6 C 60/2019-131 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 30 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tvrzením, že je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], včetně souvisejícího spoluvlastnického podílu na budově [adresa], vše zapsané na [list vlastnictví], [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], přičemž žalobkyně nabyla předmětnou bytovou jednotku dražbou. Žalovaným svědčí k bytové jednotce nájemní právo. Ačkoli žalobkyně v roce 2015 a dále v roce 2017 informovala žalované o změně v osobě pronajímatele, žalovaní neuhradili k rukám žalobkyně nájemné ve výši 3 375 Kč měsíčně za období leden 2018 - září 2018, tj. za 9 měsíců, v celkové výši 30 375 Kč. 2. Žalovaní nárok žalobkyně neuznali a ve věci podali dne 28. 3. 2019 vzájemný návrh o zaplacení částky 97 950 Kč za zaplacené nájemné z vystěhovaného bytu nezákonnou exekucí, za škodu na nájmu a dále za škodu vzniklou na movitém majetku. Dále navrhli, aby soud postoupil věc blíže neoznačenému orgánu z důvodu, že žalobkyně není vlastníkem bytové jednotky, neboť příklep na základě dražby proběhl podvodem. Žalovaní se obrátili na Krajský soud v Praze s žalobou na přezkum zápisu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně do katastru nemovitostí a poukázali na okolnosti, za kterých došlo k převodům vlastnictví k předmětné budově. Žalovaní se dále bránili námitkou splnění, když nájemné za předmětné období řádně uhradili, a to na nový účet, který jim byl sdělen zmocněným správcem. Konečně žalovaní ve vyjádření ze dne 25. 4. 2021 uvedli, že předmětná bytová jednotka je nepřetržitě vyklizena od 22. 2. 2018. 3. Žalobkyně v replice uvedla, že má za to, že jí svědčí k předmětné bytové jednotce vlastnické právo, neboť je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí, přičemž žalovaným nepřísluší posuzovat platnost jeho nabytí žalobkyní. Žalobkyně popřela, že by obdržela od žalovaných nájemné za předmětné období, přičemž považuje za irelevantní, zda případně žalovaní plnili jiné osobě. 4. Řízení o vzájemném návrhu žalovaných bylo usnesením Okresního soudu Praha - východ ze dne 9. 7. 2019 č. j. 6 C 60/2019-42, které nabylo právní moci dne 1. 8. 2019, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. 5. Usnesením Okresního soudu Praha - východ ze dne 3. 1. 2020 č. j. 6 C 44/2019-68 byla řízení ve věcech vedených u podepsaného soudu pod sp. zn. 6 C 44/2019 a 6 C 60/2019 spojena ke společnému řízení s tím, že věc bude nadále vedena pod sp. zn. 6 C 44/2019. 6. Usnesením Okresního soudu Praha - východ ze dne 7. 8. 2020 sp. zn. 6 C 44/2019 byla věc původně vedená pod sp. zn. 6 C 60/2019 vyloučena zpět k samostatnému projednání. 7. Jednání proběhlé dne 7. 8. 2020 bylo konáno v nepřítomnosti žalovaných dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když žádost o odročení podaná dne 31. 7. 2020 nebyla shledána důvodnou (jako omluvitelný důvod nebyla shledána skutečnost, že má probíhat řízení o určení vlastnického práva k bytové jednotce ve prospěch České republiky). 8. Jednání proběhlé dne 30. 4. 2021 bylo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. konáno v nepřítomnosti žalobkyně a její zástupkyně (soudu nedošla žádost o odročení) i žalovaných, když žádost o odročení podaná dne 27. 4. 2021 nebyla shledána důvodnou (žalovaní nedoložili aktuální lékařskou zprávu, ze které by vyplynula existence přetrvávajících zdravotních komplikací žalovaných ke dni konání jednání). 9. Z rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne 22. 10. 2007 č. j. 6 C 192/2007-55, který nabyl právní moci dne 12. 1. 2008, soud zjistil, že žalovaným byla uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] ve [obec] do 15 dnů od zajištění přístřeší, když podle odůvodnění rozsudku nájemní poměr žalovaných zanikl 31. 1. 2007. 10. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 13. 10. 2015 k [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] soud zjistil, že jako vlastník bytové jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] je zapsána žalobkyně s tím, že nabývacím titulem je usnesení o udělení příklepu ze dne 3. 6. 2015. 11. Z dopisů ze dne 11. 10. 2018 včetně podacích lístků soud zjistil, že žalobkyně žalované vyrozuměla o změně v osobě pronajímatele s tím, že se stala v roce 2015 výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky a vyzvala žalované k úhradě dluhu na nájemném za období od 1. 