36 C 128/2020 — Okresní soud Praha-východ

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal zaplacení žalované částky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 23. 8. 2019 uzavřena nájemní smlouva na pronájem bytové jednotky [číslo] nacházející se v přízemí budovy [číslo] umístěné na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], na adrese [adresa] (dále jen„ předmětný byt“), na základě které žalobce užíval předmětný byt. V souladu s čl. II odst. 9 nájemní smlouvy žalobce složil jistotu v částce 15 000 Kč. Žalobce vypověděl nájem emailem ze dne 13. 10. 2019 z důvodu výskytu plísně v předmětném bytě, která ho činila neobyvatelným, a to bez výpovědní lhůty ke dni 13. 10. 2019 podle § 2208 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Písemná forma výpovědi byla zachována (§ 562 odst. 1 o. z.), neboť žalovaná odpověděla na email stejného dne emailem, kterým potvrdila výskyt vlhkosti stěny v chodbě. Z důvodu ukončení nájemního vztahu k 13. 10. 2019 žalobce nárokuje vrácení poměrné části nájemného za říjen 2019 v částce 5 806 Kč za 18 dní (13. 10. 2019 - 31. 10. 2019) a vrácení jistoty v částce 15 000 Kč. Dále se žalobce domáhá zaplacení částky 7 900 Kč za montáž osvětlení v kuchyni, koupelně a montáž nábytku v koupelně předmětného bytu, vyúčtované fakturou [číslo] ze dne 17. 12. 2019. 2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila. Potvrdila uzavření nájemní smlouvy na předmětný byt i složení jistoty žalobcem v částce 15 000 Kč. Odmítla, že by jí žalobce dne 13. 10. 2019 zaslal výpověď z nájmu bytu, jednalo se pouze o návrh dohody o ukončení nájmu. I v případě, že by se jednalo o výpověď, byla by neplatná pro nedostatek písemné formy. Žalobce neměl k výpovědi důvod. Připustila výskyt plísně v bytě, ta však nečinila předmětný byt neobyvatelný, neboť žalovaná plíseň přípravkem na bázi chlóru odstranila, jakmile ji na to žalobce upozornil a umožnil jí prohlídku bytu. Výskyt plísně mohli způsobit nájemci, když byt dostatečně nevětrali. Žalobce předmětný byt žalované nikdy řádně nepředal, od listopadu 2019 žalované nehradil nájemné, proto dne 6. 1. 2020 žalovaná vyzvala žalobce k úhradě nájemného a následně vypověděla nájem bez výpovědní doby dopisem ze dne 16. 1. 2020. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 6. 2021 č. j. [číslo jednací] byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované částku 29 765 Kč mimo jiné jako nájemné za užívání předmětného bytu za listopad a prosinec 2019. Žalobci tak nevznikl nárok na vrácení poměrné části nájemného za říjen 2019. Připustila, že žalobce připojil v koupelně předmětného bytu koupelnovou skříň k vodovodu a odpadu, zapojil osvětlení v koupelně a kuchyni, všechny věci do předmětného bytu ale zakoupila žalovaná, jejich montáž si u žalobce neobjednala, jednalo se pouze o úpravu předmětu nájmu provedenou žalobcem se souhlasem žalované na jeho náklady dle čl. III odst. 2 nájemní smlouvy. Žalované navíc není známo, že by žalobce provedl vyrovnání země v hydroizolační zóně a z čeho při stanovení částky 7 900 Kč vycházel. O existenci faktury se dozvěděla až z předžalobní výzvy. Současně na ústním jednání konaném dne 6. 9. 2021 vznesla námitku započtení svého nároku na část nájemného za měsíc listopad 2019 v částce 7 776 Kč a část nájemného za měsíc prosinec 2019 v částce 7 224 Kč proti nároku žalobce na vrácení jistoty v částce 15 000 Kč. 3. Žalobce označil v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pro účely soudního řízení adresu pro doručení [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]. V průběhu řízení byly soudu opakovaně doručovány různá podání z emailové adresy [email], u níž nebyla možná identifikace odesílatele. Uvedená emailová adresa byla zcela jiná než např. emailová adresa, z které žalobce komunikoval se žalovanou. Z této emailové adresy bylo také požadováno, aby žalobci byly zasílány všechny písemnosti na označenou emailovou adresu. Soud opakovaně osobu komunikující prostřednictvím uvedeného emailu upozornil, že písemnosti soudu můžou být zasílány pouze na žalobcem označenou adresu (kde mu lze doručit prostřednictvím pošty), případně do datové schránky a podání ve věci samé může žalobce činit pouze písemně s vlastnoručním podpisem, v případě elektronického podání s podpisem v souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované verzi dokumentů. Současně ji soud poučil, že v případě, že nebude sdělena jiná adresa (ve smyslu výše uvedeného), kam soud může žalobci doručovat písemnosti, budou žalobci písemnosti soudu doručovány na jím označenou adresu v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žádná adresa pro účely doručení soudu nebyla sdělena (následně komunikace z označené emailové adresy ustala), soud proto v řízení doručoval žalobci na adresu označenou v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 4. Z nájemní smlouvy, uzavřené mezi žalovanou jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem dne 23. 