7 C 165/2022-22 — Okresní soud Praha-východ

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 795 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I. tohoto rozsudku, z titulu neuhrazeného pojistného ze smlouvy [číslo]. Z listinných důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně žalovanému počínaje 23. 5. 2020 uhradit v budoucnu vzniklou újmu, která vznikne z provozu vozidla [anonymizováno], [registrační značka], a žalovaný měl za to žalobkyni platit pojistné ve výši 5 620 Kč ročně, a to formou čtvrtletních splátek ve výši 1 405 Kč. Žalovaný však neuhradil v plné výši žalobkyní předepsané pojistné za období od 23. 5. 2020 do 17. 12. 2020 ve výši 3 200 Kč. Žalovaný z této částky uhradil pouze částku ve výši 1 405 Kč. Dne 5. 11. 2020 byl žalovaný žalobkyní upomenut a upozorněn, že pokud dlužnou částku neuhradí do 17. 12. 2020, pojištění zanikne. Žalovaný však tuto částku v dané lhůtě neuhradil. Dopisem ze dne 28. 12. 2020 pak žalobkyně žalovanému oznámila, že pojištění bylo ukončeno dne 18. 12. 2020. Za období od 23. 8. 2020 do 17. 12. 2020, po které pojištění trvalo, dluží žalovaný žalobkyni na pojistném 1 795 Kč. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o pojištění újmy z provozu vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“) a § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovanému tak vznikla povinnost žalobkyni platit sjednané pojistné (§ 2758 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovaného upozornila, že pojistné nebylo uhrazeno, a stanovila mu dodatečnou lhůtu k jeho uhrazení v délce vyšší než 1 měsíc, bylo ukončení pojistného ze strany žalobkyně zcela po právu (§ 12 odst. 1 písm. e) zákona). Žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení pojistného za období, kdy smlouva trvala, avšak pojistné nebylo hrazeno; soud proto žalobkyni v jejím nároku vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný je se splacením svého dluhu v prodlení a ze skutkových zjištění nevyplývá, že by za něj nebyl odpovědný, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 795 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůtu k plnění stanovil soud v délce třídenní, neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší (§ 160 o. s. ř.).