11 C 14/2022-25 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím, a to z titulu nároku dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen jako„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), tedy náhrady jedné třetiny toho, co za žalované plnila právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [ulice] kancelář pojistitelů. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že 2. žalovaná dne 2. 3. 2020 způsobila vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je 1. žalovaný, dopravní nehodu, při které způsobila škodícím vozidlem škodu na vozidle [anonymizováno], [registrační značka]. Protože 1. žalovaný neuzavřel k uvedenému vozidlu k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uhradila vzniklou škodu tedy [ulice] kancelář pojistitelů podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. [ulice] kancelář pojistitelů v souvislosti s dopravní nehodou vyplatila poškozenému částku 22 444 Kč za opravu vozidla, 3 750 Kč půjčovné, 858 Kč dolikvidaci opravy a pověřenému partnerovi, který vyřídil pojistnou událost za ní, uhradila odměnu za likvidaci škodné události ve výši 2 420 Kč, z čehož dohromady činí jedna třetina 9 824 Kč [ulice] kancelář pojistitelů následně po žalovaných přípisem ze dne 16. 6. 2020 uplatnila náhradu 1/3 toho, co za ně plnila a stanovila lhůtu k úhradě do 16. 7. 2020. Žalovaní však neuhradili ničeho. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu 1. žalovaný jako provozovatel vozidla na základě § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“) a 2. žalovaná jako řidička vozidla na základě § 2910 o. z., jelikož porušila povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Česká kancelář pojistitelů postoupila pohledávku za žalovanými na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13.8.2020, o čemž byli žalovaní vyrozuměni dopisem ze dne 24.8.2020. Výzvu před podáním žaloby žalobkyně žalovaným zaslala. 3. Žalovaní se k věci nevyjádřili. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaní se k této výzvě však nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva a žaloba doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne 2.3.2020 2. žalovaná způsobila vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], škodu ve výši 27 025 Kč na vozidle [anonymizováno], [registrační značka], a to tak, že 2. žalovaná při vyjíždění z parkovacího místa narazila do vozidla poškozeného, které bylo zaparkováno vedle škodícího vozidla (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne 2.3.2020, fotodokumentací poškozeného vozidla, zápisem o prohlídce vozidla, kalkulací nákladů na opravu a fakturami) Protože 1. žalovaný, jako vlastník a provozovatel vozidla škodícího vozidla neměl v době způsobení dopravní nehody uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti k uvedenému vozidlu, uhradila [ulice] kancelář pojistitelů z garančního fondu dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v návaznosti na šetření pověřeného partnera vzniklou věcnou škodu poškozenému ve výši 29 472 Kč, tj. za opravu 22 444 Kč, a za půjčovné 3 750 Kč a dolikvidaci opravy 858 Kč Česká kancelář pojistitelů pověřila třetí osobu – [právnická osoba] [anonymizováno], aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost, ta si následně vyúčtovala poplatek za zpracování škodní události- odměnu za likvidaci škodné události ve výši 2 420 Kč (prokázáno protokolem stanovení výše skutečné škody, protokolem stanovení výše škody – náhradní vozidlo po dobu opravy, oznámení o ukončení škodné události ze dne 20.4.2020 a 29.5.2020, prohlášení o výši odměny za likvidaci škodních událostí, doklady o výplatě poškozenému, doklad o výplatě odměny pověřenému partnerovi). Dopisem ohledně uplatnění práva na náhradu plnění ze dne 16. 6. 2020 požadovala právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaných náhradu jedné třetiny toho, co za ně plnila a stanovila jim lhůtu k plnění do 16. 7. 2020 (prokázáno upomínkami ze dne 16. 6. 2020). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.8.2020 uzavřenou mezi Českou kanceláří pojistitelů a žalobkyní došlo k převodu pohledávky vůči žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovaným oznámena dopisem ze dne 24. 8. 2020 (prokázáno smlouvou o úplatném postoupení pohledávek včetně přílohy, vyrozuměními o postoupení pohledávky). Žalobkyně žalované vyzvala k zaplacení dlužné částky dne 12.5.2021 (prokázáno předžalobními upomínkami včetně podacího archu). 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>7. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>8. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [ulice] kancelář pojistitelů poskytuje z garančního fondu poškozenému: plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.</i> <i>9. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že výplatou plnění z garančního fondu vzniká [obec] kanceláři pojistitelů nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle věty prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.</i> <i>10. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>11. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle odst. 2 tohoto ustanovení platí, že povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.</i> <i>12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.</i> 14. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že 2.