§ 2909 občanský zákoník – Obecná ustanovení
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf § 2909 občanského zákoníku stanoví, že ten, kdo úmyslně poruší dobré mravy a tím způsobí škodu, je povinen ji nahradit; pokud ale vykonával své právo, musí škodu nahradit jen tehdy, jestliže jeho hlavním cílem bylo poškodit někoho jiného. Pokud někdo úmyslně jedná v rozporu s dobrými mravy a tím někomu způsobí škodu, musí tuto škodu uhradit. (§ 2909 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Obecná ustanovení
- Týká se: poškozený
- Judikatura: na § 2909 odkazuje 51 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někdo úmyslně jedná v rozporu s dobrými mravy a tím někomu způsobí škodu, musí tuto škodu uhradit.
- Jestliže škůdce vykonával své vlastní právo, ale jeho hlavním úmyslem bylo poškodit jinou osobu, i v takovém případě je povinen nahradit způsobenou škodu.
- Pro vznik povinnosti k náhradě škody je klíčové úmyslné porušení dobrých mravů.
Na co si dát pozor
- Důležité je rozlišit, zda šlo o pouhé vykonávání práva, nebo zda bylo hlavním účelem poškození jiného.
- Pro náhradu škody je nezbytný úmysl škůdce porušit dobré mravy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2909
Jak soudy aplikují § 2909
Dovolatelka odvolacímu soudu rovněž vytýká, že žalobou vymezený skutek neposoudil podle jiné právní normy, a to zejména podle § 98 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), § 2909 o. z. či § 6 o. z., případně že nedovodil přímou odpovědnost žalovaného jako jediného společníka PP.
… její poměrné části), ačkoli k vydání kompenzační vyhlášky došlo až po skončení pracovního poměru žalobce u žalované, V. zda je možné nárok žalobce posuzovat jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku, případně z titulu porušení dobrých mravů ze strany žalované ve smyslu § 2909 občanského zákoníku.
Žalobkyně tak dovozuje porušení smluvní povinnosti ze strany žalované dle § 2913 o. z. a dále též porušení dobrých mravů dle § 2909 o. z., jakož i zásad dle § 3 odst. 2 písm. d) o. z., § 3 odst. 2 písm. f) o. z., § 6 o. z. a § 8 o. z. Následkem porušení smluvní povinnosti, jakož i porušení dobrých mravů a dalších ustanovení o. z., došlo dle žalobkyně ke vzniku majetkové újmy (škody) na její straně.
Právní otázky
Související
§ 170 Obecné ustanovení (Zákon správní řád)§ 25a SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ U (Zákon o ochraně hospodářské soutěže a o )§ 21 Zpětný a další odkaz (Zákon o mezinárodním právu soukromém)§ 16 (Zákon o dočasné ochraně cizinců)§ 48 Podpůrná platnost ustanovení o aspirantuře (Vyhláška předsedy Československé akademi)