8 C 455/2018-106 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 180 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že v souvislosti s rozvodem manželů nebyl naplněn záměr žalobkyně, investovat do společného budoucího bydlení rodiny účastníků. Před uzavřením jejich manželství žalovaný nabyl do svého výlučného vlastnictví nemovitost- byt - bytovou jednotku [číslo] v [obec] u [obec] na adrese [ulice a číslo] [obec]. Na zakoupení bytu žalobkyně žalovanému poskytla částku 180 000 Kč jako obnos, který dle jejích představ měl být investován do budoucího společného bydlení rodiny. Protože společné soužití rodiny se rozpadlo, manželé se rozvedli, nenaplnil se původní záměr původně poskytnutím peněz žalovanému zamýšlený a žalobkyně proto žádala vrácení uvedené částky. Žalobkyně je přesvědčena, že mezi účastníky byla shoda v tom, že peníze jsou poskytnuty na zajištění společného bydlení. Mezi účastníky nebylo ujednáno, kdy budou peníze vráceny, ona poskytnutí peněz nepovažovala za dar ale za investici do budoucího bydlení. Protože se soužití účastníků rozpadlo, žalovaný svým počínáním investici žalobkyně zhatil. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, po celou dobu řízení setrval na svém tvrzení, že poskytnuté peněžní prostředky byly darem žalovanému a není důvod je vracet, protože žalobkyně si předmětnou částku tzv.„ odbydlela“ a částečně žalovaný započítával na žalovanou částku částky, o kterých tvrdil, že je žalovaná dluží, protože užívala jeho byt v jeho výlučném vlastnictví před uzavřením manželství a dále pak, že užívala jeho automobil a nic mu za to neplatila a spotřebovala peníze z nájmu za jeho byt. Nadto nebyly splněny zákonné podmínky pro odvolání daru. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze sdělení ze 14. 7. 2017 a sdělení z 9. 8. 2018 bylo zjištěno, že se jedná o formulaci žádosti žalobkyně žalovanému k vrácení žalované částky 5. Z fotokopie výpisu z eKonta paní žalobkyně s vyznačenou částkou, s poznámkou„ [jméno] hypotéka“ bylo zjištěno, že žalovaná částka byla z účtu žalobkyně odepsána k datu 30. 7. 2013 6. Z listin připojených žalovaným (fotokopie velkého technického průkazu k vozidlu předmětnému, tedy [jméno]), týkajících se údajů o vozidle a dokumentace k osobnímu vozidlu [jméno] [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že žalovaný vlastnil předmětné vozidlo 7. Z fotokopie portálu Sreality.cz byly zjištěny údaje k částkám za nájmy bytů 8. Ze složky listin obsahující kopie výpisu z účtu pana žalovaného v rozsahu 8 listů formátu A4, respektive 15 listů formátu A4 byly zjištěny údaje k pohybu na účtu žalovaného, platby od roku 2009 do vzniku manželství účastníků 9. Z listiny s označením„ kalkulace výdajů na spolubydlení a užívání auta na partnera [jméno] [celé jméno žalovaného], nyní [celé jméno žalobkyně], před sňatkem“ bylo zjištěno, že se jedná o výpočty žalovaného - žalovaný zde uvedl -„ celkové výdaje partnera před sňatkem“ jsou odhadnuty na 215 000. K tomu připojen výpis faktury nájmu z roku 2009 a příklad faktury za plyn dohledané z roku 2012. 10. Z evidenčních pomůcek podepsaného soudu byl zjištěn obsah rozhodnutí ve věci [číslo jednací] - předběžné opatření ochrany proti domácímu násilí, rozhodnutí z června 2016. Z evidenčních pomůcek podepsaného soudu byl zjištěn obsah usnesení ve věci [spisová značka] ze dne 20. 12. 2019 - rozhodnutí o návrhu matky na výkon rozhodnutí z 19. 8. 2019. 11. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že pokud přispívala bývalému manželovi v souvislosti s koupí bytu v [obec], tak vypovídala svoje předchozí stavební spoření, které jí zakládal otec, částečně tam spořil on, pak dospořila poté, kdy byla zaměstnaná. A vypovídala spoření předčasně, to znamená, byla to i výpověď se sankcemi asi 10 000 Kč. Bylo to myšleno tak, že tou finanční částkou přispívala bývalému manželovi na koupi bytu v [obec]. V té době absolvovali křesťanskou přípravu před svatbou. Paralelně v tom roce se řešila koupě bytu, byly tam složitější vztahy. Předchozí majitelka tam řešila nějaké finanční prostředky. Ještě v roce 2012 se účastníkům narodil společný syn, a pokud spolu bydleli, ona opustila svůj nájem ve [část obce], začala s bývalým manželem bydlet. Není pravda, že by všechno hradil on. Na bydlení přispívala i na auto. Auto měli proto, že bývalý manžel nechtěl ztrácet čas, nechtěl cestovat vlakem, to znamená, cestovali vozem, on cestoval i do zaměstnání ona mu na nájem ještě v [anonymizováno] bytě přispívala a auto víceméně neměla nějaký důvod využívat, protože ho používali v době, kdy to vyžadoval bývalý manžel, který nechtěl ztrácet čas cestováním hromadnou dopravou. Pokud se jednalo o tom, že žalobkyně přispěje na koupi bytu v [obec], tak nepadlo v rámci tohoto jednání nikdy slovo dar. Bývalý manžel neměl celou tu částku na koupi bytu, dospěli k závěru, že by to bylo nevýhodné, aby byla hypotéka na oba, to znamená, brala se v souvislosti s tím, že on byl OSVČ, takže se brala hypotéka v souvislosti s jeho podnikáním. [obec] toho [anonymizováno] bytu, zvažovali s tím, že do budoucna by bylo výhodnější, aby děti nevyrůstaly v [obec], očekávali další dítě nebo předpokládali společné soužití, to znamená, bylo by vhodnější koupit byt někde mimo [anonymizováno] a pronajmout pražský byt tak, aby se vlastně splácela hypotéka. Tento způsob žalobkyni připadal výhodný. Nepovažovala za nic mimořádného, že nebude vedena jako spoluvlastník, situaci vnímala tak, že mají společné dítě, plánují manželství, patrně i další dítě a nepovažovala to za nic nenormálního. Jejich vztahy fungovaly normálně, necítila potřebu být vedena jako spoluvlastník, tam se řešila otázka, kdy a jak katastr zapíše smlouvu, kdy se manžel stane vlastníkem. Pokud bydleli na [anonymizována dvě slova], měli dohodu s bývalým manželem, že ona bude na bydlení přispívat. Zhruba od ledna 2012 byla na mateřské, ale jinak byli domluveni, že ona bude na nájem přispívat nebo na bydlení. A pokud jde o provoz toho auta, v souhrnu jemu asi 40 000 přispěla na provoz toho auta, za celou dobu toho soužití. Příspěvek na bydlení a na provoz automobilu posílala bývalému manželovi na účet. Anebo mu to dávala v hotovosti, protože vedli společnou domácnost. Nebo se střídali v nákupech, nebo pokud kupovali nábytek, tak si to nějak potom vzájemně vyúčtovávali. Na byt a na poplatky mu hradila měsíčně polovinu víceméně pravidelně, nebo to potom vyúčtovávali podle nějakých dalších výdajů. [ulice] se stěhovali po svatbě, někdy v listopadu 2013, původně měli každý svůj účet. Ona tam měla nízký obrat, takže tam byly vysoké poplatky, takže v průběhu došli k tomu, že měli společný účet. Z toho se pak hradilo bydlení. Společný účet měli, až když šla do práce. To znamená, někdy od roku 2016. Vozidlo využívali o víkendech. K cestám za rodiči nebo na [příjmení] chatu, kde pracovali. Pokud bydleli v [obec], žalobkyně vozidlo využívala minimálně, třeba k jízdám s dítětem na nějaké plavání, aby nejezdili hromadnou dopravou. A v [obec] využívala vozidlo minimálně, protože pracovala v [obec], jezdila na [část obce], pokud si bývalý manžel přál, aby byla doma dřív, použila vozidlo. Domnívá se, že ta částka 180 000 byla použita na složení části hotovosti paní [příjmení], už si to přesně nevybavuje, byla to částka, která byla skládaná v hotovosti. A bývalý manžel ji neměl pohromadě. Takže proto se tam používala ta částka. Pokud jednali o poskytnutí té částky 180 000, takto bylo jednak v době, kdy souběžně řešili svatbu a i tu hypotéku a o hypotéce se jednalo s bankovním poradcem, který byl vlastně v objektu, kde bydleli. Byla to nestandartní situace, takže proto to trvalo i poněkud déle. Ona situaci vnímala tak, že se administrativně a organizačně o tu hypotéku bude starat bývalý manžel. Protože bude stejně napsaná na něj a to z toho důvodu, že on byl v té době OSVČ ona byla na mateřské dovolené. Pečovala o nezletilé dítě, takže neměla příjmy. Z tohoto důvodu se domlouvali, že ty organizační věci bude vyřizovat bývalý manžel. Propočítávali, jak vlastně ty finanční prostředky budou vycházet. Řešilo se to ještě před podáním daně z příjmů OSVČ s tím, že všechno počítali, jak bude ta finanční situace vycházet. V zásadě se s bývalým manželem ještě předtím, než mu poskytla těch 180 000, domlouvali tak, že z její strany se bude jednat o investici do společného bydlení. Ona to poskytnutí těch peněz vnímala tak, že se jednalo o investici na společné bydlení do budoucna. Nehodlala peníze utratit za cestování nebo nějakou výuku jazyků. Bylo to na společné bydlení. 12. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že s bývalou manželkou bydleli před uzavřením manželství v jeho bytě na [anonymizována dvě slova] a domluvili se, že chtějí s dětmi bydlet v nějakém hezčím prostředí, to znamená zvýšit si komfort bydlení. Řešili otázku hypotéky. Tehdejší přítelkyně, pak manželka a nyní žalobkyně, v té době málo vydělávala, takže bylo domluveno, že hypotéka bude na něho a měli jsme domluvu, kterou on vnímal tak, že ona jemu poskytuje peníze a on jí za to potom poskytne b