35 C 221/2022-31 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že žalovaný s předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] (dále jen„ předchůdce žalobce“) uzavřel dne 23. 9. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč a ten se ji zavázal vrátit spolu s úrokem 54 976 Kč a poplatkem za administrativní činnost 18 000 Kč v 36 měsíčních splátkách po 3 416 Kč. Žalovaný však žalobci uhradil toliko částku 10 248 Kč, takže dluh byl ke dni 22. 4. 2021 zesplatněn. Žalobce požadoval uhrazení dlužné jistiny, poplatku, úroků, úroku 19,06 % ročně ode dne zesplatnění a úroků z prodlení. Svou aktivní legitimaci žalobce dovozoval od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný s předchůdcem žalobce uzavřel dne 23. 9. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč a ten se ji zavázal vrátit spolu s úrokem 54 976 Kč a poplatkem za administrativní činnost 18 000 Kč v 36 měsíčních splátkách po 3 416 Kč (prokázáno citovanou smlouvou). Žalovaný však žalobci uhradil toliko částku 10 248 Kč, takže dluh byl ke dni 22. 4. 2021 zesplatněn (prokázáno upomínkami a zesplatňujícím dopisem). Žalobce předmětnou pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021, o čemž byl žalovaný dopisem informován (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh a oznámením o postoupení pohledávky). Žalovaný přes výzvu ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou). 4. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda žalobce (jeho předchůdce) zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (viz rozsudek ESD ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018). 5. Žalobce dle svého tvrzení zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit na základě údajů žalovaným sdělených, které zaznamenal do zákaznické karty. Tam též zaznamenal dokumenty, na základě kterých tyto skutečnosti ověřoval. Dále též zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit nahlédnutím do příslušných registrů. 6. Žalobce taky vyšel z údajů, že žalovaný bydlí sám ve vlastní nemovitosti, pracuje na plný úvazek za částku 28 000 Kč měsíčně. Že je zaměstnán si ověřil telefonátem. Jeho celkové výdaje činí 16 910 Kč (prokázáno zákaznickou kartou). Dále zjistil nahlédnutím do registrů, že žalovaný měl v minulosti úvěry, které splácel nepravidelně, avšak ke dni uzavření smlouvy byly splaceny (prokázáno sjetinou registrů). 7. Soud však konstatuje, že tento způsob ověřování je zcela zjevně nedostatečný. Žalobce se u skutečností, které mu žalobce sdělil, spolehl toliko na jeho sdělení. Nenechal si předložit žádné konkrétní dokumenty, ze kterých by byly zjištěny příjmy žalovaného, přičemž telefonické ověřování zaměstnání není možné považovat za dostatečné. Takovýto postup je při tom obecným standardem, na kterém je třeba bezvýhradně trvat. Žalobce (respektive jeho předchůdce) tak nedostál povinnostem daným § 84 – 89 zákona, čímž způsobil neplatnost smlouvy. 8. Soud následně žalobci jako právnímu nástupci původního věřitele přiznal část žalovaných prostředků z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z., tedy částku odpovídající poskytnuté jistině ponížené o již zaplacených 10 248 Kč (když tato částka nemohla být placena na neplatně sjednané úroky a poplatky, ale toliko na jistinu). Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením takto vzniklého zbytku jistiny, přiznal z ní soud žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. 10. Následně soud zamítl již uhrazenou jistinu včetně požadovaného úroku z prodlení a dále neplatně sjednané úroky a poplatky. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.