35 C 348/2020-96 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 9. 2020 domáhala stanovení výživného na rozvedenou manželku ve shora uvedené částce. Počátek plnění požadovala ode dne podání žaloby. Uvedla, že s žalovaným byli v období od 9. 6. 2012 do 15. 1. 2020, kdy bylo manželství pravomocně rozvedeno, manželé. Manželství bylo od počátku nespokojené, neboť žalobkyně musela snášet neustálé ataky žalovaného, které vyvrcholily tím, že ji žalovaný v lednu 2018 agresivně vyhodil s jejich dětmi [jméno] ([datum narození]) a [jméno] ([datum narození]) na ulici. Žalobkyně se proto přestěhovala ke svým rodičům a v současné době bydlí v nájmu, za který platí částku 11 500 Kč. Jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek v částce 8 500 Kč. Jiné své příjmy nemá. V tuto chvíli jí proto pomáhají rodiče. Žalovaný naproti tomu je majetný, jeho čistý měsíční příjem činí přibližně 92 000 Kč, má vlastní dům v hodnotě 12 000 000 Kč. Dle názoru žalobkyně jí tak vznikl nárok na výživné rozvedené manželky dle § 697 o. z. 2. K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila, že svoji neschopnost sama se živit spatřuje v tom, že se sama stará o nezletilého [jméno], se kterým je na rodičovské dovolené, a nezletilého [jméno], který trpí posttraumatickou stresovou poruchou (dále jen„ PTSP“) způsobenou chováním žalovaného. Ten dochází 3 roky na psychologické terapie, přičemž jeho stav jej vyčleňuje z normálního života. Je proto vzděláván v domácím prostředí. Nakonec žalobkyně uvedla, že žalovaný je hostilní člověk a jejich společné soužití pro ni bylo traumatické. Žalobkyně následně podrobně popsala jejich společné soužití. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že dle jeho názoru nejsou splněny základní předpoklady nároku žalobkyně na výživné rozvedené manželky. Dle jeho názoru žalobkyně neuvedla ničeho, co by jí bránilo se samostatně živit a jakkoliv to souviselo s manželstvím. Následně se žalovaný vyjadřoval k jednotlivým důvodům, které žalobkyně uváděla. V prvé řadě popřel, že by zdravotní stav nezletilého [jméno] vyžadoval domácí výuku. Toto tvrzení dle jeho mínění jednoznačně vyvrátil znalecký posudek vyhotovený před Okresním soudem v Táboře (dále jen„ opatrovnický soud“) ve věci péče soudu o oba nezletilé, když znalkyně neobjevily ničeho, co by nasvědčovalo existenci PTSP u nezletilého [jméno], a naopak uzavřely, že nezletilý je manipulován proti otci. Žalovaný byl dále toho názoru, že i kdyby žalobkyně nebyla schopna se sama živit, tak přiznání výživného pro její osobu, by bylo zcela v rozporu s dobrými mravy. Poukazoval na skutečnost, že žalobkyně mu přes předběžné opatření opatrovnického soudu již několik let odpírá kontakt s oběma syny. Žalovaný tuto skutečnost prostřednictvím opatrovnického soudu řešil. Navíc žalovaný byl žalobkyní a jejím otcem napaden, což bylo vyhodnoceno jako přestupek. Pokud jde o společné soužití účastník, takto dle jeho názoru bylo spokojené, tvrzení, že žalobkyně byla vyhozena z domu, byla zcela smyšlená. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci řízení byli od 9. 6. 2012 do 15. 1. 2020 manželé, když datem 15. 1. 2020 nabyl právní moci rozsudek, kterým manželství bylo rozvedeno (prokázáno shodným tvrzením účastníků, oddacím listem a rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 12. 2019, č. j. [číslo jednací]). [obec] rozvratu manželství spočívala v odcizení manželů, ve ztrátě důvěry a vzájemné úcty, v rozdílnosti názorů na fungování vztahu a výchovu dětí (prokázáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 12. 2019, č. j. [číslo jednací]). Z manželství se narodili dva nezletilí synové, kterým ke dni podání žaloby bylo více než 3 roky a více než 6 let a kteří jsou v současné době oba v péči žalobkyně (prokázáno shodným tvrzením účastníků). Žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek ve výši 8 500 Kč (prokázáno oznámením o změně výše sociální dávky s poštovními poukázkami). Žalovaný pobírá měsíčně mzdu ve výši přibližně 68 000 Kč (prokázáno potvrzeními zaměstnavatele) a bylo mu uloženo rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 7. 