46 C 50/2022 — Okresní soud Praha-východ

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o.s.ř.“). Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to na základě nezaplaceného jízdného a pokuty za jízdu vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec], provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], bez platného jízdního dokladu dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Spojeném království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, proto se soud zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti soudů České republiky a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval ustanovení § 2, § 6 a § 87 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, jelikož mezi Českou republikou a [příjmení] [jméno] není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by problematiku smlouvy o přepravě osob upravovala, a dospěl k závěru, že je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a rozhodným právem je právní řád České republiky podle sídla přepravce. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to dne [datum] ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] a Poděbrdy, jak soud zjistil z potvrzení o nedodržení SPPO č. [anonymizováno] a o oznámení o závadách, bez platného jízdního dokladu a jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného [částka] a přirážky k jízdnému [částka] vyplývají z tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Společnost [obec] dráhy postoupila pohledávku za žalovaným [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [číslo] se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, jakožto postupníkovi, jak soud zjistil z postoupení souboru pohledávek včetně pohledávky [číslo] z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum]. Jmenovaná společnost dále pohledávku postoupila na žalobkyni, jak soud zjistil ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu před podáním žaloby ze dne [datum] zaslanou žalobkyní téhož dne, jak soud zjistil z výzvy a z potvrzení o odeslání písemnosti. V předmětné výzvě byla žalovanému rovněž oznámena postoupení pohledávek. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě osob, na základě níž mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jízdné (§ 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu). Podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. je cestující povinen se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění (tj. po dobu jízdy ve vozidle) prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaný, který využil přepravních služeb právní předchůdkyně žalobkyně, nedoložil, že zaplatil řádně jízdné, a vznikla mu tak podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, povinnost uhradit žalobkyni kromě základního jízdného i přirážku ve výši dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně jakožto dopravce (§ 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaný jízdné spolu s přirážkou ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o.z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po přepravní kontrole. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o.z., konkrétně pak podle § 1887 o.z. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrh, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tj. ve výši [částka]. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 21 C 5/2022, 21 C 6/2022, 35 C 8/2022 nebo 35 C 10/2022). Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).