46 C 30/2022 — Okresní soud Praha-východ

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o.s.ř.“). Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uveden ve výroku I. rozsudku, z titulu nezaplaceného pojistného za období od [datum] do [datum], tj. od počátku pojistného období do okamžiku zániku pojistné smlouvy včetně paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši [částka], a to za zaslání upomínek na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojistného. Pojistná smlouva s pojistným produktem označeným pod [číslo] byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] a jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnancem. Úrok z prodlení byl požadován ode dne následujícího po zániku smlouvy do dne podání žaloby. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Pojistné období bylo sjednáno jako roční s počátkem pojištěné ke dni [datum] s tím, že pojistné činilo [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly příslušné pojistné podmínky a přehled poplatků, jak soud zjistil z pojistné smlouvy pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli 1BB [číslo]. Výše poplatků za vymáhání pojistného, konkrétně pak výše poplatku za upomínku k zaplacení dlužného pojistného činila [částka], stejně tak za pokus o smír po zániku pojištění, jak soud zjistil ze sazebníku vybraných poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od [datum]. Žalovaný byl upozorněn, že žalobkyně u něj eviduje dluh ve výši [částka], z toho dlužné pojistné ve výši [částka] a náklady spojené s vymáháním pojistného ve výši [částka] a byl vyzván k jeho úhradě; současně byl upozorněn na zánik pojištění, nebude-li dluh uhrazen do [datum], což soud zjistil z upomínky k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum] včetně nedoručené obálky. Zánik pojištění byl žalované oznámen sdělením ze dne [datum]. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky, což bylo zjištěno z pokusu o smír ze dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes upomínku před podáním návrhu ze dne [datum] zaslanou žalobkyní téhož dne, což soud zjistil z předžalobní upomínky a z podacího archu. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaný nesplnil závazek mu plynoucí z uzavřené pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jelikož neuhradil pojistné za pojistnou dobu, i přesto, že byl žalobkyní na možnost zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného v souladu § 2804 o.z. upozorněn. Žalobkyni tak vznikl nárok na pojistné v poměrné výši [částka] za dobu trvání pojištění, tj. za období od [datum] do [datum]. Žalobkyni dále vznikl nárok na poplatek spojený s vymáháním pojistného, jehož výše byla stanovena v sazebníku, který byl nedílnou součástí pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné pojistné včetně poplatku za vymáhání pojistného ani ve lhůtě stanovené žalobkyní v upomínce s upozorněním na možnost zániku pojištění neuhradil, dostal se tím do prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni zániku pojištění. Soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrhu, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tj. ve výši [částka]. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 34 C 8/2022, 24 C 15/2022, 8 C 15/2022 nebo 7 C 9/2022).