35 C 381/2022-16 — Okresní soud Praha-východ

Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobce domáhal nároku na zaplacení regresního nároku proti provozovateli vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], neboť dne 28. 5. 2018 předmětné vozidlo narazilo vozidlo do řídítek cyklisty, který upadl na zem a zranil se. Řidič vozidla jel pod vlivem alkoholu a od dopravní nehody ujel. Předmětné vozidlo nebylo pojištěno, takže žalobce uhradil [anonymizováno] náhradu léčení cyklisty v žalované výši. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 28. 5. 2018 vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný, narazilo do řídítek cyklisty, který upadl na zem a zranil se. Řidič vozidla s ním jel, ač mu bylo naměřeno 2,56 promile alkoholu v krvi, a od dopravní nehody se vzdálil. Předmětné vozidlo nebylo pojištěno, takže žalobce uhradil [anonymizováno] náhradu léčení cyklisty v částce 1 674 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobci ničeho neuhradil. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalobce dle § 24 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), je povinen uhradit škodu způsobenou provozem vozidla, které nemá sjednané pojištění odpovědnosti, přičemž dle odst. 9 citovaného ustanovení ve spojení s § 10 odst. 1 písm. c) a i) zákona je oprávněn požadovat tuto škodu po provozovateli vozidla v plné výši v případě, že řidič bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. V dané věci pak byly naplněny předpoklady pro požadování citovaného regresu po provozovateli vozidla v plné výši. Soud s ohledem na tyto závěry žalobci tento nárok přiznal, a to i s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.