35 C 429/2021-94 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 22. 10. 2019 nastala pojistná událost, když 1. žalovaný pod vlivem alkoholu řídil motorové vozidlo [anonymizována dvě slova], nezvládl řízení a narazil do vozu [anonymizována dvě slova] ve vlastnictví poškozené [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozená“). Na základě této události žalobce vyplatil poškozené žalovanou částku jako náhradu škody. Žalobce se předmětné částky domáhal vůči žalovanému 1 jakožto řidiči předmětného vozu a vůči žalovanému 2, neboť ten s žalobcem uzavřel pojistnou smlouvu ze dne 18. 7. 2016 a byl provozovatelem vozidla. 2. Žalovaný 1 navrhl zamítnutí žaloby, neboť již o náhradě škody rozhodl zdejší soud v rámci trestního příkazu ze dne 20. 11. 2019, č. j. 16 T 202/2019-58 (dále jen„ trestní příkaz“), a uložil mu poškozené uhradit škodu v částce 10 000 Kč. 3. Žalovaný 2 navrhl zamítnutí ze stejného důvodu a uvedl, že předmětný automobil prodal žalovanému 1 dne 22. 10. 2019. 4. Z provedeného dokazování je nepochybné, že žalobce a žalovaný 2 uzavřeli k vozu [registrační značka] pojistnou smlouvu o pojištění vozidla (v této otázce nebylo mezi žalobcem a žalovaným 2 sporu, dále toto bylo prokázáno z hlášení o škodní události), přičemž žalovaný 2 prodal toto vozidlo žalovanému 1 dne 1. 10. 2019 (prokázáno kupní smlouvou). Přes poučení dle § 118a o. s. ř. v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný 2 tuto skutečnost jakkoliv oznámil. 5. Žalovaný 1 způsobil dne 22. 10. 2019 dopravní nehodu, při které vznikla škoda na vozidle poškozené. Žalovaný 1 řídil pod vlivem alkoholu, za což byl odsouzen a bylo mu uloženo, aby poškozené uhradil škodu v částce 10 000 Kč (prokázáno trestním příkazem). Na předmětném vozidle vznikla škoda v žalované výši, kterou žalobce vyplatil poškozené (prokázáno výkazem systému žalobce, cenovou hodnotou pneumatik, fotodokumentací, kontrolním listem, hlášením o škodní události a kalkulací). 6. Soud s ohledem na hodnotu škody nepřistoupil k dalšímu dokazování její výše, když takovýto postup by byl nehospodárný a tedy takovou výši by soud zjišťoval s nepoměrnými obtížemi. Soud proto s ohledem na § 136 o. s. ř. k dalšímu dokazování v tomto směru nepřistoupil. 7. Žalovaní přes výzvu dluh nesplnili (prokázáno předžalobními výzvami). 8. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, soud další dokazování neprovedl pro nadbytečnost. 9. Podle § 159a odst. 5 o. s. ř., jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. 10. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou žalovaných, že ve věci jde o věc již jednou rozhodnutou. Tato námitka je však nedůvodná. Předpokladem věci rozhodnuté je totožnost účastníků a shodný titul po nejen skutkové, ale i právní stránce. Pokud na jedné straně dojde ke změně účastníků, jde o věc pravomocně rozhodnutou pouze v případě, že nový subjekt je právním nástupcem subjektu původního (například z důvodu postoupení pohledávky, dědictví apod.). 11. Nejsou-li tyto podmínky naplněny, nejde o překážku věcí rozhodnuté (viz např. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 25 Cdo 1751/98). 12. V daném případě trestní příkaz ve vztahu k danému řízení nezakládá překážku věci rozhodnuté. Žalobce vůči poškozené plnil z titulu pojistné smlouvy. Nelze tak uzavřít, že by proto byl právním nástupcem poškozené, ale vznikl mu samostatný titul vůči žalovanému 1, a to již okamžikem, kdy k nehodě došlo (již v tento okamžik vznikla povinnost žalobce nahradit poškozené škodu na vozidle). Ve vztahu k žalovanému 2 pak trestní příkaz nezakládal ničeho, neboť se jej nikterak netýkal. Soud tak vyhodnotil tuto námitku za nedůvodnou. 13. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 14. Žalovaný 1 se svým jednáním dopustil trestného činu (tedy zaviněného jednání v rozporu se zákonem 40/2009 Sb., trestní zákoník), tím poškodil vozidlo poškozené a na základě této skutečnosti vznikla žalobci povinnost uhradit poškozené škodu. Tímto svým jednání naplnil znaky § 2910 o. z. a vznikla mu povinnost uhradit žalobci takto vzniklou škodu ve výši této škody. 15. Podle § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“), má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný a) újmu způsobil úmyslně, b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, d) způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně, e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, f) bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku, h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, nebo j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i). 16. Podle § 12 odst. 1 zákona, Pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. 17. Soud posoudil nárok ve vztahu k žalovanému 2 a uzavřel, že žalovaný 2 byl vůči žalobci a předmětnému vozidlu v postavení pojištěného. Skutečnost, že předmětné vozidlo žalovaný 2 prodal žalovanému 1, s ohledem na § 12 odst. 1 zákona nemá sama o sobě na vztah mezi žalobcem a žalovaným 2 žádný dopad, neboť předpokladem zániku smlouvy je oznámení prodeje žalobci. Pokud tak žalovaný 2 neučinil, nese všechny důsledky z uzavřené a dosud neskončené pojistné smlouvy. 18. Žalovaný 2 tak jakožto pojištěný předal vozidlo k užívání osobě, která jej řídila pod vlivem alkoholu. Tím naplnil ustanovení § 10 odst. 1 písm. j) zákona, když by žalovaný 1 naplnil (pokud by byl pojištěným) písm. i) citovaného ustanovení. Žalobci tak vznikl regresní nárok vůči žalovanému 2. Tento nárok nic nemění na vztahu mezi oběma žalovanými. 19. Podle § 1871 odst. 1 o. z., každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu, ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak. 20. Podle § 2915 odst. 1 o. z., je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto roz