8 C 405/2021-28 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhala zaplacení celkové částky 14 308,82 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 4. 3. 2017. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela tato s žalovanou dne 4. 3. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr až do výše sjednaného limitu ve výši 16 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky se splatností do 20. dne v měsíci s roční úrokovou sazbou ve výši 26,28 %. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, a tak žalobkyně úvěr ke dni 31. 3. 2021 zesplatnila. Po zesplatnění zůstala žalovaná dlužna částku 14 308,32 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 13 342,82 Kč, dlužných poplatků za výpisy z účtu a výběr z bankomatu ve výši 236 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč včetně úroku ve výši 26,28 % ročně z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení z celkové dlužné částky (14 308,82 Kč) za období od zesplatnění do zaplacení, přičemž za období od zesplatnění do podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tyto úroky kapitalizovala částkou 2 369,81 Kč (úrok ve výši 26,28 %) a částkou 255,52 Kč (zákonný úrok z prodlení). Žalovaná do podání návrhu na dlužných částkách neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z úvěrové smlouvy ze dne 4. 3. 2017, jejíž součástí jsou úvěrové podmínky, a z výpisu čerpání, splátek a úhrad, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr až do výše 16 000 Kč oproti závazku načerpané peněžní prostředky vrátit spolu úrokem s roční úrokovou sazbou ve výši 26,28 % v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 32 959,74 Kč, přičemž takováto celková výše čerpané částky nepřesahuje úvěrový rámec, jelikož žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu čerpanou částku postupně splácela, byť nepravidelně (viz výpis čerpání, splátek a úhrad). Z tohoto výpisu dále soud zjistil, že žalovaná neuhradila sjednané splátky řádně a včas. Soud také z výpisu zjistil, že žalovaná zůstala dlužna částku v celkové výši 14 308,32 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 13 342,82 Kč, dlužných poplatků za výpisy z účtu a výběr z bankomatu ve výši 236 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč včetně úroku ve výši 26,28 % ročně z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení z celkové dlužné částky (14 308,82 Kč) za období od zesplatnění do zaplacení, přičemž za období od zesplatnění do podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tyto úroky kapitalizovala částkou 2 369,81 Kč (úrok ve výši 26,28 %) a částkou 255,52 Kč (zákonný úrok z prodlení). Ze smlouvy o revolvingovém úvěru (příloha č. 1), jakož i z hlavy 5.5 úvěrových podmínek soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat poplatek za vedení účtu ve výši 59 Kč měsíčně. Žalobkyni v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vznikl z každé úvěrové smlouvy nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů za upomínání žalované skrze SMS, telefonátů a email (á 100 Kč) a za zaslanou upomínku (á 130 Kč) v celkové výši 230 Kč (viz výzva ke splacení celého úvěru ze dne 31. 3. 2021). Z hlavy 9.1 úvěrových podmínek jakož i přílohy č. 1 ke smlouvě o revolvingovém úvěru soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč pro případ prodlení žalované s úhradou splátek. Poté co se žalovaná dostala do prodlení s úhradu splátek zesplatnila žalobkyně úvěr v souladu hlavou 7.1 úvěrových podmínek ke dni 31. 3. 2021 a vyzvala žalovanou k úhradě všech dlužných částek (viz výzva ke splacení celého úvěru ze dne 31. 3. 2021). Zaslání předžalobní upomínky ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu má soud za prokázané z předžalobní výzvy k plnění ze dne 22. 4. 2021 včetně podacího archu. 5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 8. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaná však svou povinnost poskytnutou částku spolu s dohodnutým úrokem vrátit nesplnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokovaných částek, a částky ve výši 14 308,32 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 13 342,82 Kč, dlužných poplatků za výpisy z účtu a výběr z bankomatu ve výši 236 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč včetně úroku ve výši 26,28 % ročně z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení z celkové dlužné částky (14 308,82 Kč) za období od zesplatnění do zaplacení, přičemž za období od zesplatnění (31. 3. 2021) do podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (2. 7. 2021) tyto úroky kapitalizovala částkou 2 369,81 Kč (úrok ve výši 26,28 %) a částkou 255,52 Kč (zákonný úrok z prodlení). Obchodní úrok ve výši 26,28 % pak žalobkyně od 91. dne prodlení uplatňuje ve výši souladné s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy ve výši 8,25 % (od 3. 7. 2021 tak žalobkyni náleží jednak zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z celkové dlužné částky - částky 14 308,82 Kč a dále obchodní úrok ve snížené sazbě 8,25 % ročně z dlužné jistiny - částky 13 342,82 Kč). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 308,82 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.