11 C 301/2021-31 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 50 029Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 20. 12. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 20 902 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 766 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12.2.2017. Žalovaný nesplácel řádně a včas a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 21 454,61 Kč a na dlužném poplatku 15 707,39 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradil. Žalovaný celkem na smlouvu o zápůjčce uhradil celkem 13178,24 Kč. Žalobkyně proto požadovala též sjednaný smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Dále žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, dne 2. 11. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 377 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 490 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 12. 2016. Žalovaný nesplácel řádně a včas a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 4 632,21 Kč a na dlužném poplatku 2 224,79Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradil. Žalovaný celkem na smlouvu o zápůjčce uhradil celkem 23 330,33 Kč. Žalobkyně proto požadovala též sjednaný smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Dále žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, dne 26.8.2015 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 17 557 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 643 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19.10.2016. Žalovaný nesplácel řádně a včas a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 9549,29 Kč a na dlužném poplatku 4960,71Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradil. Žalovaný celkem na smlouvu o zápůjčce uhradil celkem 25 798,43 Kč a po postoupení pohledávky 1 500 Kč. Žalobkyně proto požadovala též sjednaný smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Na základě výzvy soudu žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně tak, že zhodnotila informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením smlouvy, když žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, informace byly zaznamenány do zákaznické karty. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. 3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně, smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 20.12.2015, [číslo] ze dne 2.11.2015 a [číslo] ze dne 26.8.2015, na základě kterých byla žalovanému poskytnuta částka celkem 62 000 Kč v hotovosti při podpisu jednotlivých smluv, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (viz smlouva o zápůjčce ze dne 20.12.2015 včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, smlouva o zápůjčce ze dne 2.11.2015 včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, smlouva o zápůjčce ze dne 26.8.2015 včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). 6. Z tabulky umoření vztahující se ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni do dne splatnosti zápůjčky 13 178,24 Kč. 7. Z tabulky umoření vztahující se ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni do dne splatnosti zápůjčky 23330,33 Kč. 8. Z tabulky umoření vztahující se ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni do dne splatnosti zápůjčky 25798,43 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 20. 1. 2020, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020. 10. Z výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021 a podacího lístku ze dne 28. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splněné své povinnosti. 11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 12. Podle § 1 věta druhá a § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Věřitel je povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy,