8 C 315/2021-111 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dlužného pojistného na základě dodatku [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění podnikatelských rizik žalované. 3. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci řízení podepsali dne 14. 6. 2019 listinu označenou jako smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění podnikatelských rizik žalované, obsahující závazek žalované hradit žalobkyni pojistné ve výši 39 525 Kč ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 293 Kč. Dne 13. 8. 2019 vyhotovila žalobkyně dokument nazvaný dodatek [číslo] k pojistné smlouvě [číslo]. Obsahem dodatku byla především změna pojistného sjednaného ve smlouvě a to tak, že měsíční splátka nově činí 802 Kč měsíčně, dodatkem měl být dále upraven rozsah pojistné ochrany poskytované žalované. Tento dodatek byl dne 13. 8. 2019 podepsán žalobkyní, resp. její zástupkyní. Žalovanou tato listina podepsána nebyla. Z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že jediný jednatel žalované dne 14. 8. 2019 zemřel. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 25. 9. 2019 k úhradě dlužného pojistného ve výši 6 586 Kč. Dopisem ze dne 31. 10. 2019 sdělila žalobkyně žalované, že došlo k zániku pojištění podnikatelských rizik sjednaného v pojistné smlouvě, a to ke dni 31. 10. 2019. K úhradě dlužného pojistného byla žalovaná dále vyzvána předžalobní výzvou ze dne 21. 12. 2020. Žalovaná částka je tvořena splátkami pojistného za měsíce červen a červenec 2019 v celkové výši 6 480 Kč (3 293 Kč + 3 187 Kč) a dále splátkami srpen - říjen 2019 v celkové výši 2 043 Kč (25 + 802 + 802 + 414). 4. Soud věc po právní stránce posoudil podle ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) s přihlédnutím k ustanovení § 561 o. z. 5. Podle § 2758 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 561 odst. 1. o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. 7. Žalovaná, která byla v rané fázi řízení zastoupena opatrovníkem z důvodu absence statutárního orgánu, v rámci své procesní obrany především namítla, že dodatek [číslo] k pojistné smlouvě nebyl žalovanou vůbec podepsán a navrhla tak žalobu zamítnout. Toto tvrzení následně učinila nesporným i žalobkyně. Žalobkyně však tvrdila, že sama pojistná smlouva byla platné uzavřena a pokud žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení pojistného v nižší výši, vyplývající z dodatku k pojistné smlouvě, je její nárok i tak důvodný. Tomuto právnímu posouzení žalobkyně však soud z níže uvedených důvodů nemohl přisvědčit. 8. Žalobkyně byla na ústním jednání soudem poučena dle § 118a o. s. ř. o tom, že s ohledem na dosud zjištěný skutkový stav nemá soud uzavření pojistné smlouvy, resp. jejího dodatku s ohledem na absenci podpisu za prokázané a za takové situace se žalobkyně vystavuje riziku neúspěchu ve sporu. Žalobkyně však před účinky tzv. koncentrace dle § 118b o. s. ř. nenavrhla žádné další důkazy, které by tvrzení ohledně uzavření dodatku prokazovaly. Za uvedených okolností tak soud shledal, že žalobkyni se nepodařilo prokázat její tvrzení ohledně uzavření dodatku k pojistné smlouvě, na jehož základě žalobkyně uplatnila svůj žalobní nárok. S ohledem na to, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, musel soud uzavřít, že podaná žaloba je v celém rozsahu nedůvodná, neboť dodatek k pojistné smlouvě nebyl mezi účastníky uzavřen a nedošlo tak ani ke sjednání pojistného, které žalobkyně po žalované v tomto řízení požadovala. Výrokem I. rozsudku tak byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná byla v řízení zcela úspěšná. Zároveň však z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalované mohly vzniknout pouze náklady jejího opatrovníka, které s ohledem na dočasnou absenci statutárního orgánu žalované hradil soud. Ve fázi, kdy žalovaná v řízení jednala vlastním jménem (resp. za ní jednal ustanovený likvidátor) žalovaná učinila toliko jeden úkon, kterým soudu sdělila, že rozhodnutí ponechává na jeho uvážení. Takovéto vyjádření však nelze považovat za účelný úkon k bránění práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované za něj tak náhrada nákladů nepřísluší. Soud proto ve výroku II. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.