8 C 398/2021-41 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení celkové částky 77 836,05 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že na podkladě žádosti žalovaného ze dne 27. 12. 2009 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 65 000 Kč s tím, že splacením zůstatku čerpaného úvěru se úvěrový rámec obnovuje. Žalovanému tak byly celkem poskytnuty peněžní prostředky ve výši 130 300 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal čerpaný úvěr vrátit spolu s úroky, poplatky a ostatními náklady sjednanými ve smlouvě, obchodních podmínkách a sazebníku a to v pravidelných měsíčních splátkách, splatných vždy k 15. dni v měsíci ve výši dle sazebníku. Žalovaný se konečně měl dle žalobkyně v obchodních podmínkách zavázat k úhradě smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužných splátek, s jejichž úhradou je žalovaný v prodlení. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou tří měsíčních splátek, žalobkyně celý dluh v souladu s obchodními podmínkami zesplatnila ke dni 16. 11. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s projednáním bez nařízení jednání již v žalobě. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli předmětné usnesení mu bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Na podkladě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 27. 12. 2009 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a poskytnutí úvěrové karty, žádost žalovaného byla ze strany žalobkyně akceptována zasláním tzv. holderu s kreditní kartou a sdělením výše úvěrového rámce (viz žádost/smlouva o úvěru ze dne 27. 12. 2009, holder, dohoda o změně aktuální výše úvěrového rámce). Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky žalobkyně a sazebník (viz smlouva, obchodní podmínky, sazebník). Žalobkyně se na základě smlouvy o úvěru a dohody o změně úvěrového rámce zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec až do výše 65 000 Kč s tím, že po splacení zůstatku čerpaného úvěru se úvěrový rámec obnovuje (viz čl. IV odst. 5 obchodních podmínek, dohoda o změně úvěrového rámce). Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši stanovené sazebníkem, spolu s úrokem stanoveným v sazebníku (úrok byl stanoven proměnlivou sazbou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to v rozmezí 1,39 % - 2,29 % měsíčně) a spolu se sjednanými poplatky (viz smlouva, sazebník). V obchodních podmínkách žalobkyně bylo dále ujednání o tom, že žalobkyně je po žalovaném oprávněna požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužných splátek, s jejichž úhradou je žalovaný v prodlení (viz čl. VI. odst. 6. obchodních podmínek). Žalovaný čerpal na základě smlouvy o revolvingovém úvěru celkem 130 300 Kč (viz přehled plateb). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 3 měsíčních splátek, v důsledku čehož žalobkyně využila práva sjednaného v čl. VI. odst. 2 obchodních podmínek a celý úvěr zesplatnila ke dni 16. 11. 2020, o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem (viz přehled plateb, obchodní podmínky). Žalovaný tak zůstal žalobkyni dlužen na splátkách úvěru do data zesplatnění celkem 16 750 Kč, na jistině částku ve výši 58 701,84 Kč, dále smluvní úrok z prodlení ve výši dle sazebníku, který žalobkyně požaduje ve výši celkem 509,21 Kč a poplatek za odeslání oznámení o zesplatnění ve výši 200 Kč, rovněž sjednaný v sazebníku (viz výpisy k poskytnutému úvěru). Celkem tak žalobkyně požaduje po žalovaném na výše uvedených položkách částku 76 161,05 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 1 675 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě svého dluhu a upozorněn na možnost jeho vymáhání soudní cestou (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 27. 5. 2021 včetně podacího archu), neuhradil však ničeho. 5. Zaplacení výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Při právním posouzení věci s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. soud vycházel z ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen„ ObchZ“), podle kterého se částí třetí ObchZ řídí bez ohledu na povahu účastníků, závazkové vztahy vyplývající mimo jiné ze smlouvy o úvěru. 7. Podle § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 501 odst. 1 ObchZ je věřitel povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže o ně byl v souladu se smlouvou požádán. Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši (§502 odst. 1 ObchZ) a podle §504 je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 9. Podle § 273 odst. 1 ObchZ část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 10. Podle § 56 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 11. Pokud jde o úroky z prodlení, soud vycházel z ustanovení § 369 odst. 1 ObchZ, podle něhož, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části, je povinen z nezaplacené částky zaplatit úroky určené ve smlouvě, jinak úroky z prodlení určené předpisy práva občanského. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když k prodlení žalované došlo za účinnosti tohoto nařízení (§ 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) 12. Na základě výše uvedeného soud shledal, že žaloba byla podána z velké části důvodně. Účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v souladu se smlouvou. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně celý úvěr v souladu se smlouvu a obchodními podmínkami zesplatnila, žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Jako důvodný tak soud shledal nárok žalobkyně na úhradu dlužných splátek do doby zesplatnění, nárok na úhradu zbylé jistiny, smluvního úroku z prodlení do doby, od níž poažduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení, a poplatek za odeslání oznámení o zesplatnění všech závazků žalovaného, celkem tedy soud žalobkyni přiznal úhradu částky ve výši 76 161,05 Kč. Jako nedůvodný byl shledán pouze nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty, která byla v rámci spotřebitelské smlouvy sjednána toliko v obchodních podmínkách, což je v rozporu s ustanovením § 56 odst. 1 obč. zák., jak konstantně judikuje Ústavní soud (viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 521,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 114 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 77 836,05 Kč sestávající z částky 4 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 560 Kč ve výši 2 847,60 Kč. Neúspěch žalobkyně odpovídal toliko 2 % z předmětu sporu a byl tak soudem shledán jako nepatrný, z toho důvodu soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši.