8 C 396/2021-23 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhala zaplacení celkové částky 15 920 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela tato s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému nejprve částku 10 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 500 Kč do 23. 7. 2020. Žalovaný neuhradil na poskytnuté zápůjčce ani na sjednaném poplatku ničeho. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek, za což vzniklo žalobkyni nárok na zaplacení nákladů na upomínání ve výši 2 500 Kč. Dále vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného s úhradou ve výši 3 420 Kč, kdy tato výše respektuje ustanovení § 122 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru. Před podáním žaloby byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván k úhradě žalovaných částek včetně příslušenství předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 3. 7. 2020 smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, a na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 750 Kč nejpozději do 23. 7. 2020 (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 3. 7. 2020). Dále na základě dodatku ke smlouvě o zápůjčce ze dne 8. 7. 2020 navýšila žalobkyně žalovanému poskytnutou zápůjčku na 10 000 Kč a současně byl navýšen i celkový poplatek za zápůjčku, a to na částku 2 500 Kč (prokázáno dodatkem ke smlouvě o úvěru [číslo]). Zápůjčka ve výši 7 000 Kč byla poukázána na účet žalovaného dne 3. 7. 2020, zbývající zápůjčka ve výši 3 000 Kč pak byla odeslána dne 8. 7. 2020 (prokázáno potvrzeními o platbě ze dne 21. 6. 2021). Žalovaný do data splatnosti neuhradil ničeho. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné jistiny a dlužního poplatku, když zaslala žalovanému celkem 5 výzev (prokázáno výzvami ze dne 30. 7. 2020, 6. 8. 2020, 13. 8. 2020, 22. 8. 2020, 6. 9. 2020). Z článku 2.3 smlouvy o zápůjčce bylo soudem zjištěno, že žalobkyni náleží částka 500 Kč za každou zaslanou písemnou upomínku k úhradě dlužných částek, přičemž je oprávněna zaslat maximálně 5 takových výzev. Z článku 2.13 a čl. 2 smlouvy o zápůjčce soud dále zjistil, že v případě prodlení žalovaného je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 5. 2021 včetně podacího lístku z téhož dne). 5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). <i>8. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>9. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.</i> <i>10. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i> <i>11. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>12. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z velké části důvodně. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaný však svou povinnost poskytnutou částku spolu s dohodnutým poplatkem vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokovaných částek, a to dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč včetně dlužného poplatku ve výši 2 500 Kč, tj. částky 12 500 Kč a smluvní pokuty ve výši respektující § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to ve výši 3 240 Kč. Jako částečně nedůvodný pak soud shledal nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 2 500 Kč (500 Kč za každou z pěti upomínek). Zaslání celkem pěti upomínek s krátkým časovým odstupem, kdy žalovaný na žádnou z upomínek nereagoval, shledává soud jako zjevně neúčelné. Zaslání tak vysokého počtu upomínek považuje soud za pouhou snahu žalobkyně uměle navýšit dluh žalovaného o poplatek za každou z upomínek. Pokud žalovaný nereagoval na první dvě upomínky, nemohou další zaslané upomínky jakkoliv sloužit svému skutečnému účelu a nelze tak za ně přiznat náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud tak žalobkyni přiznal náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč za 2 upomínky. Nárok na zaplacení nákladů za 3 zbývající upomínky ve výši 1 500 Kč pak soud ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl. 15. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z požadované dlužné částky 12 500 Kč (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to za období ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tj. v období od 24. 7. 2020 do zaplacení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch ve věci byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 920 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.