7 C 293/2020-77 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29. 7. 2020 domáhala určení, že vlastníkem podílu o velikosti ideální jedné poloviny pozemků: parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m² - orná půda, parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² - ostatní plocha, zapsaných na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] dále, že je vlastníkem podílu o velikosti ideální jedné poloviny pozemků parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² - orná půda, parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m²- trvalý travní porost, zapsaných na LV [číslo] pro katastrální území a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] a vlastníkem podílu o velikosti ideální jedné poloviny pozemků parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m² - orná půda, parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m² - orná půda, parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m²- orná půda, parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m² - trvalý travní porost, zapsaných na LV [číslo] pro katastrální území a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce]. 2. Žalobu odůvodnila zejména tím, že výše uvedené pozemky nabyla v dědickém řízení po [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené dne 6. 12. 1905. Kontrolou v katastru nemovitostí však syn žalobkyně zjistil, že pozemky byly na základě chybného rozhodnutí notářů přepsány na žalovaného v rámci dodatečného projednání dědictví po [celé jméno žalobkyně], zemřelé dne 25. 6. 1982, a dodatečného projednání dědictví po [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zemřelém dne 15. 4. 1989. Naléhavý právní zájem žalobkyně odůvodnila tak, že je nyní ohrožena ve výkonu svého vlastnického práva, které nabyla v rámci dědického řízení, a s žalovaným se nepovedlo dohodnout mimosoudně. Uvádí, že pouze soudním rozhodnutím lze dosáhnout shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. 3. V průběhu řízení navrhla, aby soud připustil vstup dalšího účastníka na straně žalované, jímž byla spoluvlastnice druhé ideální poloviny dotčených nemovitostí, paní [celé jméno žalované] O návrhu rozhodl soud usnesením ze dne 8.6.2021, č.j. [číslo jednací], kdy účastenství [celé jméno žalované], jako druhé žalované, připustil. 4. Žalovaný ad 1) namítal, že pozemky byly zveřejněny ve výzvě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ze dne 6. 3. 2014 určené vlastníkům nemovitostí, kteří nejsou dostatečně určitě označeni v katastru nemovitostí. Jeho babička [celé jméno žalobkyně] bydlela mimo jiné v [obec] a pravděpodobně byla tím nedostatečně specifikovaným vlastníkem, a tak požádal o dodatečné projednání dědictví ohledně předmětných pozemků. Žalovaný ad 1) byl tak jako spoluvlastník předmětných pozemků zapsán do katastru nemovitostí na základě dodatečných projednání dědictví sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Namítal, že notáři provedli důkladná šetření ohledně předmětných nemovitostí, nezjistili, že by vlastníkem dotčených nemovitostí mohl být někdo jiný, než dědici po [jméno] [celé jméno žalobkyně] a rovněž na výzvu Úřadu pro zastupování státu se nikdo k pozemkům nepřihlásil. Uvedl, že žalobkyně nedoložila, že jí svědčí spoluvlastnické právo k předmětným pozemkům. Upozorňoval rovněž, že přepis jména matky žalobkyně [jméno] [příjmení] se v listinách liší v písmenu i/y. Uvedl, že se nebrání, pokud žalobkyně doloží své vlastnictví, uzavření dohody. V průběhu řízení doložené listiny však nepovažoval za dostatečné, podle něho není doložen důvod, jak měla žalobkyně k pozemkům přijít. Trval na tom, že vlastníkem dotčeného podílu je on na základě dodatečného projednání dědictví, v jeho případě platí princip dobré víry v zápis ve veřejném seznamu a navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. 5. Žalovaná ad 2) při jednání dne 30. 11. 2021 uvedla, že celou věc považuje za absurdní, je naprosto udivena a nemá slov. Předmětné pozemky jsou desítky let ve vlastnictví žalobkyně. [příjmení] [příjmení] byla jejich teta, se kterou žili. Všichni, jak tu jsme (u jednání byl jako veřejnost přítomen syn žalobkyně a dcera druhé žalované), víme, jaká je pravda. Za pozemky byla současně placena daň z nemovitosti. Různost přepisu jmena [příjmení], původní vlastnice pozemků, spatřuje v chybě psaní úřednice. 