35 C 55/2022-35 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] (dále jen„ žalobcův pozemek“) a žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] (dále jen„ pozemek žalovaného“) vše k. ú. [obec] u [obec]. Mezi oběma pozemky byl umístěn plot. Starosta žalovaného sdělil žalobci, že umístění plotu je nesprávné a žalobce zabírá část pozemku žalovaného. Toto tvrzení žalobce považoval za správné a tvrdil, že žalovaný tak žalobci uváděl pravdivý údaj. Žalobce proto na základě tohoto sdělení nechal předmětnou hranici zaměřit [právnická osoba], toto zaměření si nechal žalovaným potvrdit a na základě toho přemístil oplocení mezi jednotlivými pozemky a odstranil navýšenou zeminu. Následně žalovaný nerespektoval takto vytyčenou hranici a vytvořil nové zaměření [anonymizováno] [příjmení], na základě kterého žalovaný účelově tvrdil, že hranice vede přibližně v místě původního oplocení. Žalovaný tak dle žalobce nerespektoval dohodnuté vytyčení hranice na základě vytyčovacího protokolu [právnická osoba], čímž žalobci vznikla škoda ve výši 240 000 Kč spočívající v hodnotě původního plotu, jeho odstranění, odstranění zeminy a stavbě nového plotu. Žalobce tak požadoval uhrazení částky 240 000 Kč a náklady řízení, a to včetně znaleckého posudku na ocenění této škody. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Popřel, že by kdykoliv a jakkoliv dával žalobci pokyn k odstranění nebo posunutí plotu nebo zeminy a i kdyby takový pokyn dával, tak ten by byl s ohledem na obecní zřízení neplatný. Navíc žalovaný za žalobcovu škodu neodpovídá, když nejsou dány zákonné předpoklady odpovědnosti za škodu. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem žalobcova pozemku a žalovaný vlastníkem pozemku žalovaného. Mezi uvedenými pozemky stál plot, který žalobce posunul více směrem ke středu svého pozemku (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků). 4. Soud s ohledem na svůj právní názor zamítl veškeré návrhy na dokazování, když již z žalobcových tvrzení je nepochybné, že žaloba není po právu. Provádění jakéhokoliv dokazování by bylo nehospodárné a nadbytečné. 5. Soud žalobcův nárok posoudil podle § 2894 a násl. o. z. jako nárok na náhradu škody. 6. Základními předpoklady jakékoliv náhrady škody je pak škodní jednání (což obecně je porušení povinnosti), vzniklá škoda, příčinná souvislost mezi takovým jednáním a škodou a zavinění, je-li ze zákona vyžadováno. Absentuje-li kterákoliv z těchto složek, nezbývá než žalobu zamítnout jako nedůvodnou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1400/2011). 7. V daném případě je škoda včetně její výše žalobcem tvrzena a spočívá ve zničení starého plotu, jeho likvidace, odvezení zeminy a stavbě plotu nového. 8. Soud se proto zabýval škodním jednáním a příčinnou souvislostí mezi tímto jednáním a tvrzenou škodou. 9. Žalobce dovozoval nárok na náhradu škody z toho, že žalovaný nerespektoval zaměření učiněné [právnická osoba], které potvrdil, a účelově přistoupil k novému zaměření [anonymizována dvě slova]. Z žalobcových tvrzení se dále podává, že předmětné nové zaměření [anonymizována dvě slova] vzniklo až poté, co žalobce předmětný plot posunul. 10. Soud tak konstatuje, že zde není dána příčinná souvislost mezi tvrzeným jednáním žalovaného a vzniklou škodou. Příčinná souvislost je sled událostí, kdy škodní událost je samotnou příčinou vzniku škody. Jinými slovy kdyby nedošlo k danému jednání, tak by nemohla vzniknout ani škoda. 