46 C 282/2022 — Okresní soud Praha-východ

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o.s.ř.“). Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení a z částky 3 060 Kč od 19. 1. 2022, a to na základě nezaplaceného jízdného a pokuty za jízdu městskou hromadnou dopravou (linkou metra [anonymizováno]), provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu dne 14. 1. 2022 a za jízdu městskou hromadnou dopravou (autobusovou linkou [číslo]) žalované a jejího spolucestujícího bez platného jízdního dokladu dne 18. 1. 2022. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 14. 1. 2022 na lince metra [anonymizováno] (zjištěno ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo]). Žalovaná se dále přepravovala dne 18. 1. 2022 prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní spolu se spolucestujícím na autobusové lince [číslo] (zjištěno ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo]). Na výzvu kontrolora se žalovaná, v druhém případě ani spolucestující osoba s žalovanou, která se kontrolorovi odmítla ztotožnit předložením průkazu totožnosti, neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila (zjištěno z prohlášení o převzetí dluhu ze dne 18. 1. 2022 a ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo]). Žalovaná se za osobu spolucestující zavázala převzít dluh vůči žalobkyni, který jí vznikl jízdou bez platného cestovního dokladu. Výše jízdného 30 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč vyplývají z tarifu PID, smluvních přepravních podmínek PID a informací pro cestující. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu před podáním žaloby ze dne 14. 3. 2022 zaslanou žalobkyní následujícího dne (zjištěno z výzvy a z potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence). Po právní stránce byla věc ve vztahu k uplatněnému nároku ve výši 3 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení a z částky 1 530 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení posouzena tak, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o přepravě osob, na základě níž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné (§ 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), § 3 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu). Podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. je cestující povinen se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění (tj. po dobu jízdy ve vozidle) prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaná, která využila prostředků hromadné dopravy, nedoložila, že zaplatila řádně jízdné, a vznikla jí tak podle § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. e) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, povinnost uhradit žalobkyni kromě základního jízdného i přirážku ve výši dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně jakožto dopravce (§ 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). Ve vztahu k uplatněnému nároku ve výši 1 500 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení byla věc po právní stránce posouzena podle § 1888 odst. 1 o.z. ve spojení s § 1890 odst. 1 o.z. tak, že žalovaná na základě dohody s osobou spolucestující o převzetí jejího dluhu vůči žalobkyni vzniknuvšího z důvodu porušení smluvních podmínek žalobkyně, nastoupila jako dlužník na místo osoby spolucestující, a žalobkyně k tomu udělila svůj souhlas. Žalovaná se tak za osobu spolucestující zavázala uhradit její dluh, který představuje přirážku k jízdnému, které je svojí povahou smluvní pokutou ve smyslu § 2048 o.z. Vzhledem k tomu, že žalovaná jízdné spolu s přirážkou ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o.z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po přepravní kontrole. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 560 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrh, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 46 C 12/2022, 46 C 10/2022, 35 C 319/2019 nebo 22 C 147/2020). Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).