22 C 278/2022-66 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala plnění finanční částky s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně je právnickou osobou, společností s ručením omezeným, sídlem na území České republiky. Dne 20. 12. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] Smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla z 23. 7. 2020, nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr 15 000 Kč, žalovaný, viz tučně tištěný text na první straně smlouvy,„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal zaplatit 18 450 Kč spolu s příslušenstvím do 22. 8. 2020 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Smlouva byla dle odstavce 10.1 Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaný vůli ji uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč, tzv. verifikační platbu, dle úvodních ustanovení obchodních podmínek ze svého účtu na účet právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, ověření totožnosti žalovaného, čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], vyplnil žádané registrační údaje ve formuláři ([webová adresa]), součástí bylo zadání čísla občanského průkazu, poskytnutí kopie občanského průkazu, odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, jíž odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, ochraně jeho osobních údajů před zneužitím, je jí dokončena žádost. Bankovní účet žalovaného je možné ověřit u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, kde byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací byl zahájen schvalovací proces, součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla následně schválena a byla poskytnuta částka jistiny 15 000 Kč na účet, ze kterého byla odeslána verifikační platba. Takto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů, Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS, text smlouvy o úvěru. Veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený v žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný, spotřebitel, získal potřebné informace, vysvětlení, aby mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný neplnil řádně a včas. Vznikla mu tak hradit smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy, zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především odeslání písemných upomínek. Pohledávka byla Smlouvou o postoupení pohledávek převedena žalobci, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem z 16. 12. 202, z čehož dovozuje žalobkyně aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 26 100 Kč a sestávala z nesplacené jistiny 15 000 Kč, nesplaceného úroku 3 450 Kč, nesplacené smluvní pokuty 7 500 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání 150 Kč, kdy žalobkyně na této položce nárokuje vždy nejvýše 150 Kč bez ohledu, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání je postoupený poplatek za odeslání písemných upomínek pro prodlení žalovaného, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, žalobkyně postoupené příslušenství pohledávky uvádí u kapitalizovaného úroku, který tak sestává z nesplaceného úroku 3 450 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání 150 Kč = 3 600 Kč. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 498,56 Kč, po revizním přepočtu od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, 23. 8. 2020 - 8. 11. 2021, základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky 15 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl postoupen uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, nebyl ale ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, 11. 12. 2021, z jistiny 15 000 Kč. Nad rámec uvedených nároků požaduje i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky 434 Kč, když vyvíjela snahu vyřešit věc mimosoudně, v dopise z 12. 1. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován, že v případě nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (poslední strana dopisu, odchozí dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Přílohou žalobního návrhu je i dokument„ Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“, obsahující výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje uvedený ceník. V rámci žalobního návrhu žalobkyně ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony ve výpisu, ale pouze za část z nich z důvodu přiměřenosti a účelnosti. Nárokuje tak přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky celkem 434 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0, cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 2. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Protože žalovaný porušil povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu i 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy. Smluvní pokuta je žádána od prvního dne prodlení dlužníka, tj. dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek z 8. 12. 2021, účinnost 10. 12. 2021, výše 7 500 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně požaduje smluvní pokutu 6 630 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, 23. 8. 2020, z dlužné jistiny pohledávky 15 000 Kč do 8. 11. 2021 Smluvní pokuta je požadována dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. 3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. 5. Soud do