35 C 128/2019-28 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal shora uvedeného určení s tím, že dne 12. 9. 2016 byla uzavřena kupní smlouva mezi ním a žalovaným, na základě které došlo k převodu ve výroku specifikovaných nemovitostí (dále jen„ nemovitosti“) na žalovaného. Žalovaný však neuhradil kupní cenu, takže žalobce od kupní smlouvy odstoupil, s čímž žalovaný vyslovil souhlas. Žalobce se proto domáhal určení vlastnického práva k nemovitostem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud usnesením ze dne 15. 7. 2019, č. j. 35 C 128/2019-19, řízení přerušil, neboť se žalobce dostal do konkurzu. Vzhledem k tomu, že žalobce dle § 264 odst. 2 IZ navrhl pokračování řízení, rozhodl soud usnesením ze dne 28. 1. 2022, č. j. 35 C 128/2019-24, které nabylo právní moci dne 26. 2. 2022, o pokračování řízení. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný není zapsaným vlastníkem nemovitostí (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). 5. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 6. Podle § 985 o. z., není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. 7. Soud se zaobíral existencí naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Vzhledem k tomu, že žalobce postupoval dle § 985 o. z., je tento naléhavý právní zájem dán ze zákona. 8. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Podle § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 10. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř., pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. 11. Soud se zaobíral důvodností žaloby a uzavřel, že ta ke dni vyhlášení rozsudku nebyla po právu. Ochrany vlastnického práva podle § 1040 odst. 1 a 1042 o. z. se vždy může domáhat vlastník proti tomu, kdo nějakým způsobem zasahuje do jeho vlastnického práva. V případě určovací žaloby je tím, kdo zasahuje do minimálně domnělého vlastnického práva k nemovitosti, osoba, která je v katastru nemovitosti zapsaná jako vlastník věci. Domáhá-li se žalobce určení vlastnického práva proti jiné osobě, absentuje pasivní věcná legitimace žalovaného. Soud pak bez dalšího zkoumání musí žalobu zamítnout pro tento nedostatek. 12. Soud proto žalobu jako celek zamítl. Jen pro úplnost uvádí, že neprovedl žádné další navržené důkazy, neboť nemohly změnit jinak daný výsledek sporu. 13. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.