8 C 397/2021-34 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 36 141 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], který žalovaný uvedla ve smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky, a to ve splátkách v minimální výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč, včetně poplatku za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru do data vrácení úvěru. Žalovaný se dále zavázal zaplatit úrok ve výši 20 % měsíčně z poskytnutých peněžních prostředků; pro případ zesplatnění celého dluhu dle bodu 6.5 smlouvy se výše úroku snižuje na 8 % ročně, počínaje od data zesplatnění. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného, přičemž celková výše úroku přirostlého k jistině odpovídá částce 11 778 Kč. V bodu 6.6 smlouvy si účastníci ujednali právo žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každý započatý měsíc prodlení, žalobkyně požaduje na úhradu vynaložených nákladů celkem 363 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dluhu delším než 2 měsíce, žalobkyně celý dluh v souladu s bodem 6.5 smlouvy zesplatnila ke dni 31. 1. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s projednáním bez nařízení jednání již v žalobě. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli předmětné usnesení mu bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný dne 22. 10. 2020 uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec ve výši až 50 000 Kč (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo]). Totožnost žalovaného při uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků elektronické komunikace byla ověřena podle [číslo obč. průkazu] (prokázáno kopií občanského průkazu). Žalovaný do 30. 10. 2020 čerpal z úvěrového rámce částku v celkové výši 20 000 Kč, a to na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně). Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve splátkách v minimální výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč (prokázáno bodem 4.1 smlouvy o revolvingovém úvěru). Dále byl sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny (4 000 Kč), úrok ve výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení (viz bod 6.1 smlouvy). Pro případ zesplatnění smlouvy dle bodu 6.5 smlouvy (podle kterého platí, že v případě, že bude klient v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným a ke splatnosti již není potřeba žádného dalšího úkonu úvěrujícího), se výše úroku ode dne prvního dne splatnosti celého dluhu snižuje na 8 % ročně místo sjednaných 20 % měsíčně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a octil se v prodlení s úhradou delším než 2 měsíce a celý úvěr se tak v souladu s bodem 6.5 smlouvy stal splatným ke dni 31. 1. 2021 (prokázáno výpisy k revolvingovému úvěru). Do doby zesplatnění přirostl k jistině úvěru úrok v celkové výši 10 861 Kč (4 917 + 5 944), (prokázáno výpisy k revolvingovému úvěru ze dne 11. 1. 2021 a 10. 2. 2021). Po zesplatnění dluhu přirostl k jistině úrok v celkové výši 917 Kč (432 + 485), za následující 2 úročené měsíce (prokázáno výpisy ze dne 10. 3. 2021 a 12. 4. 2021). Žalovaný po celou dobu neuhradil na dluh ničeho. Žalovaný byl vyzván k úhradě svého dluhu a upozorněn na možnost jeho vymáhání soudní cestou (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 6. 5. 2021 včetně podacího archu). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), když k uzavření smlouvy došlo za jeho účinnosti. <i>7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.</i> <i>9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.</i> <i>11. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i> <i>12. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Dle judikatury je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 15. Na základě shora citovaných zákonným ustanovení a uvedené judikatury dospěl soud k závěru, že úrok ve výši 20 % měsíčně, který byl žalovaný povinen hradit do zesplatnění celého dluhu je nepřiměřeně vysoký (činí 240 % ročně), když ve srovnatelném období banky poskytovaly revolvingové úvěry zpravidla za roční úrok okolo 12,1 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB (https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang). Takto stanovený úrok se příčí dobrým mravům (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 215/2015, popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 219/2015), a je tedy neplatně sjednaný. Z tohoto důvodu soud shledal, že ujednání o úroku ve výši 20 % měsíčně do zesplatnění dluhu je neplatné a žalobkyni tak za období do zesplatnění náleží pouze úrok ve výši, kterou v rozhodné době poskytovaly banky (§ 1802 nás. o. z.), tedy ve výši 12,1 %. Je tomu tak proto, že úrok do doby zesplatnění nebyl s ohledem na neplatnost předmětné části smlouvy ujednán. Vzhledem k tomu, že zbylá část smlouvy o revolvingovém úvěru neplatností stižena není, shledal soud neplatnost pouze u uvedené části právního jednání (§ 576 o. z.). 16. Na základě výše uvedeného tak soud shledal, že žalobkyni za úročené měsíce předcházející zestplatnění úvěru náleží úrok ve výši 242 Kč za první úročený měsíc (= úrok ve výši 12,1 % ročně z jistiny 24 000 Kč kapitalizovaný za dobu 1 měsíce) a úrok ve výši 244 Kč (=úrok ve výši 12,1 % ročně z jistiny 24 242 Kč kapitalizovaný za dobu 1 měsíce). Za 1. měsíc následující po zesplatnění pak žalobkyni náleží úrok ve výši 163 Kč (=úrok ve výši 8 % ročně z jistiny 24 486 Kč kapitalizovaný za dobu 1 měsíce). Za 2. měsíc následující po zesplatnění pak žalobkyni náleží úrok ve výši 164 Kč (=úrok ve výši 8 % ročně z jistiny 24 649 Kč kapitalizovaný za dobu 1 měsíce). Celkem tak dlužná jistina po přičtení úroků, které se v souladu se smlouvou stávají součástí jistiny, činí 24 813 Kč. K této částce náleží ujednaná náhrada nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši 363 Kč Celkem j