10. 2015 do 1. 10. 2018 s lhůtou plnění do 7 dní. 12. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zpracovaného soudním znalcem Zdeňkem Sobotíkem soud zjistil, že obvyklé nájemné předmětné bytové jednotky v roce 2018 činilo 6 667 Kč měsíčně. 13. Z dokladů o zaplacení poštovní poukázkou A ze dne 15. 1. 2018, 15. 2. 2018, 14. 3. 2018, 16. 4. 2018, 15. 5. 2018, 15. 6. 2018, 16. 7. 2018, 15. 8. 2018 a 14. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaný 1) uhradil částku 3 425 Kč vždy za příslušný měsíc na účet č. [bankovní účet], v. s. 02. 14. Ze sdělení Miroslava [příjmení], zmocněného správce ze dne 2. 1. 2017 soud zjistil, že žalovanému 1) bylo oznámeno nové číslo účtu pro platby nájemného a služeb č. [bankovní účet], a to s účinností od ledna 2018. 15. Vzhledem k tomu, že takto provedené dokazování bylo provedeno v dostatečném rozsahu, aby mohl soud ve věci rozhodnout, neprovedl pro nadbytečnost či irelevanci prokazovaných tvrzení další návrhy na doplnění dokazování tak, jak byly účastníky v průběhu řízení navrženy. 16. Podle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle ust. § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 18. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 19. Soud má především za prokázané, že mezi právními předchůdci žalobkyně a žalovanými existoval nájemní poměr k předmětné bytové jednotce, který však zanikl k [datum], jak vyplývá z pravomocného rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne 22. 10. 2007 č. j. 6 C 192/2007-55, kterým bylo rozhodnuto o vyklizení předmětné bytové jednotky. Žalovaní neprokázali (ani netvrdili), že by jim po ukončení nájemního vztahu svědčilo jakékoli užívací právo k předmětné bytové jednotce. Soud má dále za prokázané, že žalovaní v rozhodném období (leden 2018 - září 2018) bytovou jednotku užívali, neboť sami uváděli, že platili nájemné na nový účet sdělený od zmocněného správce (tuto skutečnost také doložili). Konečně má soud za prokázané, že žalobkyně je od 3. 6. 2015 vlastníkem bytové jednotky. Pokud se až v posledním vyjádření ve věci ze dne 25. 4. 2021 bránili žalovaní tím, že bytová jednotka byla vyklizena, svá tvrzení jednak nepodložili žádným důkazem (a vzhledem k jejich nedůvodné absenci při jednání se zbavili dobrodiní pouční dle § 118a o.s.ř.), jednak se jedná vzhledem k faktům, na která poukazovali v předešlých vyjádřeních, o tvrzení nevěrohodné. K poukazu žalovaných na nezákonnou exekuci soud uvádí, že se žalovaní mýlí, pokud z tvrzeného nezákonného provádění exekuce vyklizením dovozují„ neplatnost“ exekučního titulu na vyklizení, kterým je rozsudek Okresního soudu Praha - východ ze dne 22. 10. 2007 č. j. 6 C 192/2007-55. Tento rozsudek nebyl odklizen žádným pozdějším rozhodnutím např. na základě podaného mimořádného opravného prostředku. Pro dané řízení (vznik bezdůvodného obohacení) není tedy právně významné, že exekuce vyklizením měla být zastavena (zjevně z důvodu nesplnění podmínky ze strany oprávněného k zajištění přístřeší), neboť právní moc a vykonatelnost předmětného rozhodnutí zůstala nedotčena. 20. Veškeré námitky žalovaných uplatněné proti žalobnímu nároku považuje soud za nedůvodné. K námitce splnění soud uvádí, že žalovaní sice v řízení prokázali, že nájemné za rozhodné období zaplatili, nikoli však k rukám žalobkyně, nýbrž k rukám třetí osoby. Jelikož nájemní vztah žalovaných k předmětné bytové jednotce zanikl již dne 31. 1. 2007, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by byl následně obnoven, tížila žalované již od následujícího měsíce povinnost hradit obvyklé nájemné za užívání bytové jednotky jejímu vlastníku, který se stala od 3. 6. 2015 žalobkyně. Pokud tedy v rozhodném období (leden - září 2018) žalovaní za užívání bytové jednotky platili„ nájemné“, ačkoli jejich nájemní poměr k bytové jednotce skončil, dopustili se bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně, neboť z pohledu právní konstrukce bezdůvodného obohacení není rozhodné, zda žalovaní platili za užívání někomu jinému. Pokud tak skutečně učinili (na základě předložených listin se podává, že ano), svědčí i jim právo na vydání bezdůvodného obohacení, neboť zjevně plnili na základě právního důvodu, který odpadl (zaniklý závazkový vztah ze smlouvy o nájmu), v důsledku čehož mají právo na vrác