21 C 16/2022-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno řešení tohoto úpadku oddlužením. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], bylo schváleno oddlužení žalovaného splátkovým kalendářem. Vzhledem k tomu, že u zdejšího soudu byla uplatněna pohledávka za dlužníkem (žalovaným), která vznikla po rozhodnutí o úpadku (v období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]), mohlo nalézací řízení standardně proběhnout, neboť se jedná o osobní dluh dlužníka (žalovaného). Jinými slovy řečeno, pohledávky, jejichž předmětem je plnění poskytnuté věřiteli po účinnosti schválení oddlužení (za trvání oddlužení), jsou pohledávkami, které se ze své podstaty neuspokojují v rámci oddlužení, a trvající proces oddlužení proto nebrání, aby byly uplatněny samostatnou žalobou (viz např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. 17 Co 228/2014). 6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný je od srpna 2019 evidován jako poplatník televizního poplatku (viz [anonymizováno] o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Žalovaný neuhradil televizní poplatky ve výši [částka] měsíčně za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] (viz výzvy k zaplacení včetně dodejky), žalobkyni tak dluží za předmětné období částku ve výši [částka] (15 krát [částka]). Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani po zaslání předžalobní výzvy (viz předžalobní upomínka včetně dodejky). 7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 8. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.). Konkrétně byla věc po právní stránce posouzena podle § 6, § 7 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaný svou povinnost platit televizní poplatky, stanovenou uvedeným zákonem, v předmětném období nesplnil a tím se s plněním svého závazku dostal do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit z nezaplacené částky úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z částky [částka] představující paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony (výzva k plnění a žaloba) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. K výpočtu nákladů řízení podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud přistoupil s ohledem na konstantní judikaturu Ústavního soudu (srovnej nález ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/12, nález ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1727/14 a nález ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3705/14), když se v daném případě jedná o jednoduchou právní věc, ve které nelze očekávat uplatnění specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně a není tedy důvod, aby žalobkyně výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášela na soukromý subjekt, jímž je advokát, a pokud tak přesto učinila, není důvod pro uznání takto jí vzniklých nákladů jako účelně vynaložených. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.