22 C 262/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se po žalované v tomto řízení domáhala zaplacení částky 42 770,01 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že je výlučným vlastníkem sečky [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále též jako„ Stroj“), kterou pronajala žalované na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2020. Žalovaná na Stroji způsobila škodu, kterou ohlásila své pojišťovně, společnosti [pojišťovna] (dále jen„ Pojišťovna“). Žalobkyně provedla opravu Stroje za náklady ve výši 164 581,80 Kč bez DPH (199 144,01 Kč s DPH) a žalované vystavila fakturu [číslo] na částku 199 144,01 Kč s datem splatnosti 14. 8. 2020. Pojišťovna na základě provedeného šetření vyčíslila celkovou výši škody na Stroji na částku 158 874 Kč bez DPH, neboť odečetla běžně opotřebitelné díly Stroje. Po odečtení spoluúčasti ve výši 2 500 Kč Pojišťovna vyplatila žalobkyni částku 156 374 Kč. Žalobkyně se po žalované v tomto řízení domáhá úhrady zbývající fakturované částky ve výši 42 770,01 Kč, kterou žalovaná dosud neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 101 odst. 4 a § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se mít podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas v samotné žalobě, žalovaná se pak ke shora uvedené výzvě nevyjádřila, a proto bylo ve věci rozhodnuto za podmínek § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů, bez nařízení jednání. 4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyní předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného ustanovení by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. 5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Zástupci účastníků řízení opatřili svými podpisy dokument označený jako Nájemní smlouva na movitou věc ze dne 1. 5. 2020. Předmětem nájmu je [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova]: [anonymizováno]. Žalobkyně vystupuje jako pronajímatel a výlučný vlastník předmětu nájmu, žalovaná vystupuje jako nájemce. Pronajímatel se zavázal přenechat předmět nájmu nájemci do užívání a nájemce se zavázal užívat jej s péčí řádného hospodáře a zaplatit nájemné ve výši 75 000 Kč bez DPH. Doba nájmu je stanovena na určitou dobu od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020. Dle čl. 4 Smlouvy se nájemce zavázal užívat předmět nájmu řádně a v souladu s jeho povahou a obvyklým určením tak, aby nedošlo k jeho poškození. /nájemní smlouva na čl. 19 spisu/ 7. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne 31. 7. 2020 na částku 164 581,80 Kč bez DPH, 199 144,01 Kč s DPH, která činila 34 562,21 Kč. Splatnost faktury je stanovena na 14. 8. 2020 Účtovány jsou vyjmenované součástky k předmětu [označení Stroje] [číslo] [anonymizována tři slova] a též 24 hodin práce. /faktura na čl. 22 spisu/ 8. Pojišťovna adresovala žalobkyni dopis ze dne 23. 9. 2020 označený jako Oznámení o poskytnutí náhrady škody z pojistné události [číslo]. Obsahem je sdělení pojišťovny o ukončení šetření pojistné události, která vznikla 9. 6. 2020 na místě [obec], byla ohlášena dne 27. 8. 2020, odpovědnost za věci užívané – sekačka, pojištěným je žalovaná, poškozeným žalobkyně. Pojišťovna sdělila, že na základě provedeného šetření poškozenému oprávněně přísluší škoda 158 874 Kč bez DPH, odpočet běžně opotřebených dílů sekačky. Od této částky byla odečtena spoluúčast 2 500 Kč, kterou se pojištěný podílí na pojistném plnění. /oznámení na čl. 21 spisu/ 9. Na účet žalobkyně byla dne 24. 9. 2020 připsána platba ve výši 156 374 Kč od Pojišťovny s předmětem Výplata pojistné události. /výpis z účtu na čl. 30 spisu/ 10. Žalobkyně adresovala žalované v období od 10. 12. 2020 do 21. 3. 2022 celkem 13 upomínek na zaplacení částky 42 770,01 Kč z neuhrazené faktury [číslo] /upomínky na čl. 23 - 29 spisu/ 11. Právní zástupce vyhotovil předžalobní výzvu ze dne 13. 4. 2022, ve které vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 42 770,01 Kč do 7 dnů od doručení výzvy, přičemž upozornil na možné soudní řešení sporu. /předžalobní výzva na čl. 15 spisu/ 12. Právní zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě dne 13. 4. 2022 zásilku adresovanou žalované, která se vrátila jako nevyzvednutá závada. /dodejka na čl. 16 spisu/ 13. Soudem byl z hlediska skutkového stavu učiněn závěr, že skutek se udál tak, jak žalobkyně tvrdí. K důkazu byly provedeny listiny předložené žalobkyní, kdy z jejich obsahu se podávají skutečnosti shodné s jejími skutkovými tvrzeními. Ze spisu se nepodává žádná skutečnost, jež by byla způsobilá založit úvahu o nedůvěryhodnosti listin předložených k důkazu žalobkyní. Žalovaná na svoji obranu netvrdila ničeho, nepředložila soudu žádných důkazů. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: 14. Účastnice řízení podepsaly nájemní smlouvu, ze dne 1. 5. 2020, na jejímž základě se žalobkyně zavázala přenechat žalované k užívání Stroj na dobu určitou a žalovaná se zavázala za to zaplatit nájemné. Žalovaná byla povinna užívat předmět nájmu řádně a v souladu s jeho povahou a obvyklým určením tak, aby nedošlo k jeho poškození. Na Stroji došlo ke škodě, která byla šetřena Pojišťovnou žalované pod číslem pojistné události [číslo]. Za opravu Stroje, tj. materiál a práci, žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 164 581,80 Kč bez DPH, 199 144,01 Kč s DPH (34 562,21 Kč), splatnost 14. 8. 2020. Pojišťovna žalované poukázala žalobkyni jako pojistné plnění částku 156 374 Kč (bez DPH), poté, co odečetla spoluúčast žalované ve výši 2 500 Kč a zohlednila též opotřebení Stroje. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 42 770,01 Kč dopisem ze dne 10. 12. 2020, žalované byl zaslána též předžalobní výzva ze dne 13. 4. 2022. 15. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“). 16. Dle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 17. Dle § 2944 o. z. každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak. 18. Dle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 19. Dle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 20. Dle § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je předmětem daně a) dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení 1. zboží z jiného členského státu za úplatu s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou dani, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, 2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. 21. Dle § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo e) plnění uvedených v § 13 odst. 7 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5. 22. V řešené věci bylo zjištěno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem bylo př