35 C 100/2020-247 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal určení vlastnického práva k nemovitostem, a to k podílu o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] podílu ½ na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v k. ú. [obec], [územní celek], na [list vlastnictví], vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ (dále jen„ předmětné podíly“). Předmětné podíly byly ve vlastnictví pana [celé jméno původního účastníka], [datum narození] (dále jen„ zůstavitel“), který dne 13. 8. 2019 podepsal panu [jméno] [jméno] (dále jen„ zástupce zůstavitele“) plnou moc k nakládání s nimi. Zástupce zůstavitele pak jménem zůstavitele uzavřel s žalovanými kupní smlouvu, na základě které došlo dne 18. 2. 2020 ke vkladu vlastnického práva k předmětným podílům do katastru nemovitostí, přičemž žalovaní 1 a 2 do společného jmění nabyli podíly o velikosti ¼ na každé z nemovitostí a žalovaní 3 a 4 nabyli do společného jmění podíly o velikosti ¼ na každé z nemovitostí. Stejně velké podíly žalovaní vlastnili již před touto kupní smlouvou a tyto podíly nejsou žalobou dotčeny. 2. Žalobce tvrdil, že předmětná kupní smlouva je neplatná, neboť zůstavitel v době sepisu plné moci a kupní smlouvy trpěl vážnou duševní poruchou, která mu znemožňovala s nemovitostmi jakkoliv nakládat. Vzhledem k tomu, že žalobce je jediným dědicem po zůstaviteli a vzhledem k neplatnosti nabývacího titulu se žalobce domáhal svého vlastnického práva k předmětným podílům. 3. Pro úplnost soud konstatuje, že původně žalobu podával přímo zůstavitel. K tomu soud poznamenává, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 20. 11. 2019, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci 13. 12. 2019, byl zůstaviteli ustanoven žalobce jako opatrovník pro správu jmění. Právě ten dne 31. 3. 2020 podal jménem zůstavitele předmětnou žalobu, kterou Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 2. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 23. 6. 2020, schválil. Tím byly zhojeny všechny případné vady žaloby a bylo možné žalobu projednat. 4. Žalovaní nesporovali skutkový děj, jak byl uváděn stranou žalující. Zpochybňovali, zda zůstavitel v době předmětného jednání trpěl jakoukoliv duševní poruchou, neboť ten učinil úkon před notářem, který by vadné jednání měl odhalit. Žalobce se o zůstavitele nikterak nezajímal, takže mohlo dojít k předmětnému jednání. Pokud by zůstavitel trpěl poruchou, mohl žalobce jednání zabránit, pokud by se o zůstavitele řádně staral. Žalobce však zajímá toliko majetek, nikoliv zůstavitel. Žalovaní nabyli vlastnického práva v dobré víře v úkon zůstavitele učiněný před notářem. Nemohli jakkoliv předpokládat případnou duševní poruchu, která by způsobila neplatnost jednání. Navrhli proto žalobu jako celek zamítnout. 5. Pro úplnost soud konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že zůstavitel dne 14. 11. 2020 zemřel (prokázáno úmrtním listem), usnesením ze dne 16. 8. 2021, č. j. 35 C 100/2020-195, které nabylo právní moci dne 21. 10. 2021, rozhodl o procesním nástupnictví žalobce a usnesením ze dne 5. 12. 2022, č. j. 35 C 100/2020 – 245, připustil změnu žaloby v tom směru, že předmětem řízení bylo určení žalobcova vlastnického práva k předmětným podílům. 6. Soud po provedeném dokazování má za prokázané, že zůstavitel dne 13. 8. 2019 uzavřel smlouvu se zástupcem zůstavitele, na základě které jej zmocnil mimo jiné k svému zastupování při převodu předmětných podílů (prokázáno plnou mocí). V té době žalovaní 1 a 2 vlastnili v rámci svého společného jmění podíly na předmětných nemovitostech o velikosti ¼, žalovaní 3 a 4 vlastnili ve společném jmění na předmětných nemovitostech podíly o velikosti ¼ a zůstavitel vlastnil předmětné podíly (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Dne 22. 10. 2019 uzavřel zůstavitel zastoupený zástupcem zůstavitele s žalovanými kupní smlouvu na prodej předmětných podílů za částku 72 000 Kč, přičemž ti si rozdělili předmětné podíly rovným dílem, což katastr nemovitostí zapsal (prokázáno kupní smlouvou, vyrozuměním o provedení vkladu), přičemž takto jsou vlastnické vztahy zapsány i nadále (prokázáno seznamy nemovitostí na listu vlastnictví). Hodnota předmětných podílů ke dni 30. 7. 2021 činila částku 1 106 400 Kč (prokázáno odhadem vyhotoveným v rámci dědického řízení), přičemž soud konstatuje, že je vyloučen tak diametrální vývoj cen nemovitostí za 2 roky. 7. Vůči zůstaviteli bylo vedeno řízení o omezení jeho svéprávnosti, ve kterém bylo zjištěno, že zůstavitel trpěl duševní poruchou (prokázáno znaleckým posudkem opatrovnického soudu), pročež Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl o omezení jeho svéprávnosti v úplném rozsahu rozsudkem ze dne 8. 9. 2020, č. j. [číslo jednací], který pro smrt zůstavitele nikdy nenabyl právní moci (prokázáno citovaným rozsudkem). Zůstavitel dne 14. 11. 2020 zemřel a do jeho práv a povinností vstoupil žalobce jako jediný dědic, přičemž předmětná nemovitost se neprojednala pro neskončení tohoto řízení (prokázáno úmrtním listem a usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 8. 2021, č. j. [číslo jednací]). 8. Soud ve věci vyhotovil znalecký posudek znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ze znaleckého posudku a výslechu znalkyně, je nepochybné, že zůstavitel jak ke dni uzavření kupní smlouvy, tak při podpisu plné moci trpěl závažným duševním nedostatkem, když trpěl bludy a počínající demencí, přičemž tyto nemoci se projevovaly již v květnu 2018 (tedy více než rok před těmito jednáními). Zůstavitel pro předmětné nemoci nebyl schopen vyhodnotit důsledky svého jednání v době podpisu smlouvy nebo plné moci. Osoba jednající v té době se zůstavitelem při delším rozhovoru mohla dojít k závěru, že něco není v pořádku, ale za určitých okolností mohlo dojít k přehlédnutí snížení jeho kognitivních funkcí. Znalkyně při tom při výslechu dostatečně obhájila svoje závěry, o kterých tak nebylo pochyb. Argument žalovaných, že notář by musel poznat počínající demenci, byl znalkyní vyvrácen, když uvedla, že zůstavitel byl schopen činit běžné společenské kroky, aniž by jim rozuměl, tedy se mohl při zběžném setkání (kterým podepsání listiny bez pochyby je) jevit jako zcela v pořádku. 9. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, soud neprováděl další dokazování pro nadbytečnost. 10. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 11. Podle § 985 o. z, není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. 12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je zde dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdil, že je zde nesoulad mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a stavem skutečným, přičemž tento nesoulad se jej dotýká, je dán naléhavý právní zájem ze zákona. 13. Soud se dále zabýval smlouvou uzavřenou mezi zůstavitelem a zástupcem zůstavitele a mezi zůstavitelem a žalovanými a uzavřel, že se jedná o příkazní smlouvu dle § 2430 a násl. o. z. a v případě žalovaných o smlouvu kupní dle § 2128 a násl. o. z. 14. Podle § 581 o. z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 15. Podle § 586 odst. 1 o. z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Je nepochybné, že obě tato jednání byla učiněna osobou, která nebyla schopna v tomto rozsahu právně jednat. Uvedené jednání je při tom zcela zjevně v její neprospěch a jsou proto neplatná. Žalobce se pak této neplatnosti touto žalobou dovolal vůči všem žalovaným jakožto všem účastníkům smlouvy. Žalovaní se tak na základě této smlouvy nemohli stát vlastníky předmětných podílů. 18. Podle § 984 odst. 1 o. z., není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. 19. Pokud žalovaní namítali nabytí vlastnického práva na základě své dobré víry v zápis v katastr nemovitostí a v oprávněnost jednání zmocněnce zůstavitele, tak tato námitka nemá oporu v zákoně. Ochranu dobré víry zakotvil zákonodárce ohledně jednoznačného záznamu ve veřejně přístupném seznamu,