35 C 352/2021-19 — Okresní soud Praha-východ

Soud posuzoval žalobu z titulu smlouvy o úvěru ze dne 27. 2. 2018 uzavřené mezi předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], a žalovaným, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 4 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit dne 29. 3. 2018, což neučinil. Dne 1. 1. 2021 nabyl žalobce předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ním a původním věřitelem. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tímto postupem vyslovily strany souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 27. 2. 2018 smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 4 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit dne 29. 3. 2018. Dne 1. 1. 2021 nabyl žalobce předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Po právní stránce soud uzavřel, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli (a to i s ohledem na bezúročnost smlouvy) smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že věřitel se dle žaloby spokojil se zkoumáním schopnosti žalovaného dluh splnit toliko na základě výpisů z databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI, nezkoumal schopnost žalovaného dluh řádně splnit, když se nezabýval skutečnými poměry žalovaného (jeho příjmy a výdaji). Tím způsobil absolutní neplatnost smlouvy dle § 86 – 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na tuto skutečnost byly žalovanému poskytnuty předmětné prostředky bez právního důvodu. Soud proto žalovanému uložil, aby dle § 2991 a násl. o. z. tyto prostředky z titulu bezdůvodného obohacení vrátil žalobci, jako právnímu nástupci původního věřitele, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud žalovanému dle § 160 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť žalobce podává velké množství žalob na ustálených vzorech.