24 C 4/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené žalované částky spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný dne [datum] úmyslně poškodil úderem sevřené dlaně kapotu vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které je ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení] (dále jen jako„ Poškozený“). Poškozený měl k poškozenému vozidlu u žalobkyně sjednáno havarijní pojištění. Žalobkyně proto Poškozenému vyplatila, po odečtení spoluúčasti ve výši 10 000 Kč, částku ve výši 18 224 Kč, jež představovala náklady na opravu poškozeného vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaný škodní událost zavinil úmyslně, vzniklo Poškozenému vůči žalovanému právo na náhradu způsobené škody, pročež toto právo na náhradu škody následně přešlo v důsledku výplaty pojistného plnění na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dne 27. 5. 2021, což mu bylo doručeno dne [datum] a následně dne [datum] žalovanému zaslala předžalobní výzvu, avšak žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil. 2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a navrhoval žalobu zcela zamítnout. Žalovaný potvrdil, že došlo k dopravní nehodě, jejímiž účastníky byl žalovaný a Poškozený s tím, že tato nehoda byla vyšetřována policií. Žalovaný však uplatněný nárok neuznal zejména z důvodu, že žalobkyně v rámci podání ze dne 14. 7. 2021 sdělila, že se k danému trestnímu řízení nepřipojuje, přičemž tímto se žalobkyně vzdala svého postavení poškozeného a možnosti žádat náhradu škody, pokud by taková existovala, v rámci adhezního řízení, kdy důsledky tohoto úkonu dopadají primárně do trestního řízení. Vedle nepřihlášení se do trestního řízení v postavení poškozeného však žalobkyně v tomto podání uvedla, že v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 1. 4. 2021 jí nebyla způsobena žádná škoda. Tímto vyjádřením žalobkyně jasně potvrdila dle žalovaného, že žádnou škodu, která měla být způsobena žalovaným při předmětné nehodě, neeviduje, žádná taková nevznikla a neexistuje. Toto prohlášení žalobkyně již není dle žalovaného jen prohlášením pro účely trestního řízení, ale jedná se o potvrzení s obecnými právními důsledky a potvrzení o neexistenci pohledávky, kterou žalobkyně v nyní probíhajícím řízení nedůvodně vymáhá. Na základě prohlášení žalobkyně o neexistenci její pohledávky žalovaný zvolil procesní postup v rámci trestního řízení, když pro tento jeho postup bylo jedním z podstatných podkladů právě prohlášení žalobkyně, na které se nejen žalovaný, ale dle žalovaného i policejní orgán, spolehl a vycházel důvodně z toho, že se jedná o prohlášení závazné a také pravdivé. Pokud však žalobkyně uváděla nepravdivé informace, uvedla žalovaného v omyl. Dále žalovaný argumentoval tím, že pokud by na počátku však pohledávka existovala, je třeba na prohlášení žalobkyně v rámci trestního řízení hledět jako na vzdání se této pohledávky, případně odpuštění dluhu, se kterým žalovaný samozřejmě souhlasí. Žalovaný na základě výše uvedeného má tak za to, že žalobkyní vymáhaná pohledávka neexistuje, což měla sama žalobkyně potvrdit. Současně žalovaný poukazoval na rozdílné postavení účastníků řízení, kdy uváděl, že žalobkyně jako osoba zběhlá v oblasti pojišťovnictví, oproti žalovanému jako laikovi, si měla být vědoma svého jednání, důsledků a významu svých prohlášení, a to jak pro účely trestního, tak jejího hmotněprávního prohlášení a také že si musela být vědoma toho, že v případě, že potvrdí fakt, že žalobkyni nebyla způsobena žádná škoda, pozbyde možnost uplatňovat jakékoli nároky s tímto spojené, a to nejen v rámci adhezního řízení, ale i v řízeních jiných, když se těchto případných nároků fakticky vzdala. 3. Žalobkyně se k tvrzení žalovaného, že žalobkyně potvrdila neexistenci pohledávky, vyjádřila tak, že se svými pohledávkami disponuje dispozičním oprávněním, je tedy pouze na jejím uvážení, zda bude náhradu škody požadovat jako poškozená v rámci trestního řízení nebo v civilním řízení jako občanskoprávní nárok s tím, že neuplatnění pohledávky v jednom z řízení pak nelze dle žalobkyně považovat za vzdání se nároku či snad za neexistenci pohledávky. Žalobkyně se rozhodla svoji pohledávku v celé výši vymáhat v rámci občanskoprávního řízení. Žalobkyně dále uváděla, že ještě před zahájením trestního stíhání žalovaného (tj. 10. 6. 2021) byla žalovanému dne 27. 5. 2021 zaslána výzva k náhradě škody se všemi údaji ohledně škodní události, kterou si dne 28. 5. 2021 žalovaný převzal. Dle žalobkyně tak žalovaný na základě této výzvy věděl o vzniku škody, o její výši a i o jejím uplatnění vůči jeho osobě, a to ještě před zahájením trestního řízení. Jelikož tedy žalobkyně již započala vymáhání této pohledávky, k řízení vedeném Policií ČR se jako poškozená výslovně nepřipojila a pro tyto účely uvedla, že jí nebyla způsobena škoda. Dle žalobkyně je zcela zřejmé, že toto prohlášení bylo učiněno pouze pro účely trestního řízení, což ostatně vyplývá z kontextu celé situace (pohledávka již byla vyčíslena a vůči žalovanému uplatněna), z označení přípisu (nejedná se o prominutí dluhu či obdobný koncept), a z adresáta (tj. Policie ČR, nikoli žalovaný), a tak nelze z něj vykládat účinky jakéhosi obecného charakteru. Z tohoto prohlášení nelze podle žalobkyně dovodit neexistenci dané pohledávky, když o její existenci žalovaný věděl již od 28. 5. 2021. Žalobkyně se poté vyjádřila k poznámce žalovaného ohledně postavení obou účastníků řízení, kdy poukázala na to, že se žalovaný do celé situace dostal sám svým úmyslným protiprávním jednáním, když spáchal trestný čin poškození cizí věci a trestný čin výtržnictví a nyní se pouze snaží zbavit své zákonem stanovené povinnosti k náhradě škody, není tedy na místě nahlížet na žalovaného jako na slabší stranu. 4. Při jednání soudu dne 23. 3. 2022 žalovaný uvedl, že předmětné trestní řízení bylo podmíněně zastaveno, kdy žalovaný uhradil Poškozenému v trestním řízení škodu ve výši 10 000, což byla škoda, která vznikla Poškozenému v trestním řízení, tedy Poškozeným uhrazená spoluúčast. <i>5. Soud provedl k prokázání tvrzených skutečností následující listinné důkazy:</i> 6. Z úředního záznamu o podání vysvětlení Poškozeného na PČR dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že Poškozený zde detailně popsal, jak proběhl incident ze dne 1. 4. 2021, tedy jak žalovaný udeřil pěstí pravé ruky do kapoty vozidla Poškozeného, tj. do vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. K poškození, ke kterému došlo na vozidle Poškozeného, uvedl, že věc konzultoval s autoprodejnou, kde mu bylo řečeno, že nová kapota na jeho vozidlo stojí cca 25 000 Kč. Poškozený současně uvedl, že kromě povinného ručení má sjednáno k jeho vozidlu i havarijní pojištění, přičemž vandalismus je zahrnut v pojistce. Dále Poškozený uvedl, že vozidlo v nejbližší době vezme do servisu a nechá ho opravit. 7. Z usnesení Policie ČR [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto usnesením bylo zahájeno trestní stíhání žalovaného jako obviněného ze spáchání přečinu poškození cizí věci a přečinu výtržnictví, kterých se měl dopustit tím, že dne [datum] poté, co měl bezprostředně předtím konflikt v dopravě s Poškozeným, přistoupil z levé strany k přední části vozidla Poškozeného [značka automobilu], na kterém následně způsobil úderem malíkové hrany sevřené dlaně poškození víka vozidla Poškozeného, a to konkrétně prohlubeň nad levým předním nadkolím v karosářském zlomu na úrovni ukončení předního světlometu v hodnotě 28 551 Kč, čímž Poškozenému způsobil škodu ve výši 28 551 Kč. V rámci odůvodnění tohoto usnesení bylo mimo jiné uvedeno, že policejní orgán ohledně způsobené škody čerpal z vypracovaného znaleckého posudku. 8. Z hlášenky Autopojištění soud zjistil, že Poškozený coby pojistník nahlásil žalobkyni vznik pojistné události na jeho vozidle ze dne 1. 4. 2021, kde k popisu škody uvedl, že žalovaný vystoupil a udeřil pěstí do vozidla, kde promáčkl kapotu. Jako poškození uvedl: kapota nad motorem v levé části. Poškozený měl vozidlo havarijně pojištěno proti vandalismu, kdy spoluúčast činí 10 000 Kč. 9. Z faktury [číslo] soud zjistil, že dodavatel, tj. [právnická osoba] vyúčtoval Poškozenému za opravu vozidla [registrační značka] (vztahující se k dané pojistné události) částku 28 224 Kč včetně DPH. 10. Z likvidační zprávy- havarijní pojištění ohledně pojistné události č. [anonymizováno] soud zjistil, že náklady na opravdu poškozeného vozidla Poškozeného činí 28 224 Kč s tím, že spoluúčast je 10 000 Kč, celkem tak Poškozenému z pojištění bude vyplaceno 18 224 Kč. V komentáři k této zprávě je uvedeno, že na PČR byly vyžádány kontaktní údaje na viníka, aby mohli vyplacené plnění regresovat. 11. Z informace o vyřízení škody ze dne 1. 4. 20021, č. [anonymizováno] soud zjistil, že Poškozenému coby klientovi žalobkyně, bylo dne [datum] vyplaceno pojistné plnění ve výši 18 224 Kč s DPH. 12. Ze zprávy žalobkyně označené jako uplatnění práva na náhradu škody adresované žalovanému soud zjistil, že žalobkyně v souvislosti s pojistnou událostí č. [anonymizováno]