8. 2019 bylo zjištěno, že jejím předmětem byl nájem předmětného bytu. Žalobce se zavázal hradit nájemné v částce 10 000 Kč měsíčně a zálohy za služby spojené s užíváním bytu v částce 500 Kč za každou osobu byt užívající (v bytě s žalobcem bydlely další dvě osoby). Nájemné bylo splatné vždy do 25. dne v měsíci předem. Podle čl. II odst. 9 nájemní smlouvy se žalobce zavázal zaplatit žalované jistotu v částce 15 000 Kč za účelem zajištění úhrad splatných pohledávek žalované jako pronajímatele vůči žalobci jako nájemci, v případě jeho prodlení s jakoukoliv platbou podle nájemní smlouvy. Žalovaná se zavázala jistotu (v případě že nebude použita k výše uvedenému účelu) žalobci vrátit do 15 dnů od skončení nájmu. O použití finančních prostředků z jistoty byla žalovaná povinna žalobce informovat. Podle čl. III. odst. 1 byla žalovaná povinna udržovat předmět nájmu v stavu způsobilém smluvenému užívání, v tomto stavu ho svým nákladem udržovat, a provádět na své náklady opravy bytu nad rámec běžných oprav a běžné údržby. Podle odst. 2 pak žalovaná po vzájemné dohodě mohla umožnit žalobci drobné úpravy předmětu nájmu na jeho náklad. Nájem byl uzavřen na dobu určitou 1. 9. 2019 – 31. 3. 2021. 5. Obsahem listiny nazvané„ žádost o ukončení smlouvy“ datované dne 13. 10. 2019 (dle shodných tvrzení účastníků zaslané žalobcem žalované emailem), byl požadavek žalobce na ukončení nájemní smlouvy na předmětný byt k 13. 10. 2019. V dopise je uvedeno, že byt nesplňuje podmínky nájemní smlouvy, není způsobilý k užívání, objevila se v něm plíseň. Vyčítal žalované, že aplikovala na zeď chemický přípravek a otevřela okna v bytě. Emailem ze dne 13. 10. 2019 žalovaná reagovala na žádost o ukončení smlouvy. Potvrdila výskyt vlhkosti, ale byt podle ní není neobyvatelný. Uvedla, že ani ona si nepřeje pokračování nájemního vztahu a navrhla jeho ukončení ke dni předání bytu s tím, že nájemné za měsíc říjen a zaplacenou kauci si ponechá jako kompenzaci za to, že nebude trvat na zákonné tříměsíční lhůtě. Žádala o stanovisko do tří dnů. 6. SMS komunikací účastníků s názvem Byt [celé jméno žalované], telefonní číslo [tel. číslo] z října a listopadu 2019 bylo doloženo, že účastníci řešili ukončení nájemní smlouvy. Žalobce žádal ukončení nájemní smlouvy a žádal o vrácení kauce, žalovaná sdělovala, že případnou výpověď podepíše při prohlídce bytu, kauci vrátí po skončení nájemního vztahu, pokud nebude mít žalobce dluh. Zároveň žalobce informovala o tříměsíční výpovědní lhůtě v případě podání výpovědi. Pro zvážení možnosti ukončení smlouvy dohodou žádala vidět stav bytu. Z následné komunikace plyne, že se žalobce opakovaně domáhal ukončení smlouvy dohodou stran. Poté žalovaná žádala o umožnění přístupu do bytu za účelem provedení oprav, což žalobce odmítl a odkazoval na svého právníka s tím, že můžou jednat o ukončení smlouvy, žalovaná poukazovala na to, že žalobce nepřijal její návrh na ukončení nájmu dohodou a ani byt nebyl ve stavu předání (vyklizený). Žalovaná na ústním jednání konaném dne 6. 9. 2019 potvrdila, že se jedná o její telefonní číslo a potvrdila průběh komunikace. 7. Z emailové komunikace mezi žalovanou (adresa [email]) a adresou [email] bylo zjištěno, že obdobně jako v SMS komunikaci i v emailové komunikaci se řešilo ukončení nájmu předmětného bytu a představy účastníků o dohodě o skončení nájmu, řešilo se, kdo může za plíseň v bytě. 8. Fakturou [číslo] ze dne 17. 12. 2019, splatnou 31. 12. 2019, žalobce žalované vyúčtoval montáž osvětlení v kuchyni, demontáž a montáž umyvadla a baterií, montáž nábytku, zapojení světla v koupelně, vyrovnání země v hydroizolační zóně celkem v částce 7 900 Kč. 9. Fotodokumentací žalobce dokládal výskyt vlhkosti a plísně. 10. Předžalobní upomínkou ze dne 10. 2. 2020 (včetně podacího archu) žalobce doložil, že žalovanou vyzýval k předání bytu a vrácení jistoty v částce 15 000 Kč a úhradě faktury [číslo] v částce 7 900 Kč. 11. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 6. 2021 č. j. [číslo jednací] bylo žalobci uloženo zaplatit žalované částku 29 765 Kč mimo jiné jako nájemné za užívání předmětného bytu za listopad a prosinec