6. V průběhu řízení žalobkyně doplnila, že [jméno] [příjmení], narozená dne 6.12.1905 v [obec], byla matkou žalobkyně. Pokud by notářka provedla řádné šetření ve věci dodatečného projednání dědictví po [celé jméno žalobkyně], babičce žalovaného ad 1), která se narodila 31.5.1895, deset let před narozením původní vlastnice [jméno] [příjmení], zjistila by, že ta nemohla být nikdy spoluvlastníkem dotčených nemovitostí. Zjistila by také, že žalobkyně, dcera [jméno] [příjmení] a její dědička, bydlící na v katastru nemovitostí uváděné adrese vlastníka, tj. [obec a číslo], [PSČ] [obec], stále žije. 7. Soud provedeným dokazováním učinil následující skutková zjištění: výpisem z Katastru nemovitostí k [list vlastnictví], [územní celek], [katastrální uzemí], k [list vlastnictví] obec a [katastrální uzemí] a [list vlastnictví] obec a [katastrální uzemí] ve stavu evidovaném k 6. 1. 2021 soud zjistil, že podíl ve výši ½ na ve výroku uvedených pozemcích byl na základě usnesení soudu o projednání dědictví přepsán na prvního žalovaného.. Žalovaný ad 1) spolu s žalovanou ad 2) vlastní uvedené pozemky, každý o velikosti podílu ideální jedné poloviny. 8. Z křestního a rodného listu Farního úřadu v [obec] u [příjmení] ze dne 23. 4. 1942 bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] (rodné příjmení žalobkyně) narozená dne 13. 4. 1926 je dcerou [jméno], rozené [příjmení], narozené v [obec]. 9. Z úmrtního listu vyhotoveného dne 8. 7. 2020 bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] se narodila dne 6. 12. 1905 v [obec] a zemřela dne 25. 1. 1960. 10. Z rozhodnutí Státního notářství [okres] ze dne 14. 6. 1960 ve věci pojednání dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé dne 25.1.1960, má soud za prokázané, že dědictví po zůstavitelce, nabyla jako dědička ze závěti její vlastní dcera [celé jméno žalobkyně], bytem [adresa] [anonymizována dvě slova], a [anonymizováno] [obec], [číslo] [obec] a [číslo] [anonymizováno]. 11. Z dopisu ze dne 15. 7. 2020 a z odpovědi právního zástupce žalovaného 1. ze dne 22. 7. 2020 na dopis [jméno] [celé jméno žalovaného], syna žalobkyně, bylo zjištěno, že syn žalobkyně informoval žalovaného 1., že vlastnicí pozemků je žalobkyně načež žalovaný 1. zpochybnil vlastnictví žalobkyně k předmětným pozemkům. 12. Z dopisů ze dne 20. 7. 2020 a ze dne 25. 9. 2020 mezi [jméno] [celé jméno žalovaného], synem žalobkyně, a notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že notářka byla ze strany [jméno] [celé jméno žalovaného] upozorněna na skutečnost, že výše uvedené pozemky, o kterých bylo rozhodnuto usnesením č. j. [spisová značka], jsou ve vlastnictví žalobkyně. Notářka následně popsala vznik situace, kdy žalovaný ad 1) sám o dodatečné projednání dědictví požádal a uvedl, že jeho babička [celé jméno žalobkyně] bydlela mj. také ve [obec]. Notářka současně připustila, že tak došlo k projednání nemovitých věcí, které babičce žalovaného ad 1) nepatřily, a že se jedná o chybu, kterou nemůže ona sama napravit. 13. Z knihovní vložky [číslo] katastrální [územní celek] listiny A a B má soud za prokázané, že pozemky zde uvedené, tj. pozemky katastrální [číslo] nabyla [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každá v podílu ideální jedné poloviny. 14. Z výpisu z evidence nemovitostí [katastrální uzemí] vyhotoveného dne 27. 9. 1994 bylo prokázáno, že žalobkyně je spoluvlastnicí pozemku na [list vlastnictví]. 15. Z knihovní vložky [číslo] katastrální [územní celek] listiny A a B má soud za prokázané, že pozemek [číslo] nabyla [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každá v podílu ideální jedné poloviny. 16. Z knihovní vložky [číslo] [katastrální uzemí] listiny A a B má soud za prokázané, že pozemky [číslo] nabyla [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každá v podílu ideální jedné poloviny. 17. Z výpisu z Katastru nemovitostí k [list vlastnictví], [územní celek], [katastrální uzemí], k [list vlastnictví] obec a [katastrální uzemí] a [list vlastnictví] obec a [katastrální uzemí] ve stavu evidovaném k 20. 12. 2019 má soud za prokázané, že ve výroku uvedené pozemky byly ke dni 20. 12. 2019 ve spoluvlastnictví [celé jméno žalobkyně], bytem [adresa], bytem [adresa], každá o velikosti podílu ideální jedna polovina. V případě označení [celé jméno žalobkyně] chybí údaj o jejím datu narození či rodném čísle. Nabývacím titulem [celé jméno žalobkyně] k pozemkům v [anonymizováno] a v [obec] bylo Rozhodnutí o dědictví [spisová značka]. Podkladem k zápisu pozemků [celé jméno žalobkyně] v [anonymizováno] byla Pozemková kniha vložka [anonymizováno]. 18. Z Darovací smlouvy ze dne 7. 2. 1996 a z listiny ze dne 6. 5. 1996 soud zjistil, že žalobkyně, identifikovaná bydlištěm a rodným číslem, darovala svůj spoluvlastnický podíl ve výši ½ k pozemkům [číslo], [č