze smluvní pokuty v celkové výši 15 721 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč částečně kapitalizovaným za období od 17. 11. 2020 do 28. 5. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 19. 10. 2020 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které měla být žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem 3 791 Kč dne 16. 11. 2020. Pro případ prodlení si účastníci sjednali smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky (prokázáno předmětnou smlouvou, kopií občanského průkazu). Žalobce žalovaného vyzýval k zaplacení dluhu avšak bez výsledku (prokázáno upomínkami). Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda žalobce (jeho předchůdce) zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní dle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem a veřejným pořádkem (viz rozsudek ESD ve věci C -679/18 v řízení OPR- [právnická osoba] proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018). Žalobce soudu předložil toliko jediný důkaz ke zkoumání schopnosti žalovaného dluh splnit, a to 1 výpis z běžného účtu žalovaného, ze kterého soud zjistil, že žalovaný má celkové příjmy 75 504 Kč z povětšinou neidentifikovatelných zdrojů a výdaje v částkách 75 259,79 Kč, u kterých není možné zjistit jejich důvod (prokázáno výpisem z účtu za září 2020). Z hodnocení klienta pak bylo zjištěno, že klient byl hodnocen jako potenciálně rizikový a bylo třeba zkoumat jeho poměry ručně (prokázáno výpisy EUCB a REPI CREDIT REPORT). Žalobce jiné důkazy nenavrhl, k jednání se nedostavil, takže jej soud v tomto směru nemohl poučit dle § 118a o. s. ř., takže soud uzavřel, že žalobce nezkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, když předložené důkazy nedávají ucelený obrázek o majetkových poměrech žalovaného. Soud tak uzavřel, že smlouva trpí takovou vadou, která způsobuje její absolutní neplatnost. Soud tak žalobci zamítl všechny neplatně sjednané nároky. Soud se zaobíral též otázkou, zda se žalovaný bezdůvodně neobohatil dle § 2991 a násl. o. z. Žalobce tvrdil, že žalovanému zaslal částku 10 000 Kč a k tomu navrhl výpis ze svého účtu, který však soud mezi důkazy neidentifikoval. Soud proto žalobce vyzval k jeho předložení usnesením ze dne 18. 8. 2021, č. j. 35 C 342/2021-15, na což žalobce doložil výpis z účtu žalovaného a uvedl, že předmětný důkaz byl soudu dán spolu s žalobou. Žalobce se k jednání nedostavil, takže soud vycházel z toho, že předmětná listina, na kterou se žalobce odkazoval, byla součástí spisu. Vzhledem k tomu, že z předložených listin nevyplývalo, že by žalobce žalovanému čehokoliv zaslal a soud nemohl v tomto směru žalobce poučit dle § 118a o. s. ř., nezbylo soudu než žalobu zamítnout i v části týkající se bezdůvodného obohacení. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.