§ 1650 občanský zákoník – Ochrana nepominutelného dědice
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1650 občanského zákoníku stanoví, že pokud byl nepominutelný dědic neplatně vyděděn, má právo na svůj povinný díl, a pokud byl na něm zkrácen, má právo na jeho doplnění. Pokud zůstavitel vydědí nepominutelného dědice, ale vydědění není platné (například chybí zákonný důvod vydědění nebo je vydědění provedeno vadným způsobem), má takový dědic stále nárok na svůj povinný díl. (§ 1650 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ochrana nepominutelného dědice
- Týká se: dědic
- Judikatura: na § 1650 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Ochrana nepominutelného dědice“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zůstavitel vydědí nepominutelného dědice, ale vydědění není platné (například chybí zákonný důvod vydědění nebo je vydědění provedeno vadným způsobem), má takový dědic stále nárok na svůj povinný díl.
- Jestliže dědic obdrží dědictví, ale jeho hodnota je nižší než hodnota jeho povinného dílu, má právo požadovat doplatek do plné výše povinného dílu.
- Tento paragraf chrání nepominutelné dědice před neoprávněným nebo formálně chybným vyděděním.
Na co si dát pozor
- Platnost vydědění je klíčová; pokud je vydědění neplatné, nepominutelný dědic si zachovává právo na povinný díl.
- Je důležité rozlišovat mezi neplatným vyděděním a opomenutím dědice, které může být za určitých okolností považováno za vydědění mlčky a po právu (§ 1651 odst. 2).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1650
Jak soudy aplikují § 1650
Jinými slovy, okolnost, zda nepominutelný dědic byl neplatně vyděděn, se již v situaci, nesvědčí-li mu prokazatelně dědické právo ze zákona, netýká sporu o dědické právo, nýbrž je významná pouze pro závěr o tom, zda mu náleží povinný díl (srov. § 1650 o. z.). Za těchto okolností proto také na žalobu na určení práva nepominutelného dědice na povinný díl z pozůstalosti nelze pohlížet jako na žalobu podanou ve smyslu § 170 z. ř. s., ale jako na žalobu, jíž se žalobce domáhá určení svého postavení jako nepominutelného dědice, a tudíž je nezbytné, aby na …
Podle ustanovení § 1650 o. z. má nepominutelný dědic vyděděný neplatně právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.1.
I pokud by bylo samo vydědění v rozporu s dobrými mravy či by vyšlo najevo, že důvod vydědění nebyl dán, měly by dovolatelky právo opět jen na povinný díl, což vyplývá ze znění § 1650 o. z., které stanoví, že nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo (jen) na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.