8 C 214/2021-70 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 13. 11. 2019 domáhali proti žalovaným vyklizení nemovitostí a zaplacení původní žalobou požadované částky 135 000 Kč, předmětné řízení bylo původně vedeno pod sp. zn. 8 C 383/2019. Žalobu žalobci odůvodnili tím, že žalovaní bez právního důvodu ke dni podání žaloby užívají jejich nemovitosti - pozemek parcelní [číslo] jehož součástí je dům [adresa], pozemek parcelní [číslo] vše zapsáno v evidenci katastru nemovitostí na LV [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj a katastrální pracoviště Praha-východ pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] (dále jen„ Nemovitosti“). Žalovaní měli dále žalobcům od června 2019 přestat hradit nájemné a po výpovědi nájemní smlouvy neposkytovali žalobcům ani jakoukoliv jinou úplatu za užívání Nemovitostí. Žalobci uvedli, že dne 22. 8. 2013 uzavřeli s žalovanými nájemní smlouvu na užívání Nemovitostí. Protože žalovaní neplnili povinnosti vyplývající pro ně ze smlouvy o nájmu Nemovitostí, žalobci nájemní smlouvu vypověděli. Od výpovědi z nájmu žalovaní užívají předmětné nemovitosti bez právního důvodu. Je pravda, že žalovaní se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhali určení neplatnosti výpovědi z nájmu, kterou jim žalobci doručili dne 1. 7. 2019. Ve věci určení neplatnosti výpovědi z nájmu vedené u podepsaného soudu pod sp. zn. 22 C 332/2019 byla rozsudkem podepsaného soudu ze dne 31. 1. 2020 žaloba zamítnuta. Uvedený rozsudek byl rozhodnutím Krajského soudu v Praze Krajského soudu v Praze, č. j. 26 Co 190/2020-119 ze 7. 10. 2020 potvrzen. Ve věci této při jednání dne 9. 12. 2020 byla žaloba pro část předmětu řízení - zaplacení dlužné částky z titulu dlužného nájemného a bezdůvodného obohacení - vyloučena k samostatnému projednání, které je projednáváno v tomto řízení se sp. zn. 8 C 214/2021. V průběhu řízení žalobci opakovaně rozšířili žalobu o částky nezaplacené z titulu užívání předmětných nemovitostí žalovanými bez právního důvodu. Podáními ze dne 20. 8. 2020, 29. 10. 2020 a 2. 12. 2020 rozšířili žalobci žalobu tak, že předmětem řízení bylo zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí (celkem 515 640 Kč s příslušenstvím), které jsou tvořeny dlužným nájemným a dále neuhrazenými náklady na svoz odpadu ve výši 2 640 Kč O připuštění změny žaloby v rozsahu podání ze dne 20. 8. 2020, 29. 10. 2020 a 2. 12. 2020 bylo rozhodnuto usnesením ze dne 19. 5. 2021, č. j. 8 C 214/2021-46. Žalobci dále rozšířili žalobu podáním ze dne 20. 7. 2021 žalobu o zaplacení další částky v celkové výši 189 000 Kč, přičemž projednání tohoto nároku bylo vyloučeno k samostatnému řízení. V tomto řízení tak bylo projednáván nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání Nemovitostí v období od měsíce června 2019 do prosince 2020. 2. Žalovaní nesouhlasili s podanou žalobou v této věci. Žalovaní předně namítli, že není jednoznačně určeno, zda užívají předmětnou nemovitost bez právního důvodu, neboť hodlají proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 26 Co 190/2020-119 ze dne 7. 10. 2020 podat dovolání. K žalované částce z titulu bezdůvodného obohacení pak žalovaní namítli zánik pohledávky žalobců, a to z titulu vzájemného započtení pohledávek žalovaných a žalobců. Žalovaní uvedli, že jejich pohledávka vůči žalobcům je tvořena náklady, které žalovaní vynaložili na opravy a údržbu Nemovitostí a jejich součástí. Žalovaní tuto námitku uplatnili ve chvíli, kdy předmětem řízení byl nárok žalobců na zaplacení částky 405 000 Kč, nicméně s ohledem na jejich další procesní postup je soud toho názoru, že tuto námitku uplatňují i ve vztahu k celkové požadované částce ve výši 515 640 Kč. Z provedených důkazů byly zjištěny tyto skutkové okolnosti: 3. Z rozsudku Krajského soudu v Praze, č. j. 26 Co 190/2020-119 ze dne 7. 10. 2020 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Praha - východ, ve věci č. j. 22 C332/2019 ze dne 31. 1. 2020 bylo zjištěno, že žaloba žalovaných na určení neplatnosti výpovědi z nájmu předmětné Nemovitosti byla zamítnuta s tím, že výpověď z nájmu Nemovitosti byla žalovaným doručena dne 1. 7. 2019. Výpověď obsahovala tři výpovědní důvody- pozdní placení nájmu, neuhrazení vodného a stočného, neoznámení vady a poškození předmětu nájmu. 4. Ze Smlouvy o nájmu domu, datováno 22. 8. 2013, uzavřeno mezi manželi [příjmení] a manželi [příjmení] bylo zjištěno, že nájem domu [adresa], který je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku [číslo], vše v k. ú. [obec] u [obec] nemovitosti na adrese [adresa žalobce, žalobkyně, žalované a žalovaného]. Z článku II. odst. 2) nájemní smlouvy vyplývá, že bylo sjednáno automatické prodloužení nájmu domu vždy o další rok, pokud některá ze smluvních stran neoznámí druhé smluvní straně, že si nepřeje v nájmu pokračovat. Z čl. III smlouvy pak bylo zjištěno, že měsíční nájemné činilo 27 000 Kč a bylo splatné vždy k 1. dni měsíce, k němuž se nájemné hradí. 5. Z výpovědi nájmu domu pronajímatelem ze dne 28. 6. 2019 a záznamu o sledování zásilky bylo zjištěno, že výpověď byla žalovaným doručena dne 1. 7. 2019. Obsahovala tři výpovědní důvody- pozdní placení nájmu, neuhrazení vodného a stočného, neoznámení vady a poškození předmětu nájmu. Výpověď dále obsahovala řádné poučení o právu nájemců vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkum oprávněnosti výpovědi soudem. Výpovědní doba byla tříměsíční. 6. Z e-mailové komunikace předchozí právní zástupkyně žalobců s žalovanými bylo zjištěno, že výpověď z nájmu domu se dostala do dispozice žalovaných, kteří ji považovali za nedůvodnou a neakceptovali ji. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 10. 2019 včetně záznamu o sledování předmětné zásilky má soud za prokázané odeslání předžalobní upomínky žalovaným. 8. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalovaní v období od měsíce června 2019 do prosince 2020 užívali Nemovitosti a nehradili za to žalobcům nájemné ani jinou úhradu. 9. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mj. na právní úpravě občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ NOZ“), protože veškeré rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 NOZ). 10. Podle § 2201 NOZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 11. Podle § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků tak vyplynulo, že žalobci jsou vlastníky (SJM) předmětných Nemovitostí a dále, že žalovaní v období od měsíce června 2019 do prosince 2020 v Nemovitostech bydleli a nehradili nájem ani jakýkoli jiný ekvivalent nájmu jako úplatu za užívání Nemovitostí. Ke dni rozhodování bylo pravomocně rozsudkem Krajského soudu v Praze rozsudku Krajského soudu v Praze, č. j. 26 Co 190/2020-119 ze dne 7. 10. 2020 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Praha - východ, ve věci č. j. 22 C332/2019 ze dne 31. 1. 2020 rozhodnuto, že obrana žalovaných proti výpovědi z nájmu Nemovitostí byla neúspěšná. Žalovaným byla dána výpověď z nájmu, ti v Nemovitostech přesto nadále bydlí. 13. Žalovaní navrhli k prokázání svých tvrzení o zániku pohledávky žalobců započtením důkaz svým účastnickým výslechem a dále blíže nespecifikovanými stvrzenkami o platbách a vyúčtováními faktur. V řízení však nebyl žádný z uvedených důkazů žalovanými předložen. Proto bylo nezbytné poučit žalované podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o těchto chybějících důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení, pro nepřítomnost žalovaných či jejich právního zástupce při jednání soudu však nebylo možno postupovat podle uvedeného ustanovení. Jak vyplývá z konstantní judikatury, není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ust. § 118a o. s. ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ust. § 119a odst. 1 o. s. ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jedná