22 C 177/2022-41 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se po žalovaném v tomto řízení domáhá zaplacení částky ve výši 64 996 Kč s příslušenstvím, jakožto bezdůvodného obohacení. Svůj nárok opírá o následující tvrzení. Žalobkyně je podnikatelkou a jejím předmětem činnosti je mimo jiné pojišťovací činnost. Žalobkyně vstoupila do práv a povinností své předchůdkyně, společnosti [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), která zanikla v důsledku fúze sloučením, přičemž její jmění přešlo na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 19. 11. 2019 zaslala ze svého účtu č. [bankovní účet] vedeného u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova] na účet žalovaného č. [bankovní účet] administrativní chybou plnění ve výši 64 996 Kč. Chyba vznikla v důsledku uvedené nesprávného předčíslí účtu, a to„ 115“ namísto„ 107“. Žalobkyně zamýšlela částku 64 996 Kč zaslat na účet č. [bankovní účet] na základě faktury [číslo] ze dne 7. 11. 2019, vystavené [banka] – [právnická osoba] Majitelem účtu [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], je žalovaný. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalované k plnění dopisem ze dne 1. 11. 2021, který byl zaslán do datové schránky žalovaného. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili ve stanovené lhůtě. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek ustanovení § 115a o. s. ř. na základě doposud předložených listinných důkazů. 4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Dne 19. 11. 2019 byla z účtu [číslo] vedeného pro právní předchůdkyni žalobkyně odepsána částka 64 996 Kč ve prospěch účtu protistrany [číslo]. Protistrana je označena jako [anonymizováno] – [právnická osoba] Byl zadán variabilní symbol [číslo] /výpis z účtu na čl. 15 spisu/ 6. Společnost [anonymizováno] – [právnická osoba] vystavila příjemci [právnická osoba] daňový doklad [číslo] ze dne 7. 11. 2019. V tomto dokladu vyúčtovala částku 78 645,16 Kč za opravy provedené na vozidle [anonymizováno] [číslo]. Ve faktuře uvedla pokyny pro poukázání platby, a to číslo účtu u [právnická osoba] [bankovní účet], [variabilní symbol] /faktura na čl. 15 – 16 spisu/ 7. [banka] zaslala právní předchůdkyni žalobkyně dopis ze dne 7. 8. 2020, kterým odpovídala na žádost o identifikaci majitele účtu. Sdělila, že majitelem účtu [číslo] je [celé jméno žalovaného], [datum narození] /sdělení na čl. 16, 2. strana spisu/ 8. Právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému dopis ze dne 18. 8. 2020 s výzvou k vrácení neoprávněné vyplaceného pojistného plnění ve výši 64 996 Kč. Požádala o úhradu do 10 dnů ode dne obdržení této výzvy. /vyžádání vyplaceného plnění na čl. 17 spisu/ O vrácení částky 64 996 Kč vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného též dopisem ze dne 21. 9. 2020 a předžalobní výzvou ze dne 22. 10. 2020 /výzva na čl. 17 a 18 spisu/ 9. Zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2021 k zaplacení částky 64 996 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, a to nejpozději do 10 dnů od doručení této výzvy. /předžalobní výzva na čl. 18 spisu/ Shodného dne zaslal zástupce žalobkyně do datové schránky žalovaného datovou zprávu s předmětem předžalobní výzva. /potvrzení o odeslání datové zprávy na čl. 19 spisu/ 10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 11. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet [číslo] vedený [právnická osoba] ke jménu žalovaného částku ve výši 64 996 Kč. Tuto platbu zamýšlela zaslat na účet [právnická osoba] – [právnická osoba] za plnění označené variabilním symbolem [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení této částky dopisy ze dne 18. 8. 2020 a 21. 9. 2020. Žalovanému též byly zaslány dvě předžalobní upomínky k vrácení tohoto plnění, které obdržel bez právního důvodu. 12. Uvedený skutkový děj soud zjistil z listinných důkazů předložených žalobkyní, když žalovaný byl ve věci nečinný, na svoji obranu nepředložil soudu žádných důkazů, neučinil ani žádných skutkových tvrzení. Skutečnosti podávající se z listinných důkazů jsou ve vzájemné souvislosti, je dána časová souslednost skutku a logické návaznosti jednotlivých skutečností z listin se podávajících. Z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, z níž by bylo namístě usuzovat na nedůvěryhodnost důkazů v řízení provedených. 13. Vůle žalobkyně zaslat platbu ve výši 64 996 Kč [právnická osoba] – [právnická osoba] a nikoli žalovanému se podává především z označení platby, která má v poznámce o příjemci uvedeno jméno právě této společnosti a dále z variabilního symbolu, který určila [právnická osoba] – [právnická osoba] pro účely identifikace platby z vyúčtovaného plnění na základě účetního dokladu [číslo]. 14. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala částku 64 996 Kč na účet žalovaného, ačkoli svou platbou evidentně zamýšlela, tudíž měla vůli, směřovat vůči odlišnému příjemci této částky jakožto pojistného plnění. Lze pak uzavřít, že uvedené peněžní prostředky byly žalovanému zaslány omylem, bez jakéhokoliv právního důvodu, když číslo účtu oprávněného příjemce se s číslem účtu žalovaného liší pouze v předčíslí. Z obsahu spisu neplyne jakákoli zmínka o tom, že by žalobkyně a žalovaný byli v právním vztahu, který by zakládal právo žalovaného na předmětné plnění. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal existenci titulu, na základě kterého by mu částka ve výši 64 996 Kč náležela. Uvedené se však nestalo. Soud proto uzavírá, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil co do částky 64 996 Kč plněním bez právního důvodu (k tomu srov. dále výklad doktríny in BÍLKOVÁ, Jana. § 2991 (Povinnost k vydání bezdůvodného obohacení a skutkové podstaty). In: BÍLKOVÁ, Jana. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 51–52:„ Platby poukázané omylem na cizí bankovní účet jsou plněním bez právního důvodu. Obohaceným je majitel účtu, na který byly peněžní prostředky nedůvodně připsány. (….) Majitel účtu potom nese důkazní břemeno o právním důvodu plnění. (…) Byl-li platební příkaz (omylem) proveden ve prospěch nesprávného bankovního účtu, vzniká majiteli cizího účtu bezdůvodné obohacení.“). Jelikož je žalovaný dle § 2993 o.z. žalobkyni částku 64 996 Kč povinen vrátit, byla žaloba byla shledána důvodnou a žalovanému byla uložena odpovídající povinnost ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. Pro doplnění soud uvádí, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť na ní v důsledku fúze sloučením přešlo jmění její zanikající právní předchůdkyně, [právnická osoba] 18. Tím, že žalovaný nesplnil řádně a včas svůj peněžitý závazek, dostal se do prodlení a je povinen podle § 1970 o. z. platit z dlužné částky úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalovanému povinnost k plnění tak, jak jest uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 120 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 996 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 000 Kč ve výši 2 520 Kč. 20. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro je