6 C 40/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 110 000 Kč se zákonným úrokem z této částky od 3. 11. 2020 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 8. 2020 uzavřela s [jméno] [příjmení] smlouvu o postoupení pohledávky. Jejím předmětem byla pohledávka [jméno] [příjmení] za žalovaným ve výši 110 000 Kč z titulu zápůjčky podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“). Peněžní prostředky byly zaslány žalovanému na jeho bankovní účet. Platba byla označena„ [jméno]“, protože ji domlouval manžel žalobkyně [jméno] [příjmení], přáteli zvaný [jméno]. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. V případě neprokázání smlouvy o zápůjčce je třeba její nárok posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. Platba je jednoznačně identifikována potvrzením o provedené platbě a smlouva o postoupení pohledávky je tak nedotčena (zde žalobkyně odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2003, sp. zn. 20 Cdo 1319/2002, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 32 Odo 1242/2005). 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že v roce 2018 prováděl truhlářské práce pro manžela žalobkyně [jméno] [příjmení] a jeho tehdejší partnerku [jméno] [příjmení], s nimiž navázal přátelský vztah. [jméno] [příjmení] žalovaného požádal, zda by si mohl na účet žalovaného nechat zaslat částku 110 000 Kč od [jméno] [příjmení], kterého žalovaný nikdy neviděl. Žalovaný žalobci zaslal na mobilní telefon číslo svého účtu, na který pak přišla platba ve výši 110 000 Kč označená„ [jméno]“. Žalovaný ihned dne 13. 6. 2018, jak bylo domluveno, vybral z bankomatu částku 100 000 Kč, kterou předal [jméno] [příjmení] Částku 10 000 Kč si ponechal jako odměnu za truhlářské práce, jak bylo smluveno. K bankomatu ho zavezl [jméno] [jméno]. Dne 18. 8. 2020 žalovanému zaslal [jméno] [příjmení] dopis, v němž ho informoval, že pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni; žalovaný však [jméno] [příjmení] nikdy neviděl a nekomunikoval s ním. Celá kauza je podle žalovaného jen pomstou žalovanému za to, že pomohl [jméno] [příjmení], když se rozešla se svým partnerem [jméno] [příjmení] a žalovaný ji nechal u sebe bydlet. Pohledávka nebyla postoupena přímo na pana [příjmení] proto, že tento má exekuce. 3. Žalobkyně v návaznosti na tvrzení žalovaného uvedla, že [jméno] [příjmení] skutečně od žalovaného převzal peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč Tyto však nepřevzal na základě tvrzené smlouvy o zápůjčce, která by byla uzavřena mezi jím a [jméno] [příjmení], ale na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným jako zapůjčitelem a společností [právnická osoba], jejímž byl [jméno] [příjmení] jednatelem, jako vydlužitelem. Uvedené peněžní prostředky společnost [právnická osoba] žalovanému vrátila dne 15. 6. 2018 v hotovosti v provozovně společnosti na adrese [adresa]. Předání byl přítomen administrativní pracovník [právnická osoba] [příjmení] a také [jméno] [příjmení]. 4. Žalovaný uvedl, že tato žalobkyní tvrzená krátkodobá zápůjčka nemá logické vysvětlení. [příjmení] [jméno] [příjmení] zprostředkoval zápůjčku pro žalovaného, nic mu nebránilo si peněžní prostředky zapůjčit přímo od [jméno] [příjmení]. To platí o to více, že údajná zápůjčka, kterou měl žalovaný [jméno] [příjmení] poskytnout, měla být kryta peněžními prostředky, které si sám žalovaný měl zapůjčit. Žalovaný navíc neví, jaký by měla pro společnost [právnická osoba] význam půjčka poskytnutá na pouhé dva dny. Dne 15. 6. 2018, kdy mělo k předání peněz dojít, byl navíc žalovaný celý den pracovně v [obec] v [část obce]. 5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období červen 2018 vyplývá, že žalovaný dne 13. 6. 2018 obdržel peněžní prostředky od [jméno] [příjmení] (účet č. [bankovní účet]) ve výši 110 000 Kč; platba je označena„ [jméno]“. Následně téhož dne byly z účtu vybrány peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. U výběru peněz je připsána poznámka„ - [číslo] řádně čerpaný KTK“. 6. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že vyřizoval půjčku pro žalovaného od [jméno] [příjmení]. Původně chtěl žalovaný půjčku přímo od svědka, což svědek odmítl a navrhl mu, že mu zařídí půjčku od [jméno] [příjmení]. Od toho si v té době svědek půjčoval, s čímž [jméno] [příjmení] neměl problémy. Půjčku zařizoval asi den poté, co o to byl požádán. [jméno] [příjmení] sdělil, že je to půjčka pro žalovaného, a dal mu číslo účtu žalovaného. Toto mu žalovaný sdělil nebo poslal v SMS. [jméno] [příjmení] se na žalovaného přímo neptal, řekl jen svědkovi, že je to půjčka jakoby pro něj, že on to pak se žalovaným vyřídí. Svědek se za půjčku de facto zaručil, to [jméno] [příjmení] stačilo. Bylo smluvené, že půjčku vrátí do půl roku (zde svědek hovořil v množném čísle, protože se za půjčku zaručoval). Peníze žalovanému přišly asi o den později. Té půjčky svědek využil a peníze si od žalovaného na tři dny půjčil. Nic o tom nesepisovali. Svědkův řidič se žalovaným jel do bankomatu peníze vybrat, peněžní prostředky pak žalovaný předal svědkovi v provozovně [právnická osoba] Peněžní prostředky potřebovala jeho společnost na auto, které bylo zablokované. Společnost ho měla zakoupené na splátky, ale prodejce, pan [příjmení], začal požadovat celý obnos ihned, jinak že má společnost auto vrátit. Jak byly splátky domluveny, si svědek nepamatuje, stejně jako si nepamatuje, jakou dostala společnost lhůtu k doplacení ceny. Tehdy již měli uhrazeno 100 000 Kč (později ve výpovědi uvedl 150 000 Kč), snažil se proto sehnat zbylých 100 000 Kč. Disponibilní prostředky tehdy společnost neměla. Nemohl to vybrat z kasy, kde byly prostředky pro řidiče na pohonné hmoty apod. Za tři dny se měly uzavírat faktury, měly přijít peníze, proto věděl, že peníze na vrácení bude mít. Objem peněžních prostředků se v kase lišil, každý den to bylo jinak podle faktur. Prodejce ale nebyl ochoten ty tři dny počkat, zřejmě chtěl, aby svědek částku neuhradil, aby měl auto i peníze. O tři dny později pak dal pokyn svědku [příjmení], aby peníze proti podpisu žalovanému vydal. Peněžní prostředky tehdy již v kase byly, na to se nejdříve svědka [příjmení] zeptal. Na pokladní doklad měl svědek [příjmení] napsat účel platby, zřejmě vrácení peněz v hotovosti či něco podobného. Pokladní doklad již nemá k dispozici, společnost prodal. Vrácení peněz byl přítomen i [jméno] [příjmení], který přišel se žalobcem. Svědkovi toto řešení přišlo logické, neví, proč by si měl půjčovat u [jméno] [příjmení] na sebe, když vyřizoval půjčku žalovanému a peníze potřeboval jen na tři dny. Svědek je pak žalovanému za tři dny vrátil. Neměl ani žádné úspory, které by na to použil, nemohl ani požádat rodinu, protože se se svými příbuznými nebavil. Když se pak rozešel se svou tehdejší přítelkyní, která pak bydlela u žalovaného, začal žalovaného o vrácení půjčky upomínat. Žalovaný mu řekl, ať se nestará, ať hlavně vrátí peníze, co dlužil své bývalé přítelkyni. Na svědka tlačil i [jméno] [příjmení], který požadoval, aby žalovaného svědek donutil půjčku vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný půjčku nevrátil, odkoupila pohledávku žalobkyně. Detaily smlouvy o postoupení pohledávek nezná. K věci vypovídal na policii. Svědek [příjmení] tehdy svědkovi pomáhal, dělal dispečera, tankoval naftu, vydával a přijímal peníze. Dělal tehdy na dohodu o provedení práce, chtěl se zaškolit, aby mohl dělat dispečera. Dohodu o hmotné odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách podepsanou neměl. Společnost měla tehdy milionový obrat. Pokud nejsou listiny založeny v obchodním rejstříku, pak jde o problém účetní, která to měla udělat. Je trestně stíhán, již nemá přehled, o co vše se jedná; je na něj dáváno ze strany jeho bývalé přítelkyně a pana [příjmení] mnoho trestních oznámení. 7. Dle úředního záznamu o vysvětlení podaném svědkem [jméno] [příjmení] podle § 158 odst. 6 trestního řádu dne 14. 1. 2020, č. j. KRPA-355353-22/TČ-2019-001210, vypověděl svědek [příjmení] v rámci trestního řízení následující: Svědek dne 17. 5. 2018 převzal od pana [příjmení] automobil Volkswagen Passat. Byli domluveni, že mu uhradí částku 50 000 Kč jako akontaci a dále bude hradit leasing. Po měsíci však chtěl pan [příjmení] po svědkovi uhradit celý doplatek 200 000 Kč, jinak si vezme vozidlo zpět bez jakýchkoliv náhrad. Domluvili se, že mu vozidlo doplatí, a 12. 6. 2018 přivezl panu [příjmení] částku 90 000 Kč. Zbylých 110 000 Kč chtěl hned druhý den. Svědek ho žádal, aby posečkal tři dny, což pan [příjmení] odmítl. Dne 13. 8. 2018 proto zajel za svým známým [jméno] [příjmení], který mu přislíbil částku 110 000 Kč zaslat. Peníze však [jméno] [příjmení] nemohl vybrat z účtu. Svědek se proto snažil s panem [příjmení] domluvit na posečkání s platbou o den nebo na převodu peněz na účet. Obě varianty však pan [příjmení] odmítl. Potřeboval tedy někoho, kdo by měl účet u České spořitelny, aby došlo k převodu rychle. To byl žalovaný. Proto byly zaslány peníze na účet žalovaného. Bývalý přítel dcery svědka, pan [jméno], pak jel se svědkem k bankomatu peníze vybrat, tyto pak př