6 C 14/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 17. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 14 600 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému na jím sdělený bankovní účet peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 600 Kč nejpozději do 31. 10. 2019. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně schopnost žalovaného splácet porovnáním příjmů žalovaného s jeho výdaji ověřenými s výpisem z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný do data splatnosti neuhradil ničeho. Žalobkyně zaslala v souladu se smlouvou žalovanému celkem pět upomínek, ve kterých žalovaného vyzval k úhradě dlužných částek, za což jí vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč za každou zaslanou upomínku. Žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného ve výši nepřesahující součin čísla 0,5 a výše poskytnuté částky, tj. 4 000 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 1. 10. 2019 a potvrzením o provedení bezhotovostní platby ze dne 1. 10. 2019). Žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 2 600 Kč vrátit nejpozději do 31. 10. 2019 (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 1. 10. 2019). Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku ověřením jeho příjmů a výdajů z výpisu z bankovního úču žalovaného (prokázáno výpisem z bankovního účtu za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019). Pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků, byla mezi žalobkyní a žalovaným sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 1. 10. 2019). Žalobkyně zaslala žalovanému celkem pět písemných upomínek, ve kterých žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek v rozmezí necelých šesti týdnů (prokázáno sjetinou upomínek). 5. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) v limitech daných ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 8. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 9. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z převážné části důvodně. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce, žalovaný však svou povinnost poskytnutou finanční částku spolu s dohodnutým úrokem vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu částky 10 600 Kč skládající se ze zapůjčené částky a úroku, smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč za prodlení žalovaného a nákladů za odeslání jedné upomínky ve výši 500 Kč. 13. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 14. Pokud jde o náklady uplatnění pohledávky, soud neshledal účelným opakované písemné upomínání s paušalizovanou náhradou 500 Kč. Účelem upomínání není navyšování nákladů dlužníkovi, ale připomenutí prodlení. Žalobkyně mohla využívat elektronické prostředky při upomínání žalovaného a teprve po neúspěšném pokusu využít písemné upomínky. Pokud dlužník nikterak nereaguje na takovéto výzvy, nelze další vyzývání považovat za účelné ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a je třeba je považovat za smluvní pokutu. V daném případě měla žalobkyně k dispozici elektronický kontakt na žalovaného a upomínání si sjednaly též elektronickou formou. Žalobkyně však upomínala toliko písemně a poté prostřednictvím svého zástupce. Žalovaný však vůbec na tyto výzvy nereagoval. Žalobkyně proto zcela jednoznačně pouze navyšovala náklady vymáhání. Soud proto z pěti zaslaných upomínek nepřiznal žalobkyni nárok na čtyři z nich a žalobu v této části (náklady za jejich odeslání) zamítl (výrok II. rozsudku). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen z nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. 16. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).