3 C 144/2021-228 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 12. 2020 domáhala, aby soud 1) určil, že dohoda o přistoupení k dluhu ze dne [datum], uzavřená mezi [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], a [příjmení] [anonymizována dvě slova], [IČO], je od počátku neplatná, a to včetně prohlášení [právnická osoba], [anonymizováno], o přistoupení k dluhu, 2) určil, že na pozemkové parcele č. St. [anonymizováno], jejíž součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemkové parcele [číslo] jejíž součástí je stavba bez č.. (garáž), a pozemkové parcele [číslo] to vše v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] nevázne zástavní právo zřízené smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] k zajištění pohledávky žalované, a 3) určil, že na pozemkové parcele č. St. [anonymizováno], jejíž součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemkové parcele [číslo] jejíž součástí je stavba bez č.. (garáž), a pozemkové parcele [číslo] to vše v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] nevázne zákaz zcizení a zatížení zřízený smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně má za to, že na dohodu o přistoupení k dluhu, uzavřenou dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným 1) a na ni navazující smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], uzavřenou mezi týmiž smluvními stranami, je třeba nahlížet jako na nepoctivá a absolutně neplatná právní jednání, když tyto byly sjednány zjevně v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem. Dohodou o přistoupení k dluhu vyjádřila žalobkyně zájem přistoupit k dluhu společnosti [právnická osoba], mající původ ve smlouvě o úvěru [číslo] uzavřenou mezi společností [právnická osoba], a žalovaným 1) dne [datum]. Žalobkyně touto dohodou současně vyjádřila nezpochybnitelnou vůli uhradit předmětný dluh z finančních prostředků získaných z výtěžku z prodeje nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně - pozemkové parcely č. St. [anonymizováno], jejíž součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemkové parcely [číslo] jejíž součástí je stavba bez č.. (garáž), a pozemkové parcely [číslo] všech v k.ú. a obci [obec] (dále jen předmětné nemovitosti). Žalobkyně byla ochotna uzavřít předmětnou dohodu, přistoupit k dluhu a zatížit předmětné nemovitosti zástavním právem a zákazem zcizení a zatížení ve prospěch žalovaného 1) právě pouze za podmínky, že dluh společnosti [právnická osoba], bude uhrazen zcela nebo z podstatné části z výtěžku z prodeje těchto nemovitostí. Tato vůle žalobkyně musela být žalovanému 1) nepochybně známa již v době uzavření dohody a musel být srozuměn se záměrem žalobkyně zcizit nemovitosti bez zbytečného odkladu. V souvislosti s uzavřením dohody o přistoupení k dluhu pak žalovaný 1) současně požadoval uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem, jejímž obsahem bylo rovněž ujednání o zákazu zcizení a zatížení nemovitostí po dobu trvání zástavního práva. Tím si žalovaný 1), ač si byl vědom záměru žalobkyně zcizit nemovitosti bez zbytečného odkladu, rovněž podmínil zamýšlený prodej předchozím souhlasem se zcizením. Konkrétní podmínky o kupní ceně nebo osobě kupujícího však nebyly ujednány. Žalobkyně obratem vyhledala vážného zájemce o koupi předmětných nemovitostí, a to za kupní cenu ve výši 10.000.000 Kč. Žalovaný 1) však odmítl poskytnout souhlas s prodejem nemovitostí s tím, že odmítá akceptovat návrh nabídky nižší, než 12.000.000 Kč, čímž zapříčinil, že prodej nemovitostí nebyl realizován a pohledávka žalovaného 1) nemohla být uspokojena a zavdal příčinu pro další navyšování příslušenství pohledávky. Odmítnutí nabídky žalovaným 1) je třeba dle žalobkyně hodnotit jako svévolné, nepoctivé a v rozporu s dobrými mravy, neboť žádná minimální výše kupní ceny nebyla ujednána. Pokud by bylo žalobkyni známo, že žalovaný 1) nemá vážný zájem o uspokojení své pohledávky prodejem nemovitostí bez zbytečného odkladu a v dohodě ujednaným způsobem, nikdy by k předmětnému dluhu nepřistoupila a nemovitosti nezatížila. Z jednání žalovaného 1) je podle žalobkyně zjevné, že se ji pouze snažil oklamat, jeho skutečným motivem bylo zablokování případného prodeje nemovitostí žalobkyní a následné postoupení pohledávky a prodej nemovitostí realizovaný až třetí osobou, to vše navíc v době, kdy příslušenství pohledávky dosáhne téměř výše neuhrazené jistiny. Žalobkyně se snažila s žalovaným 1) jednat i o případném alternativním řešení odkoupením pohledávky, které však žalovaný 1) také odmítl. Následně žalovaný 1) postoupil pohledávku na žalovanou 2), na kterou přešlo též zajištění pohledávky a která po krátké době pohledávku znovu postoupila na žalovanou 3). Žalovaná 3) se po postoupení začala domáhat uspokojení pohledávky soudní cestou. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaný 1) jednal zjevně v rozporu s dobrými mravy a nepoctivě, když svým jednání nejprve vyvodil dojem, že má zájem na uspokojení pohledávky bez zbytečného odkladu prodejem nemovitostí a následně bez spravedlivého důvodu odmítal tento způsob uspokojení pohledávky a mařil i žalobcem navrhované alternativní možnosti uspokojení pohledávky, čímž prohluboval výši dluhu, který následně sám postoupil. 2. Žalovaný 1) s podanou žalobou nesouhlasil a ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že uplatněný nárok neuznává a nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že uvedené smlouvy jsou neplatné pro rozpor s dobrými mravy nebo se zákonem. Jednání žalobkyně nelze oddělovat od jednání společnosti [právnická osoba], jakožto úvěrového dlužníka žalovaného 1), když tyto dvě společnosti jsou spojeny osobou pana [příjmení] [jméno], žaloba tak zcela pomíjí, že jednání žalovaného 1), které označuje za příčící se dobrým mravům, předcházelo více než roční prodlení úvěrového dlužníka s úhradou pohledávky, během kterého žalovaný 1) opakovaně vycházel úvěrovému dlužníku vstříc, aniž by došlo k uhrazení pohledávky. Dalším důvodem, pro který se žalobkyně dovolává neplatnosti smluv, je jejich vykonstruovaný výklad, který nemá oporu v obsahovém znění těchto smluv ani ve skutkových souvislostech, za kterých byly uzavřeny. [právnická osoba], jejímž jednatelem byl pan [příjmení] [jméno], uzavřela dne [datum] se žalovaným 1) smlouvu o úvěru, na jehož základě žalovaný 1) poskytl úvěr ve výši 20.000.000 Kč, a společnost [právnická osoba], jako dlužník se zavázala celý úvěr i s příslušenstvím vrátit do [datum]. Dlužník nebyl schopen v den splatnosti úvěru tento splatit a žalovaný 1) tak dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne [datum] vyšel dlužníku vstříc a prodloužil splatnost o celý rok až do [datum], poskytl tedy dlužníku roční lhůtu k vyřešení jeho situace. Dlužník se však v průběhu celé doby dostával do prodlení i s pravidelnými úhradami úroků. Vzhledem k přetrvávajícímu prodlení s úhradou splatných úroků i porušení jiných ustanovení smlouvy o úvěru, žalovaný 1) následně uplatnil své právo a úvěrový dluh dopisem ze dne [datum] zesplatnil. Dne [datum] proběhlo další jednání mezi žalovaným 1) a dlužníkem, kdy byla přislíbena úhrada dlužné částky do [datum], následně do [datum], avšak ani tento dodatečný termín ze strany dlužníka nebyl dodržen. Vzhledem k tomu přistoupil žalovaný 1) k vymáhání dluhu. Za této situace, po více než roce od původní splatnosti poskytnutého úvěru a nedodržených termínů a opakovaného ustupování žalovaného 1), začal žalovaný 1) jednat se žalobkyní (jejímž jednatelem je rovněž pan [příjmení] [jméno]) o uzavření dohody o přistoupení k dluhu a smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem. Žalobkyně nyní tvrdí, že byla ochotna uzavřít tyto smlouvy pouze za podmínky, že dluh bude uhrazen z výtěžku z prodeje nemovitostí, dohoda o přistoupení k dluhu však žádné takové podmínky neobsahuje, naopak se podle dohody žalobkyně zavazuje, že dluh dlužníka splní za podmínek stanovených v původní smlouvě o úvěru, a z pouhé proklamace v úvodní části dohody, ve které žalobkyně vyjadřuje zájem prodat předmětné nemovitosti a takto získané prostředky použít na úhradu dluhu nelze dovodit žádné podmínky, které by omezovaly žalovaného 1) v jeho jednání, tedy v postoupení původní úvěrované pohledávky nebo odmítnutí kupce na nemovitost, když kupní cenu žalovaný 1) považoval po konzultaci se znalcem z oboru oceňování nemovitostí za příliš nízkou. Žalobkyně navíc dne [datum] oznámila žalovanému 1), že zajistila zájemce o koupi předmětných nemovitostí za kupní cenu 12.000.000 Kč, a žalovaný 1) v odpovědi s tímto prodejem vyjádřil souhlas, z čehož je navíc zřejmé, že žalovaný 1) v té době nijak neuvažoval o postoupení pohledávky. Z ničeho tedy nelze dovodit, že by se měl snažit žalobkyni oklamat, jak tvrdí. Žalovaný 1) má rovněž za to, že žalobkyni nesvědčí na požadovaném určení naléhavý právní zájem a že žalovaný 1) ani není v tomto sporu pasivně vě