46 C 124/2022 — Okresní soud Praha-východ

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o.s.ř.“). Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to na základě nezaplaceného jízdného a pokuty za jízdu městskou hromadnou dopravou, provozovanou [právnická osoba] podnik [územní celek], [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa] (dále také„ právní předchůdce žalobkyně“) bez platného jízdního dokladu dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s., [IČO], a to dne [datum] na lince [číslo] jak soud zjistil ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného [částka] a přirážky k jízdnému [částka] vyplývají z nařízení [územní celek] [číslo] o maximálních cenách jízdného a ze smluvních přepravních podmínek pro přepravu ve vozidlech městské hromadné dopravy v [obec]. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] s.r.o., [IČO], což bylo žalovanému oznámeno, jak soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení postupitele o postoupení pohledávky. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu před podáním žaloby ze dne [datum] zaslanou žalobkyní téhož dne, jak soud zjistil z předžalobní upomínky. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o přepravě osob, na základě níž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné (§ 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), § 3 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu). Podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. je cestující povinen se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění (tj. po dobu jízdy ve vozidle) prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaný, který využil prostředků hromadné dopravy, nedoložil, že zaplatil řádně jízdné, a vznikla mu tak podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, stejně tak jako podle § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. e) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, povinnost uhradit žalobkyni kromě základního jízdného i přirážku ve výši dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně jakožto dopravce (§ 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaný jízdné spolu s přirážkou ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o.z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po přepravní kontrole s tím, že žalobkyně úrok z prodlení požadovala až od 16. dne po provedení přepravní kontroly. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o.z. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrh, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tj. ve výši [částka]. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 35 C 251/2021, 21 C 76/2021, 8 C 444/2020 nebo 24 C 117/2020). Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).