8 C 477/2021-39 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 13. 7. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky shora uvedené s tím, že uzavřela v souladu s obchodními podmínkami s žalovaným dne 4. 9. 2013 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet. Dne 9. 4. 2015 uzavřeli účastníci dodatek č. 2 k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 400 000 Kč. Protože žalovaný splnil podmínky pro uzavření úvěru v souladu s obchodními podmínkami a podmínkami pro užívání úvěru, žalobkyně předmětný úvěr č. [anonymizováno] žalovanému dne 9. 4. 2015 schválila a vyplatila v plné výši na běžný účet. Žalovaný měl úvěr pravidelně splácet v měsíčních splátkách po 8 132 Kč. Splátka zahrnovala úhradu na jistinu a na úrok ve výši 18,9 % ročně, a byla splatná vždy k 13. dni měsíce, počínaje dnem 13. 5. 2015. Žalovaný řádně splácel splátky v období od 13. 5. 2015 do 13. 2. 2020. Na splátku ze dne 13. 3. 2020 žalovaný uhradil celkem částku 2 142,07 Kč (142,07 Kč + 2 000 Kč), která byla započtena na jistinu. Splátka ze dne 13. 3. 2020 tak nebyla žalovaným řádně uhrazena, což představuje porušení smlouvy o úvěru a podmínek pro používání úvěru. V důsledku tohoto porušení povinnosti žalovaného přistoupila žalobkyně k zesplatnění celého úvěru ke dni 4. 6. 2020 a to na základě zesplatňujícího dopisu ze dne 4. 6. 2020, který byl zároveň předžalobní výzvou. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 229 073,38 Kč a nesplaceným smluvním úrokem ve výši 13 034,57 Kč. Po zestplatnění uhradil žalovaný na smlouvu o úvěru celkem 102 553,93 Kč, přičemž tato úhrada byla žalobkyní započtena tak, že dlužná pohledávka je představována nesplacenou jistinou ve výši 137 077,70 Kč a (kapitalizovaným) smluvním úrokem ve výši 2 476,32 Kč. Uvedenou částku zůstal žalovaný žalobkyni přes předžalobní výzvu dlužen, přičemž žalobkyně za období od 3. 9. 2020 požaduje po žalovaném smluvní úrok ve výši 10 % ročně s ohledem na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé 4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 4. 9. 2013 rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s obchodními podmínkami [právnická osoba] (čl. -Vznik rámcové smlouvy), na jejímž základě byl žalovanému mj. aktivován běžný účet (prokázáno rámcovou smlouvu [číslo] obchodními podmínkami účinnými od 1. 6. 2013). Součástí rámcové smlouvy byly mj. obchodní podmínky a podmínky pro používání úvěru. Dne 9. 4. 2015 uzavřeli účastníci dodatek č. 2 k rámcové smlouvě, na jehož základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 400 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 132 Kč (prokázáno dodatkem č. 2 k rámcové smlouvě - úvěr č. [anonymizováno]). Splátky byly splatné vždy k 13. dni v měsíci, počínaje dnem 13. 5. 2015 (viz dodatek č. 2 k rámcové smlouvě). Z úvěrové zprávy a potvrzení o výši příjmů bylo zjištěno, že žalovaný měl před poskytnutím úvěru průměrný čistý měsíční příjem ve výši 46 075 Kč, bydlí ve vlastní nemovitosti a jeho stávající splátkové zatížení odpovídalo částce 27 107 Kč měsíčně (viz úvěrová zpráva a tabulka ve vyjádření žalobkyně ze dne 20. 12. 2021). Jistina úvěru ve výši 400 000 Kč byla vyplacena na běžný účet žalovaného uvedený v rámcové smlouvě a jejím dodatku č. 2, a to dne 9. 4. 2015 (prokázáno výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet]). Žalovaný hradil sjednané splátky v období od 13. 5. 2015 do 13. 2. 2020 řádně (prokázáno přehledem plateb). Na splátku splatnou dne 13. 3. 2020 uhradil žalovaný dne 13. 3. 2020 částku 142,07 Kč, následně dne 18. 3. 2020 částku 2 000 Kč (viz přehled plateb), žalovaný tedy neuhradil splátku splatnou dne 13. 3. 2020 řádně a včas. Žalobkyně z toho důvodu rozhodla v souladu s podmínkami pro používání úvěru o zesplatnění celého úvěru (viz čl. Několik bodů k ukončení smlouvy odst. 3 podmínek pro používání úvěru účinných od 31. 10. 2018). Dopisem ze dne 4. 6. 2020 žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zesplatnění celého úvěru ke dni 4. 6. 2020, součástí dopisu byla i předžalobní výzva (prokázáno dopisem ze dne 4. 6. 2020). Předmětný dopis byl žalovanému odeslán dne 5. 6. 2020 (viz podací arch). Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen neuhrazenou jistinou ve výši 229 073,38 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 13 034,57 (viz přehled plateb). Po zesplatnění úvěru hradil žalovaný na smlouvu o úvěru nepravidelně, konkrétně uhradil: -) dne 10. 6. 2020 částku 22 253,93 Kč -) dne 14. 7. 2020 částku 10 300 Kč -) dne 18. 8. 2020 částku 10 000 Kč -) dne 14. 9. 2020 částku 10 000 Kč -) dne 13. 10. 2020 částku 10 000 Kč -) dne 12. 11. 2020 částku 10 000 Kč -) dne 12. 12. 2020 částku 10 000 Kč -) dne 13. 1. 2021 částku 10 000 Kč -) dne 13. 4. 2021 částku 10 000 Kč celkem tedy žalovaný po zesplatnění uhradil na smlouvu o úvěru částku 102 553,93 Kč (viz přehled plateb). Úhrada ve výši 102 553,93 Kč byla žalobkyní započtena tak, že dluh žalovaného je po výše uvedených úhradách tvořen nesplacenou jistinou ve výši 137 077,70 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 2 476,32 Kč, přičemž úhradu této pohledávky žalobkyně požaduje v tomto řízení. 5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce je smlouva o úvěru (dodatek [číslo] k rámcové smlouvě o úvěru) uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť k jejímu uzavření došlo za účinnosti tohoto zákona. Uzavření rámcové smlouvy soud posoudil soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, když k jejímu uzavření došlo za účinnosti těchto zákonů. 8. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Účastníci nejprve uzavřeli rámcovou smlouvu a v návaznosti na ní také smlouvu o úvěru. Žalobkyně splnila svoji povinnost ze smlouvy o úvěru a poskytla žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný však svoji povinnost hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnil, když se ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné dne 13. 3. 2020. Žalobkyně tak v souladu s úvěrovou smlouvou a podmínkami pro používání úvěru celý úvěr zesplatnila. Žalovaný však ani přes předžalobní upomínku neuhradil celou zbývající část úvěru a zůstal žalobkyni dlužen žalovanou částku. Žaloba je zcela důvodná i co do požadovaného příslušenství, kdy uplatněný smluvní úrok odpovídá tomu, jak žalovaný na dluh částečně hradil (viz přehled úhrad v bodě 4. odůvodnění tohoto rozsudku) a zároveň uplatněná úroková sazba respektuje omezení stanovená v § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Zákonný úrok z prodlení je pak žalobkyní rovněž uplatněn v souladu s prokázanou splatností celého dluhu a následnými dílčími úhrady žalovaného, přičemž jeho výše je stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě