24 C 46/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl synem pana [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], který zemřel dne [datum] (dále také jen„ zůstavitel“). Žalovaná byla druhou manželkou pana [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a není matkou žalobce. Pozůstalost po panu [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] byla projednána pod sp. zn. [spisová značka]. Zůstavitel zanechal závěť a listinu o vydědění ve formě notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou dne [datum], pod běžným číslem [spisová značka], [spisová značka], podle které je povolána dědičkou veškerého majetku žalovaná a náhradními dědici jsou povolána vnoučata zůstavitele, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. Zároveň zůstavitel v předmětné listině o vydědění vydědil [anonymizováno] své syny, tedy žalobce a syna [celé jméno svědka] O existenci závěti a listiny o vydědění se žalobce a jeho bratr [celé jméno svědka] dozvěděli teprve v průběhu dědického řízení, a to teprve po nahlédnutí jejich právní zástupkyně do předmětného dědického spisu dne [datum]. Do té doby neměli o existenci závěti a listiny o vydědění žádné tušení a o možnosti jejich vydědění žádné, byť sebemenší náznaky, a to jak ze strany otce, tak zbytku rodiny. Dne [datum] žalobce a jeho bratr zaslali soudnímu komisaři JUDr. [jméno] [příjmení], notáři, přípis, ve kterém neuznali své vydědění a vznesli nároky na povinný díl z pozůstalosti. Zůstavitel jako důvod vydědění uvedl, že„ můj syn [celé jméno žalobce] o mě trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. Můj syn [jméno] se ke mně chová krajně nepřátelsky, vede proti [právnická osoba] – [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], kterou jsem založil v roce [rok], soudní spor a v rozporu s dobrými mravy svým jednáním způsobuje této společnosti újmu. Zejména bez mého vědomí porušil obchodní tajemství této společnosti a také společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] – např. odcizil a užívá know – how těchto společností, též jejich firemní klientelu a parazituje na pověsti těchto společností, jejich výrobcích a službách.“ Žalobce neuznává uvedené důvody vydědění a namítá, že důvody vydědění neodpovídají skutečnosti, a tudíž ani nejsou dány zákonné podmínky pro vydědění zůstavitelem. Žalobce byl s otcem až do jeho smrti v pravidelném kontaktu, vozil jej na lékařské prohlídky, na setkání s bývalými zaměstnanci, navštěvoval jej pravidelně (jednou až dvakrát týdně) v jeho domě v [obec], obstarával mu léky, zajišťoval nákupy, zakoupil nový invalidní vozík z důvodu omezenému pohybu otce, a i jinak mu byl kdykoliv a jakkoliv nápomocný a přáním otce se snažil vždy vyhovět. Stejně tak otci a žalované pomáhala manželka žalobce paní [příjmení] [jméno]. Otec prodělal dvě operace kyčlí, dále přibližně v roce [rok] operaci [anonymizováno] ve [příjmení] nemocnici, následně pobýval v lázních [obec], v r. [rok] další operaci srdce ve [příjmení] nemocnici, v roce 2015 [číslo] prodělal otec mozkovou příhodu a byl hospitalizován v nemocnici v [obec]. Po dobu těchto hospitalizacích žalobce, i se svojí manželkou, otce pravidelně navštěvovali, zajišťovali otci nákupy do nemocnice, plnili jeho přání a rovněž otci pomáhal v jeho pracovních věcech. Ve všech případech byla rovněž nutná následná domácí péče o otce. Tuto následnou domácí péči žalobce jednak pomáhal zařizovat u pečovatelské služby a jednak ji rovněž vykonával osobně, i se svojí manželkou. Navíc v době nepřítomnosti žalované byly mezi žalobcem, jeho manželkou a dalšími členy rodiny, nastaveny pravidelné každodenní rozpisy péče o otce. Žalobce byl rovněž v pravidelném kontaktu s pečovateli z pečovatelské služby apod. Pravidelný kontakt a zájem žalobce o otce dosvědčuje rovněž e-mailová a SMS komunikace mezi žalobcem a žalovanou. Tyto skutečnosti navíc žalovaná potvrdila i osobně při jednání v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení], notáře dne [datum], neboť uvedla, že žalobce se s otcem stýkal, navštěvoval jej, pořídil mu vozík apod. Žalobce jako fyzická osoba ani jako zástupce právnické osoby [právnická osoba], [IČO], jejímž je jediným jednatelem a společníkem, nikdy nevedl žádný soudní spor proti otci či [právnická osoba], s.r.o.. Jediný soudní spor, který kdy existoval, byl soudní spor vyvolaný naopak ze strany [právnická osoba], s.r.o., [IČO] proti společnosti [právnická osoba], [IČO], o ochraně obchodní firmy. Naopak, zůstavitel a žalovaná převedli na žalobce své obchodní podíly ve [právnická osoba], spol. x [právnická osoba], [IČO], a to na základě úplatné Smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne [datum] Tato skutečnost mimo jiné dokazuje, že zůstavitel s žalobcem byli v kontaktu, a to jak osobním, tak pracovním, a nakonec zůstavitel (a žalovaná) na žalobce tuto svoji firmu převedl. Na jednání v notářské kanceláři dne [datum] žalovaná uvedla, že zůstavitel závěť sepsal v době, kdy byl na žalobce„ rozzloben“, protože jej poslal do insolvence. K tomu žalobce uvádí, že toto tvrzení žalované se nezakládá na pravdě, neboť žalobce zůstavitele - otce do insolvence neposlal. Jednalo se o [právnická osoba], s.r.o., [IČO], která byla v insolvenci. Žalobce na společnost insolvenční návrh nepodal, nýbrž se k řízení připojil jako další věřitel, kterých bylo celkem [anonymizováno], a to z důvodu neuhrazených závazků ze strany [právnická osoba], s.r.o. vůči němu. Žalobce tedy měl vůči společnosti legitimní pohledávku, kterou uplatnil přihláškou do konkurzu společnosti. Tato skutečnost byla otcem vnímána negativně, nicméně si to s otcem později vysvětlili a jejich osobní vztah fungovat nepřestal, o čemž svědčí mimo jiné pozdější převod společnosti [právnická osoba] na žalobce. Žalobce považuje své vydědění za neplatné, namítá, že důvody vydědění nejsou dány. Žalobce vydědění otcem velmi překvapilo a zaskočilo, neboť považuje své vztahy s otcem za funkční a plnohodnotné. Povinný díl se vypočítává z čisté hodnoty pozůstalosti a činí alespoň 1/4 zákonného dědického podílu, který v daném případě představuje 1/3, tedy povinný díl činí dle názoru žalobce [číslo] z [částka], tj. [částka]. 2. Původní žalovaná [jméno] [příjmení], po zahájení řízení zemřela, na její místo do řízení vstoupily její právní nástupci, a to dcera [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] syn [celé jméno původního účastníka] [celé jméno původního účastníka] v průběhu řízení s žalobcem uzavřel dohodu, proto žalobu vzal proti tomuto žalovanému žalobu co do částky [částka] zpět. K věci žalované uvedly, že ji považují za nedůvodnou a navrhly ji zamítnout. Žalované považují rozhodnutí Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] o vydědění obou synů za správné. [příjmení] týkající se [právnická osoba] – [právnická osoba] žalobce bagatelizuje, insolvenční řízení tam probíhalo za aktivní účasti žalobce. Žalobkyně dále uplatnily na žalobci vzájemný návrh ve výši [částka] každá, a to z titulu pohledávky za žalobcem vzniklé ze smlouvy o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba], spol. s.r.o., vzniklé neuhrazením kupní ceny obchodního podílu. K tvrzenému promlčení žalované uvedly, že pohledávka promlčena není, neboť ji žalobce uznal při jednání u notáře JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], v průběhu dědického řízení sp. zn.: [spisová značka]. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že vydědění není po právu, navrhly žalované započíst na povinný díl potomka to, co se mu dostalo během života zůstavitele při začátku a rozjezdu podnikání s tím, že hodnota obchodního podílu [právnická osoba], spol. s.r.o. značně převyšovala kupní cenu, za kterou žalobce společnost od zůstavitele a matky žalovaných odkoupil. <i>3. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující důkazy:</i> 4. Svědek [celé jméno svědka] k věci uvedl, že po celou dobu byly vztahy mezi bratrem a otcem dobré, že ani nezaznamenal žádný pokles, naopak, v období, kdy byl otec nemocný, tak se o něj bratr poměrně intenzivně staral, byly tam potíže spíš ze strany otcovy manželky, která jim měla snahu bránit ve styku s otce a jejich aktivitu potom uvítala až v době, kdy byl otec nemocný. Otec měl nejdříve infarkt, to si svědek vybavuje, že se pak za ním někde v [obec] stavoval, ale neví přesně, v jakém to bylo období, asi po [anonymizováno] letech se potom u otce začaly projevovat příznaky, jako že zapomínal a určité stavy zmatenosti, to potom svědek ví, že často bratr pro něj zajišťoval dopravu k lékaři, nebo ho tam vezl osobně s tím, že svědek pracuje v sociálních službách a v tomto mu byl nápomocen radou. Dále k dotazu soudu, zda je svědkovi známo, jak se stýkal bratr s otcem, svědek uvedl, že se museli stýkat pravidelně, že pokud je mu známo, většinu lékařských vyšetření a dopravu na tyto buďto zajišťoval bratr, nebo tam otce vozil, potom když jezdil v [obec] na rehabilitace, tak tam se u něj střídali, k tomu, jak je to svědkovi známo uved