2020, č. j. [číslo jednací] platit žalobkyni výživné mezi manžely ve výši 6 000 Kč měsíčně, a to až do 15. 2. 2020 (prokázáno citovaným rozsudkem). Mezi stranami dále nebylo sporu, že si žalovaný za trvání manželství vzal půjčky, avšak byl spor o to kolik a v jaké výši. 5. Žalobkyně dále předložila notářský zápis ze dne 5. 2. 2021, NZ [číslo], kterým notářka osvědčila, že viděla nájemní smlouvu k nájmu bytu na blíže nespecifikované adrese, kterou uzavřel blíže nespecifikovaný pronajímatel s žalovanou, přičemž žalobkyně dle této smlouvy má hradit částku 11 500 Kč (nájemné a poplatky). Žalovaný namítal pravost této smlouvy, když dle jeho názoru žalovaná bydlí u svých rodičů a navrhl k tomu dotaz na opatrovníka nezletilých dětí, kde žalovaná bydlí. Soud s ohledem na svůj názor tento návrh pro nadbytečnost zamítl. 6. Soud dále z provedeného dokazování má za prokázané, že žalobkyně na žalovaného podala trestní oznámení, v rámci jehož šetření policie vznesla dotaz na poměry žalovaného u jeho zaměstnavatele (prokázáno dotazem policie). Dále bylo prokázáno, že žalobkyni byla opatrovnickým soudem uložena pokuta, neboť žalobkyně přes nařízené předběžné opatření opakovaně žalovanému nepředávala nezletilé děti (prokázáno usneseními opatrovnického soudu ze dne 20. 2. 2018, č. j. [číslo jednací], a ze dne 20. 12. 2018, č. j. [číslo jednací]), a že žalobkyně a její otec se dopustili dne 5. 12. 2018 vůči žalovanému přestupku proti občanskému soužití, když z jejich strany došlo k jeho napadení (prokázáno rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 1. 8. 2019). Rozsudkem ze dne 10. 5. 2019 pak opatrovnický soud svěřil nezletilé do péče matky a otci stanovil výživné v celkové výši 14 000 Kč (prokázáno rozsudkem opatrovnického soudu ze dne 10. 5. 2019, č. j. [číslo jednací]) a v tomto směru v rámci odvolacího řízení nedošlo k významnější změně (shodné tvrzení účastníků). 7. Soud k důkazu provedl znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace psychiatrie a klinická psychologie, který nechal pro své řízení vyhotovit opatrovnický soud (dále jen„ posudek“). Z předmětného posudku a jeho závěrů se nikterak nepodávalo, že by nezletilý [jméno] trpěl PTSP, případně že by jeho stav vyžadoval soustavnou péči. Z předmětného posudku se též nepodávalo, jaké bylo soužití účastníků řízení v době trvání manželství. Jiné relevantní skutečnosti soud z posudku nezjistil. 8. Jen pro úplnost soud konstatuje, že z dalších provedených důkazů neučinil žádná relevantní zjištění. 9. Následně soud věc posoudil po právní stránce. 10. Žalobkyně se domáhala výživného nerozvedené manželky v částce 23 000 Kč měsíčně. Soud se nejprve zabýval otázkou existence nároku na výživné a následně pak by se zaobíral výší tohoto nároku. 11. Podle § 697 odst. 1 o. z., manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. 12. Žalobkyně odvozovala svůj nárok na výživné rozvedené manželky od citovaného ustanovení a primárně tak dovozovala svůj nárok od své sociální situace při porovnání majetkové situace žalovaného. Soud však konstatuje, že předmětné ustanovení se dotýká nároků mezi manžely, a to od vzniku manželství do jeho zániku. Vzhledem k tomu, že ke dni podání žaloby bylo manželství účastníků rozvedeno, soud uzavřel, že citované ustanovení na případ nedopadá. 13. Podle § 760 odst. 1 o. z., není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. 14. Podle § 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ z. p.“), k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. 15. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen„ z. s. s. p.“), rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 300000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně (dále jen„ vícerčata“), má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 300 000 Kč. 16. Nárok na výživné rozvedeného manžela vzniká při kumulativním splnění 2 podmínek, a to neschopnosti manžela se živit, když tato neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti