8 C 463/2020-34 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal zaplacení celkové částky 140 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobce žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co důvodu i výše. Důvodem dluhu je škoda vzniklá žalobci vadou vodoměru, který v nemovitosti žalobce instaloval žalovaný, a to na základě ústní smlouvy o montáži předmětného vodoměru. Žalovaný svůj dluh uznal do výše žalované částky. Žalobce žalovaného vyzval k plnění předžalobní upomínkou, žalovaný však na dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný s nárokem uplatněným žalobcem zcela nesouhlasil. Žalovaný uvedl, že listinu ze dne 11. 9. 2017, jejímž obsahem je uznání dluhu vůči žalovanému, nikdy nepodepsal. Žalovaný dále zpochybnil i datum vyhotovení této listiny a poukázal na to, že žalobce v předžalobní výzvě označil jako počátek běhu zákonného úroku z prodlení den 1. 2. 2018, v žalobě pak označil datum 22. 12. 2017. Žalovaný tedy zpochybnil pravost uznání dluhu co do podpisu žalovaného a co do data vyhotovení této listiny. Žalovaný nadto uvedl, že kromě toho že nárok žalobce nikdy neuznal, je tento nárok sporný a od vady vodoměru se distancuje. Pro případ že by soud listinu s uznáním dluhu posoudil jako pravou, pak žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť ke vzniku škody by případně došlo 19. 11. 2016, což je den splatnosti faktury vystavené [právnická osoba] za opravu škod v nemovitosti žalobce. 3. Žalobce se k procesní obraně žalovaného nijak nevyjádřil. K jednání nařízenému ve věci dne 14. 7. 2021 se žalobce nedostavil, ač byl řádně předvolán a doručení měl vykázáno. Ke dni vyhlášení rozsudku se žalobce z nařízeného jednání neomluvil a o odročení nežádal. Dne 16. 7. 2021 obecný zmocněnec žalobce osobně doručil do podatelny soudu omluvu absence žalobce na nařízeném jednání, kterou odůvodnil tím, že žalobce zdravotně zkolaboval, k čemuž doložil lékařskou zprávu ze dne 15. 7. 2021. Žalobce z toho důvodu požádal o nařízení nového termínu jednání. Pro rozsudek však byl rozhodný stav v době jeho vyhlášení (14. 7. 2021), kdy soud o omluvě žalovaného nemohl vědět. Podle § 154 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud při nařízeném jednání a vyhlášení rozsudku postupoval vycházeje z toho, že se žalobce z nařízeného jednání neomluvil a odročení nežádal. Bylo proto jednáno v nepřítomnosti žalobce. Z provedeného dokazování bylo zjištěno: 4. Žalobci byla za období od 31. 1. 2016 do 27. 10. 2016 vystavena společností [právnická osoba] faktura za vodné a stočné odpovídající 1 693 objemových jednotek vody, znějící na částku 141 556 Kč (prokázáno fakturou ze dne 2. 11. 2016, [číslo]). 5. Žalobce předložil soudu listinu, jejímž obsahem je uznání dluhu ve výši 140 000 Kč. Strojově tištěným textem je na listině uvedeno, že dluh uznává žalovaný vůči žalobci, a to z titulu vadné montáže vodoměru v nemovitosti žalobce (viz listina nazvaná uznání dluhu, označená datem 11. 9. 2017). Na listině je dále strojovým písmem uvedeno datum 11. 9. 2017 a listina obsahuje rukou psaný podpis, který je podle žalobce vlastnoručním podpisem žalovaného. 6. Žalobcem byla soudu dále předložena listina ze dne 11. 4. 2016, jejímž obsahem je objednávka zapojení vodoměru pro žalobcovu nemovitost adresovaná žalovanému (viz objednávka ze dne 11. 4. 2016). 7. Žalobcem byla dále předložena listina, jejímž obsahem je čestné prohlášení pana [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (prokázáno čestným prohlášením ze dne 16. 9. 2020). V čestném prohlášení pan [příjmení] uvádí, že je (byl) realitním makléřem pověřeným prodejem nemovitosti žalovaného a za těchto okolností umožnil ve dnech 12. - 15. dubna 2016 žalovanému vstup do předmětné nemovitosti žalobce, a to za účelem provedení sanitárních prací, kdy přesný rozsah prací nebyl panu [příjmení] znám. <i>8. Podle ustanovení § 118a o. s. ř.:</i> <i>(1) Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.</i> <i>(2) Má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1.</i> <i>(3) Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.</i> <i>(4) Při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení též o jiných jejich procesních právech a povinnostech; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátem nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.</i> <i>9. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>10. Podle § 565 o. z., Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.</i> 11. V předmětném řízení byla listina nazvaná uznání dluhu klíčovým důkazem navrženým žalobcem. Žalovaným byla za řízení zpochybněna pravost podpisu žalovaného na této listině a pravost data vystavení listiny. Ohledně pravosti soukromých listin a jejich podpisu jsou obecně přijímány následující závěry:„ Je-li soukromá listina podepsána protistranou (případně též jejími právními předchůdci uvedenými v § 565), stanoví občanský zákoník vyvratitelnou domněnku, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost soukromé listiny. Samotná pravost podpisu však nijak presumována není, a v případě potřeby proto jeho pravost bude prokazovat ten, kdo se soukromé listiny dovolává.“, jak uvádí: LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře. s. 2036 - 2040. 12. Na základě popření pravosti podpisu na uznání dluhu tak žalobci vzniklo důkazní břemeno ohledně pravosti podpisu žalovaného. Žalovaný však žádné důkazy k prokázání pravosti podpisu nenavrhl, ani v tomto ohledu nijak nedoplnil svá tvrzení. 13. Z provedeného dokazování tak jednoznačně plyne pouze to, že žalobce zaplatil za vodné a stočné částku 141 556 Kč, tuto skutečnost žalovaný nerozporoval a naopak svoji případnou námitku promlčení odvozoval od data splatnosti předmětné faktury. Žalobce nijak neprokázal, že by se objednávka montáže vodoměru ze dne 11. 4. 2016 měla dostat do dispozice žalovaného. V řízení nebylo prokázáno ani uzavření ústní smlouvy o montáži vodoměru mezi žalobcem a žalovaným a předložené čestné prohlášení pana [příjmení] je pak samo o sobě bez dalších důkazů prosto jakékoliv důkazní síly. 14. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nezúčastnil nařízeného jednání, nemohl být soudem poučen ohledně toho, že dle názoru soudu nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení a nemohl tak být soudem ani vyzván k jejich doplnění, ani poučen o následcích nesplnění této výzvy. Jak vyplývá z konstantní judikatury, není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ust. § 118a o. s. ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ust. § 119a odst. 1 o. s. ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy. 15. V řízení tak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal žalobcem předložené uznání dluhu a další důkazy předložené žalobcem nejsou schopny prokázat vznik nároku žalobce vůči žalovanému. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 410 Kč Tyto náklady sestáv