11. V posuzovaném případě pak příčinná souvislost mezi tím, že žalovaný nerespektoval stanovenou hranici a posunutím plotu není, a to již jen z tohoto důvodu, že ke škodě došlo dřív, než žalovaný porušil žalobcem specifikovanou povinnost. Ke škodě by tak došlo bez ohledu na to, zda by žalovaný hranici respektoval nebo nikoliv a nerespektování hranice je tak sice událostí související s umístěním plotu, ale nikoliv událostí determinující. 12. Příčinná souvislost by nebyla dána ani v situaci, kdy by hranici žalovaný nerespektoval ještě před stavbou nového plotu, neboť žalovaný tvrdil, že hranice vede blíže ke středu jeho pozemku, než žalobce nový plot postavil. Žalovanému by tak bylo lhostejné, kde bude mít žalobce umístěn plot, zda na hranici nebo na žalobcově pozemku. Žalovaný by tak bez ohledu na to, zda by zaměření od [právnická osoba] respektoval, nebo nerespektoval, nerozporoval aktuální umístění plotu, a tedy to se nikterak neodvíjí od jeho jednání ve vztahu k zaměření provedeném [právnická osoba]. 13. Soud tak uzavřel, že mezi nerespektováním potvrzeného měření [právnická osoba] a vzniklou škodou není žádná příčinná souvislost. 14. Soud se tak ani nezabýval pravdivostí žalobních tvrzení v tomto směru. 15. Jen pro úplnost soud konstatuje, že uvedené jednání není ani tzv. škodní událostí. Za škodní událost lze vnímat toliko porušení povinnosti stanovené dobrými mravy, zákonem nebo smlouvou (viz § 2909 – 2914 o. z.), případně naplnění některého ze zvláštních ustanovení § 2920 – 2950 o. z. 16. Inkriminované jednání však neporušuje žádnou povinnost žalovaného a ani nenaplňuje znaky některého ze zvláštních ustanovení zákona. 17. Soud však konstatuje, že žalobce v rámci své žaloby označil další škodní jednání, které spočívalo v tom, že žalovaný sdělil žalobci, že plot se zeminou jsou umístěny na jeho pozemku. 18. Podle § 2950 o. z, kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě. 19. Soud se zabýval tím, zda žalovaný neposkytl žalobci nesprávnou informaci nebo radu. Předpokladem odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávně poskytnutou informací nebo radou je však odborné vědění v oblasti poskytnuté informace a úplatnost takového poskytnutí (což se z žaloby nikterak nepodává), případně vědomé poskytnutí nepravdivé informace. Vzhledem k tomu, že žalobce výslovně vyloučil poskytnutí prvotní informace o umístění hranice pozemku jako vědomě nepravdivé, odpadla aplikace tohoto ustanovení, jakož i ustanovení o způsobení škody úmyslně proti dobrým mravům dle § 2909 o. z., když nevědomost vylučuje úmysl jednajícího. 20. Jak soud již konstatoval, tak předpokladem vzniku škody je vždy škodní událost, kterou je porušení povinnosti (§ 2909 – 2914 o. z.) nebo porušení některého zvláštního ustanovení. Dané jednání starosty obce pak nenaplňuje porušení jakékoliv povinnosti ze strany žalovaného ani naplnění některého zvláštního ustanovení zákona. 21. Žalobce pak přes výzvu dle § 118a o. s. ř. žádné další porušení povinnosti ze strany žalovaného netvrdil a ani neprokazoval. 22. Soud tak uzavřel, že žalovaný neporušil žádnou povinnost, případně jeho porušení povinnosti nemohlo škodu způsobit, a ani za škodu neodpovídá na základě žádného zvláštního ustanovení. Soud za této situace žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl. 23. Jen pro úplnost soud konstatuje, že návrh na zaplacení částky 10 237 Kč za vypracování znaleckého posudku vyhodnotil soud jako návrh na zaplacení nákladů řízení. 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 680 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 240 000 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.